Dioklova kisoida
Dioklova kisoida (zastarale cissoida, cisoida[1]) je druh rovinné kubické křivky s jedním hrotem. Někdy se jí říká krátce kisoida, jindy se kisoidou myslí obecnější druh křivek, jejichž je Dioklova kisoida speciálním případem.[2]
Konstrukce
Kružnicí a přímkou
Na dané kružnici se vyznačí dva protilehlé body, a , a bodem se vede tečna ke kružnici . Pro každou z přímek ze svazku přímek se středem (tedy pro všechny sečny procházející ) se určí vždy jejich druhý průsečík s kružnicí a průsečík s tečnou . Kisoidě pak přísluší ten bod na úsečce , pro který je .
Tato konstrukce odpovídá konstrukci obecné kisoidy, kde je jako jedna z vytvořujících křivek použita kružnice a jako druhá přímka . V bodě se pak nachází hrot a přímka je asymptotou zkonstruované Dioklovy kisoidy.
Newtonova pravým úhlem
Na začátku je dána pevná přímka a bod . Dioklově kisoidě pak náleží takové body , které leží ve středu úseček takových, že úhel je pravý a náleží .
Parabolami
Jsou-li dvě paraboly o společném vrcholu a protisměrných osách, pak při kotálení jedné paraboly po druhé opisuje její vrchol Dioklovu kisoidu.
Dějiny
Dioklovu kisoidu poprvé zkoumal starořecký matematik Dioklés v 2. století před naším letopočtem (patřičnou část jeho nedochované práce O zápalných zrcadlech cituje Eutokios ve svém komentáři Archimédova pojednání O kouli a válci[3]), proto se nazývá Dioklova. Slovo kisoida je rovněž starořeckého původu a vychází ze slova κισσός znamenajícího břečťan.[3] Dříve používaná varianta cisoida vychází z latinské varianty zápisu.[1]
V 17. století byla jednou z křivek, na kterých zkoušeli průkopníci infinitesimálního počtu své postupy na výpočet obsahu a konstrukci tečny.[2]
Významně se Dioklově kisoidě a i kisoidám obecným (které nazýval cissoidály) věnoval ve své kariéře český matematik Karel Zahradník.[4]
Vyjádření Dioklovy kisoidy
- implicitně v kartézské soustavě souřadnic: [5]
- parametrické vyjádření: [2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b VOJTĚCH, Jan. Několik poznámek o naší matematické terminologii a symbolice. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky. 1937, roč. 66, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c NÁDENÍK, Zbyněk. Geometrie v 16. a 17. století. In: BEČVÁŘ, Jindřich; FUCHS, Eduard. Matematika v 16. a 17. století. Seminář Historie matematiky III.. Praha: Prometheus, 1999. Dostupné online.
- ↑ a b LOMTATIDZE, Lenka. Historický vývoj pojmu křivka. Brno: Nadace Universitas, 2007. Dostupné online.
- ↑ BEČVÁŘOVÁ, Martina; ČIŽMÁR, Jan. Karel Zahradník (1848–1916). Praha: Matfyzpress, 2011. Dostupné online.
- ↑ JARNÍK, Vojtěch. Diferenciální počet I.. Praha: Academia, 1974. Dostupné online. Kapitola Implicitní funkce.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dioklova kisoida na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Cissoida v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Média použitá na této stránce
Autor: Dasha Mic, Licence: CC BY-SA 4.0
animation of construction of the Cissoid of Diocles
Autor: RDBury, Licence: CC BY-SA 3.0
Diagram illustrating Newton's construction of the cissoid of Diocles for use in the article on that curve. Created with Inkscape.
Autor: Sam Derbyshire, Licence: CC BY-SA 4.0
Animation of a roulette of one parabola against another, producing a Cissoid of Diocles. Selfmade with MuPAD.