Schematická reprezentace Diracovy δ {\displaystyle \delta } -funkce. Diracova funkce jako limita δ ( x ) = lim a → 0 + 1 a π e − x 2 / a 2 {\displaystyle \delta (x)=\lim _{a\to 0^{+}}{\frac {1}{a{\sqrt {\pi }}}}e^{-x^{2}/a^{2}}} Diracovo delta nebo Diracova δ {\displaystyle \delta } -funkce se dá neformálně popsat jako funkce, která má v nule hodnotu nekonečno a všude jinde nulovou. Je značena řeckým písmenem delta . Její integrál přes celý prostor je roven jedné.
δ ( x ) = { + ∞ pro x = 0 0 pro x ≠ 0 {\displaystyle \delta (x)=\left\{{\begin{matrix}+\infty &{\mbox{pro }}x=0\\0&{\mbox{pro }}x\neq 0\end{matrix}}\right.} ∫ − ∞ ∞ δ ( x ) d x = 1 {\displaystyle \int _{-\infty }^{\infty }\delta (x)\,\mathrm {d} x=1} ∫ − ∞ x δ ( t ) d t = H ( x ) {\displaystyle \int _{-\infty }^{x}\delta (t)\,\mathrm {d} t=H(x)} , kde H znamená Heavisideovu funkci V souvislosti se zpracováním signálu bývá Diracova funkce označována také jako Diracův jednotkový impuls . (Jednotkový právě pro integrál rovný jedné)
Matematicky přesná definice je, že Diracova delta není funkce , ale distribuce . Diskrétním ekvivalentem Diracova delta je Kroneckerovo delta .
Vyjádření Diracovu δ {\displaystyle \delta } -funkci lze vyjádřit různými způsoby. Pro komplexní čísla například ve tvaru integrálu .
δ ( x ) = 1 2 π ∫ − ∞ ∞ e i k x d k {\displaystyle \delta (x)={\frac {1}{2\pi }}\int _{-\infty }^{\infty }\mathrm {e} ^{ikx}\,\mathrm {d} k} [1] Nebo pomocí limit .
δ ( x ) = lim L → ∞ sin x L x π {\displaystyle \delta (x)=\lim _{L\to \infty }{\frac {\sin xL}{x\pi }}} [2] δ ( x ) = lim a → 0 + 1 π a a 2 + x 2 {\displaystyle \delta (x)=\lim _{a\to 0^{+}}{\frac {1}{\pi }}{\frac {a}{a^{2}+x^{2}}}} [3] δ ( x ) = lim a → 0 + 1 a π e − x 2 / a 2 {\displaystyle \delta (x)=\lim _{a\to 0^{+}}{\frac {1}{a{\sqrt {\pi }}}}\mathrm {e} ^{-x^{2}/a^{2}}} [4] Vlastnosti Označení posunuté („doprava“) delta funkce:
δ a ( x ) ≡ δ ( x − a ) {\displaystyle \delta _{a}(x)\equiv \delta (x-a)} Delta funkce je sudá funkce. δ ( x ) = δ ( − x ) {\displaystyle \delta (x)=\delta (-x)} Působí jako jednotkový operátor při integraci. ∫ − ∞ ∞ f ( x ) δ ( x − a ) d x = ∫ − ∞ ∞ f ( x ) δ a ( x ) d x = f ( a ) {\displaystyle \int _{-\infty }^{\infty }f(x)\delta (x-a)\,\mathrm {d} x=\int _{-\infty }^{\infty }f(x)\delta _{a}(x)\,\mathrm {d} x=f(a)} Konvoluce libovolné funkce s delta funkcí je rovna této funkci.f ( x ) ∗ δ ( x ) = δ ( x ) ∗ f ( x ) = f ( x ) {\displaystyle f(x)*\delta (x)=\delta (x)*f(x)=f(x)} Konvoluce s posunutou delta funkcí má za následek posunutí této funkce. f ( x ) ∗ δ a ( x ) = f ( x − a ) {\displaystyle f(x)*\delta _{a}(x)=f(x-a)} F [ δ ( x ) ] = D ( ξ ) = 1 {\displaystyle {\mathcal {F}}\left[\delta (x)\right]=D(\xi )=1} Z toho plyne, že zpětná Fourierova transformace jednotkové funkce je ve smyslu distribuce rovna delta funkci. δ ( x ) = ∫ − ∞ ∞ e 2 π i x ξ d ξ {\displaystyle \delta (x)=\int _{-\infty }^{\infty }\mathrm {e} ^{\,2\pi ix\,\xi }\,\mathrm {d} \xi } Pro Fourierovu transformaci posunuté delta funkce platí: F [ δ a ( x ) ] = D a ( ξ ) = e − 2 π i a ξ {\displaystyle {\mathcal {F}}\left[\delta _{a}(x)\right]=D_{a}(\xi )=\mathrm {e} ^{-2\pi ia\,\xi }} x δ ( x ) = 0 {\displaystyle x\delta (x)=0\,} δ ( a x ) = δ ( x ) | a | {\displaystyle \delta (ax)={\frac {\delta (x)}{|a|}}\,} f ( x ) δ ( x − a ) = f ( a ) δ ( x − a ) {\displaystyle f(x)\delta (x-a)=f(a)\delta (x-a)\,} ∫ − ∞ ∞ δ ( a − x ) δ ( x − b ) d x = δ ( a − b ) {\displaystyle \int _{-\infty }^{\infty }\delta (a-x)\delta (x-b)\,\mathrm {d} x=\delta (a-b)\,} δ ( x 2 − a 2 ) = δ ( x − a ) + δ ( x + a ) 2 | a | {\displaystyle \delta (x^{2}-a^{2})={\frac {\delta (x-a)+\delta (x+a)}{2|a|}}\,} Odkazy Reference Související články Externí odkazy