Dimetrodon

Dimetrodon; Stratigrafický výskyt: Spodní až střední perm, asi před 295 až 272 mil. let
	Kostra dimetrodona
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	Synapsida;
Řád	Pelycosauria;
Podřád	Eupelycosauria;
Čeleď	Sphenacodontidae;
Rod	Dimetrodon; Cope, 1878
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimetrodon („dvě řady zubů“) je rod dávno vyhynulého masožravého pelykosaura (pravěkého savcovitého plaza). Žil v období permu (mladší prvohory, asi před 295 až 272 miliony let).^[1]

Popis

Jeho zvláštním znakem byla výrazná hřbetní plachta, sloužící zřejmě k termoregulaci nebo k vnitrodruhové signalizaci (kdy šlo o prostředek předvádění se před samicemi a zastrašování potenciálních rivalů při páření).^[2] Tím se podobal o něco staršímu býložravému rodu Edaphosaurus. Tento prvohorní plaz, který však byl vývojově blíže příbuzný savcům než třeba současným ještěrkám a ostatním plazům, žil na území dnešní Evropy a Severní Ameriky.

Dimetrodon bývá považován za jakéhosi prvního známého vrcholového predátora.^[3]

Paleoekologie

Ve své době představoval nepochybně dominantního predátora, při délce 3,5 metru a hmotnosti asi 200 kg byl největším dravým tvorem svých ekosystémů. Pohyboval se nejspíš plazivým pohybem na nohách vystrčených do stran a zřejmě nebyl příliš rychlý a aktivní. Díky hřbetní "plachtě" mohl regulovat svoji tělesnou teplotu, a tak se rychleji zahříval i ochlazoval (podobně jako později někteří dinosauři, např. Spinosaurus). Dimetrodoni mezi dinosaury nepatřili, jsou však s nimi laiky občas zaměňováni.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Holger Preuschoft, Anna Krahl & Ingmar Werneburg (2022). From sprawling to parasagittal locomotion in Therapsida: A preliminary study of historically collected museum specimens. Festschrift in Honour of Professor Dr. Wolfgang Maier; Edited by Ingmar Werneburg & Irina Ruf. Vertebrate Zoology. 72: 907-936. doi: https://doi.org/10.3897/vz.72.e85989
↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 333).
↑ Kayla D. Bazzana-Adams, David C. Evans & Robert R. Reisz (2023). Neurosensory anatomy and function in Dimetrodon, the first terrestrial apex predator. iScience. 106473. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2023.106473
↑ Peter J. Bishop, Robert J. Brocklehurst & Stephanie E. Pierce (2022). Intelligent sampling of high-dimensional joint mobility space for analysis of articular function. Methods in Ecology and Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/2041-210X.14016

Literatura

Palmer, D., ed (1999). The Marshall Illustrated Encyclopedia of Dinosaurs and Prehistoric Animals. London: Marshall Editions. p. 187. ISBN 1-84028-152-9.
Bramwell, C. D.; Fellgett, P.P. (1973). "Thermal regulation in sail lizards". Nature 242: 203–205. doi:10.1038/242203a0.
Kirstin S. Brink, Mark J. MacDougall & Robert R. Reisz (2019). Dimetrodon (Synapsida: Sphenacodontidae) from the cave system at Richards Spur, OK, USA, and a comparison of Early Permian–aged vertebrate paleoassemblages. The Science of Nature 106:2. doi: https://doi.org/10.1007/s00114-018-1598-1
(ICZN 2019) Opinion 2446 (Case 3695) – Dimetrodon Cope, 1878 (Synapsida, Sphenacodontidae): name conserved. The Bulletin of Zoological Nomenclature, 76(1): 200-201. doiL: https://doi.org/10.21805/bzn.v76.a063
Amin Agliano, P. Martin Sander & Tanja Wintrich (2020). Bone Histology and Microanatomy of Edaphosaurus and Dimetrodon (Amniota, Synapsida) Vertebrae from the Lower Permian of Texas. Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24468

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimetrodon na Wikimedia Commons
Článek o dimetrodonovi na webu Earth Archives (anglicky)

[1] Holger Preuschoft, Anna Krahl & Ingmar Werneburg (2022). From sprawling to parasagittal locomotion in Therapsida: A preliminary study of historically collected museum specimens. Festschrift in Honour of Professor Dr. Wolfgang Maier; Edited by Ingmar Werneburg & Irina Ruf. Vertebrate Zoology. 72: 907-936. doi: https://doi.org/10.3897/vz.72.e85989

[2] Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 333).

[3] Kayla D. Bazzana-Adams, David C. Evans & Robert R. Reisz (2023). Neurosensory anatomy and function in Dimetrodon, the first terrestrial apex predator. iScience. 106473. doi: https://doi.org/10.1016/j.isci.2023.106473

[4] Peter J. Bishop, Robert J. Brocklehurst & Stephanie E. Pierce (2022). Intelligent sampling of high-dimensional joint mobility space for analysis of articular function. Methods in Ecology and Evolution (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/2041-210X.14016

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály