Dina Štěrbová

RNDr. Margita Štěrbová
Rodné jméno	Schochmannová
Narození	22. dubna 1940 (84 let) Bratislava Slovensko Slovensko
Bydliště	Olomouc Česko Česko
Národnost	slovenská
Občanství	české
Alma mater	Univerzita Komenského v Bratislavě
Povolání	vyučující matematiky na přírodovědecké fakultě (1964–1992)
Zaměstnavatel	Univerzita Palackého v Olomouci
Známá jako	československá horolezkyně
Ocenění	Cena města Olomouce (2008) medaile Za zásluhy (2023) Stříbrná medaile předsedy Senátu (2023)
Choť	Otakar Štěrba (1964–2017)
Děti	syn
Web	www.czechhospital.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Dina Štěrbová (* 22. dubna 1940 Bratislava), rozená Margita Schochmannová, je československá horolezkyně slovenského původu, která zdolala dvě osmitisícovky, Čo Oju a Gašerbrum II. Od roku 2006 se věnuje humanitárnímu projektu v odlehlé oblasti pákistánské provincie Gilgit-Baltistán.

Margita Schochmanová se narodila v roce 1940 v Bratislavě. Zde absolvovala základní školu, gymnázium a po maturitě chtěla studovat medicínu. V letech 1958 až 1963 vystudovala odbornou matematiku, specializaci matematická analýza na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. V letech 1964 až 1992 vyučovala matematiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.^{[1] [2]} Její manžel byl známý zoolog, ekolog, emeritní profesor Univerzity Palackého^[3], cestovatel a spisovatel Otakar Štěrba.

Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách to byly výstupy např. v masívu Civetta, Torre Venezia a Piz Badile. Zúčastnila se výpravy Harámoš 1970, Pamír – Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak (7 492 m n. m.). V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu. Dvě účastnice této expedice, Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová, vystoupily na severní vrchol (7 056 m n. m.). V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žila po roce 1968 v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý ženský výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Výkon proběhl částečně s kyslíkem (přístroj záhy přestal fungovat) a s horolezkyněmi cestu vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita (ten byl celkově desetkrát na Mount Everestu).

V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II, ačkoliv výprava vedená Róbertem Gálfym neměla na výstup povolení a vedoucí s touto změnou plánu nesouhlasil. Dina Štěrbová se poté hájila tím, že získala povolení od francouzské výpravy. Dvěma pákistánským styčným důstojníkům se výstup podařilo zlegalizovat dodatečně.

V letech 1991 a 1992 se neúspěšně pokoušela o Mount Everest. V roce 1994 vedla expedici na Broad Peak. Nejprve zde na plicní edém zahynul B. Bílek, a když vyřizovala formality v Islámábádu, na hoře zahynul A. Himer, s nímž se odtrhla převěj, a výprava definitivně skončila. Naposledy se ještě pokusila zdolat Nanga Parbat.

Od roku 2006 spolupracuje s Vítězslavem Dokoupilem na humanitárním projektu Czech Hospital v pákistánském Karakorumu (západní Himálaj).^[4] Je to modelový projekt zlepšení životní situace v extrémních podmínkách vysokohorských himálajských vesnic. Vyvezli, postavili a od roku 2007 provozují horskou nemocnici ve vesnici jménem Arandu v údolí Basho pod ledovcem Čhogo-Lungma. Každým rokem zajišťují léky na roční provoz nemocnice. Udržují a rozšiřují vybavení nemocnice: EKG, ultrazvuk, kyslíková jednotka, defibrilátor, autokláv, diagnostické přístroje, mikroskop, chirurgické vybavení a počítač pro digitalizaci evidence zdravotních výkonů, evidence pacientů a vydaných léků. V roce 2010 vybudovali fotovoltaickou elektrárnu na střeše budovy a sluneční ohřev vody. Kromě zajišťování provozu samotné nemocnice Czech Hospital vybudovali záchrannou službu v podobě dvou terénních vozidel, které slouží k odvozu těžce nemocných pacientů do státní nemocnice ve městě Skardu.^[5] V Arandu rekonstruovali vodovodní řád včetně jímacího jezírka u pramene. Opravili 20 km nejhorší části "jeepové" cesty mezi vesnicemi Arandu a Doko, zrekonstruovali tři životně důležité mosty, vybudovali tři vodovody na vysokohorských pastvinách vysoko nad ledovcem Chogo-lungma, rozšířili místní základní školu na dnešní kapacitu 100 dětí. Pro zlepšení a zmírnění dřiny darovali vesnici traktor s příslušenstvím a mlátičku, která odstranila dřinu lidí a zvířat (jaků a krav). Ve vesnici Arandu vybudovali dům (tzv. staff house) sloužící pro ubytování inspekčních lékařů případně personálu. V roce 2012 po devastujícím stržení zavlažovacího kanálu sesuvem půdy, zatrubnili jeho kritickou části v délce cca 300 m. V listopadu 2018 se po čtyřech letech podařilo ve Skardu dokončit internát pro 35 žáků, aby i děti z Arandu mohly absolvovat střední školu ve městě.^[5]

• Dina Štěrbová: Čo Oju - tyrkysová hora, Olympia Praha 1988, 1. vydání, 208+48 stran, 41 000 výtisků, 27-063-88
• Dina Štěrbová, Otakar Štěrba: Putování po kanadských řekách 1991
• Dina Šterbová: Die Männerwelt der hohen Berge, Auensee Verlag, 1996
• Dina Štěrbová: Svět Himálaje, CD kniha, Oberro media, 1999
• Dina Štěrbová: Touhy a úděl: první ženy na osmitisícovkách, vydali Dina a Otakar Štěrbovi, 2014, 1. vydání, 347 stran, ISBN 978-80-904963-1-6
• Dina Štěrbová: Tęsknota i przeznaczenie, Stapis, 2016

• Medaile Za zásluhy 1. stupně, udělil prezident Petr Pavel

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dina Štěrbová na slovenské Wikipedii.

• Ivan Dieška a kol.: Horolezectvo - Encyklopédia, Šport, Bratislava, 1989 (slovensky)
• František Kele: K trblietavým štítom Karakoramu, Slovensko a svet, Bratislava, 1991 (slovensky)
• Milan Vranka: Od Gašerbrumu po Everest, Vranka Šport, 1996, první vydání, 148 stran, ISBN 80-96-7486-5-3 (slovensky)
• Milan Vranka: Za výzvou velehor, Čeští horolezci na osmitisícovkách 1969-2004, Metafora, Praha, 2004, 2. doplněné vydání, 183 stran, ISBN 80-86518-91-4

• Čeští horolezci na osmitisícovkách
• Prehľad výprav D. Štěrbové
• Rozhovor na emontana.cz
• Dina Štěrbová v Česko-Slovenské filmové databázi