Diplomatické hodnosti

Diplomatické hodnosti představují hodnosti, které diplomatům přiděluje stát. Jejich definování vychází z mezinárodních smluv – Vídeňského reglementu (1815) a Úmluvy o diplomatických stycích (1961). Na jejich základě se jednotlivé hodnosti člení do kategorie diplomatických zástupců (velvyslanci, vyslanci a chargé d’affaires) a kategorie diplomatických úředníků (všichni ostatní diplomaté). Standardně kariérní diplomat postupuje od nižší k vyšší hodnosti na základě Kariérního řádu příslušného ministerstva zahraničních věcí. Podle dosaženého stupně kariérního postupu se diplomatičtí pracovníci zařazují do následujících čtyř profesních skupin: a) vedoucí diplomaté, b) vyšší diplomaté, c) nižší diplomaté, d) diplomaté v přípravě.[1]

Hierarchie diplomatických hodností

V české diplomatické službě, podobně jako u většiny cizích států, se v souladu s mezinárodní praxí používají tyto diplomatické hodnosti:[1][2]

profesní skupinahodnostrank
vedoucí diplomaté:velvyslanec[pozn. 1]Ambassador
rada - vyslanecMinister Counsellor
vyšší (seniorní) diplomaté:velvyslanecký radaCounsellor of Embassy
nižší (juniorní) diplomaté:I. tajemník1st Secretary
II. tajemník2nd Secretary
III. tajemník3rd Secretary
přidělenec[pozn. 2]attaché

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Nezaměňovat s funkcí mimořádného a zplnomocněného velvyslance.
  2. ↑ Bývá propůjčována i nediplomatickým pracovníkům na dobu výkonu funkce - hospodářům úřadů a dalším, například u rizikových zemí.

Reference

  1. ↑ a b Hodnosti a funkce diplomatů [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vyhláška Ministerstva zahraničních věcí č. 189/2017 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností, podmínkách a postupu při jejich přiznávání a propůjčování. In: Sbírka zákonů. 2017. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Literatura

  • ŽALOUDEK, Karel. Encyklopedie politiky. Praha: Libri, 1999. ISBN 80-85983-75-3. 

Externí odkazy