Dimitar Berbatov

Dimitar Berbatov
Dimitar Berbatov (2011)
Dimitar Berbatov (2011)
Osobní informace
Celé jménoDimitar Ivanov Berbatov
Datum narození30. ledna 1981 (42 let)
Místo narozeníBlagoevgrad, Bulharsko Bulharsko
Výška189 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Poziceútočník
Mládežnické kluby
1991–1998Bulharsko Pirin Blagoevgrad
Profesionální kluby
RokyKlubZáp. (góly)
1998–2001
2001–2006
2006–2008
2008–2012
2012–2014
2014–2015
2015–2016
2017–2018
Celkem
Bulharsko CSKA Sofia
Německo Bayer Leverkusen
Anglie Tottenham Hotspur
Anglie Manchester United
Anglie Fulham
Monako AS Monaco
Řecko PAOK
Indie Kerala Blasters
05000(26)
15400(69)
07000(27)
10800(48)
05100(19)
03800(13)
017000(4)
009000(1)
4970(207)
Reprezentace
RokyReprezentaceZáp. (góly)
1999–2010Bulharsko Bulharsko0780(48)
Úspěchy
Další informace
Webberbatov.sportal.bg
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dimitar Ivanov Berbatov (bulharsky Димитър Иванов Бербатов, * 30. ledna 1981 Blagoevgrad) je bývalý bulharský profesionální fotbalista, který hrával na pozici útočníka. Svoji hráčskou kariéru ukončil v roce 2018 v dresu indického klubu Kerala Blasters.[1] Mezi lety 1999 a 2010 odehrál také 78 zápasů v dresu bulharské reprezentace, ve kterých vstřelil 48 branek.

Jeho otec byl taktéž profesionální fotbalista a hrál za místní tým Pirin Blagoevgrad. Matka byla profesionální házenkářka. Berbatovovým fotbalovým idolem z mládí byl Marco van Basten a po EURU 1996 hlavně Alan Shearer, jež se pro něj stal herním vzorem.

Klubová kariéra

CSKA Sofia

Dimitar Berbatov začal svou kariéru, stejně jako otec v Pirinu Blagoevgrad, ale už v sedmnácti letech přestoupil do CSKA Sofia, kde jako osmnáctiletý debutoval v první lize, v níž stihl odehrát 50 utkání a nastřílet úctyhodných 25 gólů.

Bayer Leverkusen

V lednu roku 2001, po sérii 11 utkání za Sofii, v nichž nastřílel 9 gólů, podepsal Berbatov smlouvu s německým Bayerem Leverkusen, s nímž ve stejné sezoně zažil jízdu až do finále Ligy mistrů, v němž si Berbatov zahrál jako střídající hráč. Nicméně sezona pro Bayer to byla nakonec smutná, protože skončil druhý jak v Lize mistrů, tak Bundeslize i v německém poháru. V další sezoně získal stálé místo v sestavě, stal se bulharským fotbalistou roku 2004 a postupně na sebe začal upozorňovat skauty z celé Evropy, zvláště když nastřílel 5 gólů v ročníku 2004/05 Ligy mistrů.

Tottenham Hotspur

Dlouho předpovídaný přestup se uskutečnil až v květnu 2006, Berbatov se stěhoval do Tottenhamu Hotspur za 16 milionů eur a stal se tak nejdražším bulharským fotbalistou v historii. Poměrně brzy se stal oporou týmu a utvořil údernou dvojici s irským útočníkem Robbie Keanem. Díky své stoupající formě, s níž nastřílel 23 gólů ve 49 zápasech (z toho 12 gólů ve 33 zápasech Premier league), se již ve své první sezoně stal hráčem sezony Tottenhamu Hotspur a zároveň se dostal do sestavy roku Premier league. V sezoně 2007/08 pokračuje Berbatov ve svých skvělých výkonech za Tottenham Hotspur, za zmínku stojí jeho čtyřgólové představení v zápase s Readingem, který vyhrál Tottenham 6-4, či vítězství v anglickém ligovém poháru.

Manchester United

Dimitar Berbatov v dresu Manchesteru United.

Po dvou skvělých sezonách v Tottenhamu Berbatov přestoupil v létě 2008 do týmu úřadujícího vítěze Ligy Mistrů, Manchesteru United. Přišel za rekordních 30 milionů liber a podepsal čtyřletý kontrakt. První dva góly v novém působišti vstřelil v zápase Ligy mistrů proti Aalborgu, kdy pomohl k vítězství 3-0. Celkem za sezonu 2008/09 nastřílel 14 gólů, v další sezoně se trefil 12krát. Až třetí sezona v dresu Rudých ďáblů se ukázala jako nejlepší. Manchester přišel o Wayna Rooneyho, který chtěl odejít, a tak se Berbatov stal hlavním tahounem týmu. 19. září 2010 nastřílel první hattrick za United proti Liverpoolu a výraznou měrou rozhodl o výhře 3-2. Jeho druhý gól, který vstřelil nůžkami, byl zvolen gólem sezony. O šestnáct dní později vyrovnal rekord v počtu gólů za zápas. V zápase proti Blackburnu se trefil celkem pětkrát, zápas skončil drtivým výsledkem 7-1. Podobný kousek se povedl jen Alanu Shearerovi, Andy Coleovi a Jermainu Defoeovi. A v prosinci roku 2010 byl už rekordně posedmé zvolen bulharským fotbalistou roku. Na první góly v roce 2011 nečekal dlouho, další, už třetí, hattrick zaznamenal v zápase proti Birminghamu. Tím se stal prvním hráčem United od dob Ruuda van Nistelrooye, který vstřelil tři hattricky v jedné sezoně. Sezonu 2010/11 ukončil se 20 vstřelenými góly, čímž se stal nejlepší střelcem Premier League společně s Carlosem Tévezem z konkurenčního Manchesteru City. V průběhu další sezony 2011-12 Berbatov přišel o místo v základní sestavy vlivem návratu Wayna Rooneyho a vzrůstající formy Dannyho Welbecka. I tak dokázal vstřelit další hattrick, povedl se mu na Boxing Day proti Wiganu, zápas skončil debaklem 5-0. Na konci sezony mu Sir Alex Ferguson však řekl, že už s ním nepočítá, což se ještě potvrdilo příchodem Robina van Persieho z Arsenalu.

Fulham

Berbatov v barvách Fulhamu ve svém prvním zápase na Craven Cottage.

Celé léto si Berbatov hledal vhodný tým, kam by mohl přestoupit. Už byl dohodnutý s italskou Fiorentinou, když se ozval Fulham a Berbatov přiznal, že by rád zůstal v Anglii. Proto 31. srpna 2012 podepsal dvouletý kontrakt s Fulhamem, který vedl jeho bývalý trenér z Tottenhamu Martin Jol. Hned při svém debutu v základní sestavě vstřelil dva góly a pomohl k vítězství nad West Bromwich 3-0. V listopadu přispěl gólem a asistencí k remíze 3-3 na hřišti Arsenalu. Na Boxing Day, tj. 26. prosince, také skóroval v domácím utkání proti Southamptonu. Jenže jako oslavu si sundal dres a na tílku odhalil nápis "keep calm and pass me the ball", což v překladu znamená "zachovej klid a přihraj mi míč". Za sundání dresu dostal Berbatov žlutou kartu a vysloužil si kritiku jak od fanoušků, tak i od trenéra, který uznal, že to bylo poměrně hloupé.

2. března 2013 se ve 28. ligovém kole jedním gólem podílel na remíze 2:2 s domácím Sunderlandem. Berbatov skóroval z pokutového kopu v 16. minutě utkání.[2] Ve 30. kole zařídil svým gólem vítězství 1:0 nad domácím Tottenhamem.[3] 19. května 2013 v posledním ligovém kole Premier League 2012/13 v zápase se Swansea City AFC vstřelil jeden gól a podílel se na vítězství 3:0. Fulham zakončil ligový ročník na dvanáctém místě se ziskem 43 bodů.[4]

AS Monaco

Dvě hodiny před uzávěrkou zimních přestupů 31. ledna 2014 bylo potvrzeno angažování hráče v klubu francouzské Ligue 1 AS Monaco. Přišel jako náhrada za zraněného kolumbijského útočníka Radamela Falcaa.

PAOK FC

1. září 2015 přestoupil jako volný hráč do řeckého klubu PAOK FC.[5]

Reprezentační kariéra

Dimitar Berbatov nastupoval v letech 1999–2010 za bulharský národní tým, v 78 zápasech vstřelil 48 gólů, což z něj činí historicky nejlepšího střelce bulharské reprezentace.[6]

Osobní život

Berbatov se učil mluvit anglicky u série filmu Kmotr. Kromě fotbalu má jako své záliby basketbal a kreslení. Berbatov je sponzorem dětské charity v jeho rodném Bulharsku, je také zakladatelem Dimitar Berbatov Foundation, která pomáhá mladým lidem rozvíjet jejich nadání.

Úspěchy

Klubové

CSKA Sofia

Tottenham Hotspur

  • Anglický ligový pohár: 2007/08

Manchester United

Individuální

  • Bulharský muž roku: 2009
  • Bulharský fotbalista roku: 2002, 2004, 2005, 2007, 2008, 2009, 2010
  • Tottenham hráč roku: 2006/07
  • Premier League hráč měsíce: Duben 2007, Leden 2011
  • PFA Premier League tým roku: 2006/07, 2010/11
  • Nejlepší střelec Premier League: 2010/11
  • Hráč měsíce Ligue 1 podle UNFP – duben 2014[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dimitar Berbatov na anglické Wikipedii.

  1. Bernd Rohr, Günter Simon: Fotbal: velký lexikon, Grada, Praha 2006, ISBN 80-247-1158-3, str. 63
  2. Čech v bráně Chelsea vychytal nulu, United udělali další krok k titulu. iDNES.cz [online]. 2013-03-02 [cit. 2013-03-02]. Dostupné online. 
  3. Chelsea využila prohry Tottenhamu a je třetí, United jsou blíž titulu. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-17]. Dostupné online. 
  4. Ligu mistrů vybojoval Arsenal, Fergusonův poslední zápas skončil 5:5 [online]. iDNES.cz, 2013-05-19 [cit. 2013-05-20]. Dostupné online. 
  5. Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-15. 
  6. http://eu-football.info/_team.php?id=32
  7. Palmarès. tropheesunfp.com [online]. UNFP [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce