Diplodocidae

Diplodocidae Stratigrafický výskyt: Střední až svrchní jura, asi před 170 až 130 miliony let
Diplodocus, populární zástupce čeledi
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	plazi (Sauropsida)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	Sauropodomorpha (Sauropodomorpha)
Nadčeleď	Diplodocoidea (Diplodocoidea)
Čeleď	Diplodocidae Marsh, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diplodokidi neboli příslušníci čeledi Diplodocidae byli rozšířenou skupinou sauropodních dinosaurů z kladu Flagellicaudata, a to především z období pozdní jury.^[1]

Žili na území dnešních kontinentů Severní Amerika, Afrika i Evropa, objeveni však již byli i v Jižní Americe. Zkameněliny zástupců této čeledi byly objeveny také v sedimentech z období střední jury na území Mexika.^[2] Čeleď spadá do kladu Diplodocimorpha.

Do této čeledi patří také nejdelší dosud známí obratlovci vůbec – například rody Diplodocus a Supersaurus mohli dosáhnout délky kolem 34 metrů.^[3] Podle novějších údajů z roku 2021 byl Supersaurus dlouhý až kolem 40 metrů, což by z něj činilo nejdelšího známého obratlovce vůbec.^[4]

U fosilie odrostlého mláděte diplodokida z Montany (s nejistým systematickým zařazením a stářím kolem 145 milionů let) s přezdívkou „Dolly“ byla zjištěna pravděpodobná infekce respiračního aparátu v podobě změn na kostních dutinách pro někdejší vzdušné vaky, které sauropodům pomáhaly s dýcháním.^[5][6]

Diplodokidi byli oproti titanosaurním a brachiosauridním sauropodům relativně štíhle stavění, přesto šlo o mohutné a především extrémně dlouhé dinosaury. Jejich nohy byly poměrně krátké, zato krk i ocas dosahovaly značných délek. Zadní nohy byly obvykle delší než přední. Jak už dnes víme, na hřbetní straně těla některých zástupců se táhl nízký hřeben jakýchsi špičatých keratinózních výběžků. Hlava byla poměrně malá. Krk zřejmě nemohl být zvedán příliš vysoko nad rovinu trupu, jak ukázaly počítačové simulace. Tito dinosauři také prokazatelně pojídali gastrolity, oblé kameny, pomáhající jim v trávení.^[7] Výzkum lebečních kostí dokazuje, že tito dinosauři pravděpodobně měli do jisté míry vyvinutou kinezi jednotlivých částí lebky, tedy že se jednotlivé lebeční kosti mohly vůči sobě mírně pohybovat. Díky tomu mohli diplodokidi lépe mechanicky zpracovávat rostlinnou potravu.^[8]

Ocasy diplodokidů byly obvykle velmi dlouhé a silné, ke konci se však rychle zužovaly. Někteří paleontologové zastávají názor, že konec ocasu mohl být používán jako zbraň nebo prostředek k odstrašení predátorů, neboť umožňoval švihnutím vytvářet nadzvukový třesk (rychlostí až kolem 2000 km/h). Zvuk snad mohl sloužit i k dorozumívání mezi těmito sauropody na velké vzdálenosti.^[9]

Podle jiné teorie mohly ocasy diplodokidních sauropodů sloužit jako pomůcka pro komunikaci a udržování kontaktu v průběhu krmení i pohybů stáda (které tak bylo kompaktnější a celkově rychlejší, resp. pohybově efektivnější).^[10]

Podle výsledků odborné práce, publikované na konci roku 2022, však ani konce ocasů diplodokoidů nedosahovaly zdaleka potřebné rychlosti pro „nadzvukový třesk“. Jejich maximální rychlost činila přibližně kolem 30 m/s neboli asi 108 km/h.^[11]

Lebka mláděte diplodocida, vědecky popsaná v roce 2018 (měřící na délku zhruba 24 cm) poskytla množství informací o ontogenetickém růstu a tvarových i fyziologických změnách diplodocidních sauropodů v průběhu jejich růstu. Lebka asi 2 až 4 roky starého mláděte o celkové délce kolem 4 metrů byla objevena v souvrství Morrison z období pozdní jury a patřila zřejmě přímo rodu Diplodocus.^[12][13][14]

Domnělý gigantický druh Seismosaurus hallorum, jehož délka byla původně odhadována až na 52 metrů, je podle současných poznatků pouze velkým jedincem diplodoka, konkrétně druhu Diplodocus hallorum. S délkou až 32 metrů patřil k nejdelším známým dinosaurům.^[15]

Čeleď diplodokidů se dělí na dvě hlavní podčeledi – Apatosaurinae a Diplodocinae.

• Čeleď Diplodocidae
  • • Amphicoelias
    • Australodocus
    • Cetiosauriscus
    • Dinheirosaurus
  • Podčeleď Apatosaurinae
    • Apatosaurus
    • Atlantosaurus
    • Brontosaurus
  • Podčeleď Diplodocinae
    • Galeamopus
    • Barosaurus^[16][17]
    • Diplodocus
    • Supersaurus
    • Kaatedocus
    • Leinkupal
    • Tornieria

Zástupci této skupiny sauropodních dinosaurů patří již od konce 19. století mezi nejznámější a nejpopulárnější. To dokazují například rody Brontosaurus, Apatosaurus, Diplodocus nebo později popsaný Supersaurus.^[18][19]

• Lovelace, David M.; Hartman, Scott A.; and Wahl, William R. (2007). "Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny". Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.
• Carpenter, K. (2006). "Biggest of the big: a critical re-evaluation of the mega-sauropod Amphicoelias fragillimus." In Foster, J.R. and Lucas, S.G., eds., 2006, Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 36: 131-138.
• Remes, K. (2007). "A second Gondwanan diplodocid dinosaur from the Upper Jurassic Tendaguru Beds of Tanzania, East Africa". Palaeontology 50 (3): 653–667. doi:10.1111/j.1475-4983.2007.00652.x.
• Charig, A. J. (1980). "A diplodocid sauropod from the Lower Cretaceous of England." Pp. 231-244 in L.L. Jacobs (ed.), Aspects of Vertebrate History: Essays in Honor of Edwin Harris Colbert. Museum of Northern Arizona Press: Flagstaff.
• Bonaparte, J. F.; Mateus, O. (1999). "A new diplodocid, Dinheirosaurus lourinhanensis gen. et sp. nov., from the Late Jurassic beds of Portugal". Revista del Museo Argentino de Ciencias Naturales. 5(2): 13-29.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Diplodocidae na Wikimedia Commons
• Rekonstrukce koster některých diplodokidů (anglicky)