Diokleciánův palác

Diokleciánův palác
Základní informace
Výstavba	293
Pojmenováno po	Diocletianus
Poloha
Adresa	Split, Chorvatsko Chorvatsko
Souřadnice	43°30′29″ s. š., 16°26′18″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diokleciánův palác
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Chorvatsko Chorvatsko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, iv
Odkaz	97 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1979 (3. zasedání)

Diokleciánův palác (chorvatsky Dioklecijanova palača) je starořímský palác v chorvatském Splitu, který byl vystavěn římským císařem Diokleciánem ve 4. století. Součástí paláce je také splitská římskokatolická katedrála sv. Domnia, nejstarší funkční katedrála na světě.^[1] Díky své historické hodnotě byl palác již v roce 1979 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Popis

Diokleciánův palác obehnaný hradbami byl vystavěn na půdorysu pravoúhlého obdélníku o výměře 30 000 m² (přibližně 215 × 180 metrů). Vznikl původně jako komplexní soubor budov - římských vil, paláců, vojenských a správních budov, a také chrámů. Dnes tvoří jádro staré části přístavního města Split a od římských dob se postupně proměňoval na obydlenou pevnost, která byla vždy znovu přizpůsobována okolním kulturním podmínkám.

V malých uličkách v útrobách paláce je několik muzeí, malých hotelů a penzionů, tvoří zde pouliční výtvarníci a hrají hudebníci.

Od Zlaté brány na severu k Měděné bráně na jihu palácem prochází ulice Peristil, míjí někdejší Diokleciánovo mauzoleum (dnešní katedrálu sv. Domnia s vyřezávanými vraty od Andriji Buviny), dále je zde Jupiterův chrám (dnes křestní kaple sv. Jana) s velkolepým stropem, sloupová chodba, románské a benátské stavby, či dochované sochy od dalmatského mistra Jiřího ze Šibeniku.

Historie

V době, kdy se palác stavěl, město Split ještě nestálo – veškerá okolní zástavba vyrostla postupem času kolem tohoto paláce. Palác stojí dodnes v relativně zachovalém stavu. Císař Dioklecián byl jediný římský císař, který z vlastní vůle opustil svůj úřad společně se svým spoluvládcem Maximiánem. Stalo se tak v roce 305 po Kristu. Palác i po smrti Diokleciána zůstal v majetku římských císařů. Říká se, že poslední císař Západořímské říše, Julius Nepos, roku 475 našel v paláci útočiště.

Když v 7. století území Kaštelů dobyli Avaři a Slované, uchýlila se část původních obyvatel do paláce. Tím započala proměna někdejšího císařského letního sídla na středověké město. Diokleciánovo mauzoleum bylo přestavěno na katedrálu zasvěcenou svatému Domniovi, světci, kterého císař Dioklecián nechal spolu s dalšími křesťany popravit.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Diokleciánův palác na Wikimedia Commons
• Galerie Diokleciánův palác na Wikimedia Commons