Dinarikum

Grossglockner, pohled z jihozápadu

Dinarikum (starší termín dinaridy) je geologická jednotka tvořící oblast Jižních vápencových Alp a Dinárských hor. Nachází se jižně od periadriatické linie a směrem na jih se ponořují pod výplň Pádské pánve, která na nich leží diskordantně.

Tvoří Karnské, Julské a Kamnicko-Savinjské Alpy nebo pohoří Dolomity. Z klasického geografického členění Alp jim odpovídají téměř úplně Jižní vápencové Alpy. Jižní Alpy plynule přecházejí do dinárské horské soustavy. Příkrovy v Jižních Alpách chybí, celé pohoří je tvořeno většími vrásami jižní vergence.[1]

Stratigrafie

Dinarikum tvoří zvrásněné horniny pocházející z Adriatické/Apulské mikrodesky, které byly nasunuty na jih. Jejich předpolí tvoří vulkanický a sedimentárně-vulkanický vývoj permu.[2] Tvoří je hlavně druhorní usazené horniny, v převažující míře vápence a dolomity. Přítomny jsou hlavně vápence rifového typu, ale i norické a rhaetské hlavní dolomity dachsteinského typu, jurské karbonáty a terciérní flyš.

Členění

Na rozdíl od alpských jednotek severně od periadriatické jizvy, pro dinarikum nejsou příznačné velké příkrovy. Přítomny jsou větší převrácené vrásy, rozsáhlejší přesmyky a lokálně přesunuté šupiny, většinou interpretované jako důsledky zlomových poruch. Jižní Alpy jsou charakterizovány jižně vergentními vrásami a násuny, lze je geologicky rozčlenit na východní a západní úsek, které odděluje široká vulkanicko-tektonická zóna. Tvoří ji judikarská linie a bolzanské magmatické centrum.[2]

V západním úseku na styku s kinzigitovou zónou ivreského pásma, jižně od Valle d’Aosta vystupuje na povrch krystalinikum. Tvoří ho hlavně předhercynské krystalické břidlice - ortoruly a migmatity, ale i mladší hercynské porfyry a granitoidy. Obal tohoto krystalinika tvoří hlavně permské a triasové (vzácně i jurské a křídové) sedimenty a vulkanity. Mezi tonalitovou (místní název pro periadriatickou linii) a judikarskou linií vystupuje poměrne mladý (eocén-miocén) adamelský granitoidní pluton.

Východní úsek se vyznačuje místními výstupy předalpinského podloží, fylitů ale i permských bolzanských ryolitů, kjejichž mocnost zde dosahuje až 2000 m[2]. Hojné sú i mladšie pyroxenity, syenity a monzonity.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dinarikum na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1985: Historická a stratigrafická geológia. SPN, Bratislava, 541 s.
  2. ↑ a b c Mísař, Z., 1987: Regionální geologie světa. Academia, Praha, 708 s.

Média použitá na této stránce

Grossglockner from SW.jpg
Autor: Michael Schmid, Licence: CC BY-SA 2.0 at
Großglockner seen from the southwest. The Großglockner (3.797 m), the highest peak of Austria, is the highest peak in the image, pyramid-shaped, right of the center. Left of it, the more elongated and mostly snow-free mountain is the Glocknerwand (3.722 m) with its left pillar Hofmannspitze. The Romariswandkopf (3.511 m) is the peak of the rock wall (Romariswand) in the left part of the image. The pyramid-shaped peak in front of the Großglockner is the Zollspitze (3.024 m).

The glacier in front of the Großglockner is the Teischnitzkees, that behind and right of the Romariswand is the Fruschnitzkees.

The image was taken from approx. 2.800 m above sea level, near the saddle north of the Gradötzkogel, at the trekking route Silesia Höhenweg. The distance from the peak of the Großglockner was 8 km.