Diselma Archerova
 Diselma Archerova | |
|---|---|
 Diselma Archerova (Diselma archeri) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | diselma (Diselma) Hook. f., 1857 |
| Binomické jméno | |
| Diselma archeri Hook. f., 1857 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Diselma Archerova (Diselma archeri) je dvoudomý keř nebo nízký strom se šupinovitými listy, stálezelená dřevina příslušející do čeledi cypřišovitých, podčeledi Callitroideae. Je endemitem rostoucím výhradně na ostrově Tasmánie u jižních břehů Austrálie.
Jejím nejblíže příbuzným druhem je jihoamerická fitzroya cypřišovitá, ke které byla v minulosti také přiřazována pod jménem Fitzroya archeri. Při podrobnějším výzkumu však byly mezi nimi shledány podstatné odlišnosti a pro diselmu Archerovu byl vytvořen nový, monotypický rod Diselma.[2][3][4]
Ekologie
Vyskytuje se v hornatém vnitrozemí ostrova a na jeho západním pobřeží v nadmořské výšce 550 až 1400 m, v prostředí se studeným a velmi vlhkým podnebím. Roste především na silně kyselých půdách v podhorských vřesovištích a na kamenitých svazích. V těchto oblastech (jedná se o jižní polokouli) jsou průměrné roční teploty nízké, sníh někdy v horách přetrvává i během tamní zimy, zatímco letní mrazy neklesají pod -10 °C. Projevuje se tam silné ovlivňování počasí Jižním oceánem, který omývá jih ostrova.
Ve svém přirozeném prostředí diselma Archerova obvykle roste jako kompaktní strom, při pěstování v zahradách však často vytváří hustý keř. Hlavním limitem znesnadňujícím pěstování je její požadavek na trvale velkou vzdušnou vlhkost v období růstu.[3][5][6]
Popis
Dvoudomá dřevina vytvářející až 6 m vysoký strom s kmenem o průměru do 30 cm, nebo široký vzpřímený keř až 2,5 m vysoký. Kůra kmene a větví je v mládí hladká a červenohnědá, později hrubne a stává se šedohnědou. Koruna stromu je nepravidelná, široce rozložitá a je tvořena kuželovitými větvemi s chomáči drobných větviček na koncích. Větvičky jsou krátké, hnědé a od druhého či třetího roku jsou hustě pokryté drobnými, šupinovitými listy tmavě zelené barvy. Listy vyrůstají střídavě nebo v přeslenech, jsou asi 2 mm dlouhé, tupé a na spodní straně mají vyznačené průduchy bělavými pruhy.
Samčí šištice jsou četné, nejvýše 3 mm dlouhé a vyrůstají jednotlivě na koncích větviček. Samičí rostou stejně, bývají i podobně velké a jsou tvořené dvěma páry šupin rostoucích proti sobě; pouze šupiny v horním páru jsou plodné. Ještě téhož roku v šišce uzrají jedno až dvě drobná, plochá, oválná, okřídlená semena. Vědecký název rodu Diselma pochází z řečtiny a odkazuje na tvar šišky (dvě horní lůžka), druhové jméno je po botaniku Williamu Archerovi (1820-1874), který se zabýval podrobným mapováním přírody Tasmánie.[2][3][5][6][7]
Rozmnožování
Semena dobře klíčí a lze je použít k množení; bývá však obtížné je ze šišek získat, neboť vítr je snadno rozptyluje. Rostliny se proto běžně množí řízkováním, s nástupem teplého období se polovyzrálé konce větviček sázejí do směsi rašeliny a písků, ve které při stálé vlhkosti do pěti měsíců zakoření.[5][6]
Význam
Přestože dřevina pochází z oblasti s poměrně chladným klimatem, pro pěstování ve středoevropském podnebí není vhodná, mrazy klesající pod -12 °C jí nesvědčí. Těžko splnitelným požadavkem je také zajištění vlhkosti vzduchu. Kromě několika botanických zahrad se mimo území Tasmánie nesázejí.
Ohrožení
Diselma Archerova se pro dřevo netěží a místa, na kterých roste, nejsou vhodná k přeměně na zemědělsky nebo průmyslově využívanou půdu. Početní stavy neklesají a populace jsou dlouhodobě stabilní. Není ohrožována živočišnými škůdci, jediným vážným nebezpečím jsou případné lesní požáry, ke kterým je hodně citlivá. IUCN je považována za málo dotčený druh (LC).[6][7][8]
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b Dendrologie.cz: Diselma Archerova [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 07.06.2007 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Diselma archeri [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life: Diselma archeri [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b c HUGHES, Stephen. Flora of Australia Online: Diselma archeri [online]. Australian National Botanic Gardens, Canberra, AU, rev. 1981 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d JORDAN, Greg. Diselma archeri [online]. University of Tasmania, Hobart, AU, rev. 2011 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FARJON, Aljos; ECKENWALDER, James E. Diselma archeri [online]. Conifers Garden, Tiszafoldvar, HU [cit. 2017-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-27. (anglicky)
- ↑ FARJON, A. IUCN Red List of Threatened Species: Diselma archeri [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2013 [cit. 2017-03-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu diselma Archerova na Wikimedia Commons 
Taxon Diselma archeri ve Wikidruzích
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Themodoccypress na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Diselma archeri foliage