Disk z Nebry

Disk z Nebry
Základní informace
Vznik1600 př. n. l.
Vlastnosti
Mediumbronz
patina
zlato
Umístění
UmístěníSasko-anhaltské zemské archeologické muzeum
Status
Památkový statusPaměť světa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Disk z Nebry též známý jako Nebeský disk z Nebry je velmi dobře zachovaný bronzový kotouč o průměru asi 32 cm se zlatými inkrustacemi Slunce, Měsíce a hvězd, který údajně pochází ze starší doby bronzové, patrně ze 16. století př. n. l.. Byl součástí pokladu, nalezeného roku 1999 poblíž městečka Nebra (Sasko-Anhaltsko), asi 60 km západně od Lipska. Byl by to tak jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů poslední doby. Poskytuje také nový náhled na astronomické znalosti a techniky té doby. Tento detektorářský nález ovšem doprovázejí odborné pochybnosti.[1]

Od roku 2002 je disk exponátem Sasko-anhaltského zemského archeologického muzea (Landesmuseum für Vorgeschichte Sachsen-Anhalt) v Halle.

Popis

Bronzová zhruba kruhová deska o průměru asi 32 cm, uprostřed 4,5 mm a na kraji 1,7 mm silná, váží asi 2 kg. Materiál, slitina mědi a asi 2,5 % cínu, pochází z okolí Salcburku (Rakousko). Na zoxidovaný zelený povrch jsou přitepány zlaté inkrustace, znázorňující patrně sluneční kotouč, měsíční srpek a 30 malých kotoučků, z nichž sedm patrně znázorňuje Plejády. Kromě toho byl stejnou technikou dole znázorněn jakýsi oblouk a na protilehlých okrajích dva zhruba stejné segmenty (levý segment dnes chybí). Zlato pochází patrně ze Sedmihradska. Okraj desky je pravidelně perforován 40 otvory o průměru asi 3 mm.

Okolnosti nálezu

Nebeský disk byla součástí pokladu, který kromě ní obsahoval bronzové meče, sekery, dláto a zlomky spirálovitých náramků. Nepatrný kousek březové kůry, uvízlý na jednom z mečů, byl radiokarbonovou metodou datován do 16. století př. n. l.

Poklad objevili dva hledači pokladů s detektorem v červenci 1999. Při svém nelegálním kopání zničili nejen nálezovou situaci, ale lopatkou poškodili také disk samotný. Protože podle zákona jsou archeologické nálezy na území Sasko-Anhaltska majetkem státu, nález zatajili a prodali na černém trhu za 31 tisíc marek. Dealer pak v roce 2000 prodal Nebeský disk soukromým sběratelům za 230 tisíc marek a ti nález převezli do zahraničí a následně se pokusili prodat archeologickému ústavu za 700 tisíc marek. Pracovníci muzea v Halle na případ upozornili německou policii, která překupníky zadržela a Nebeský disk byl pak zajištěn dne 23. února 2002 při policejní razii ve Švýcarsku. Následným šetřením byli vypátráni všichni překupníci i oba detektoráři, kteří výměnou za snížení trestu archeologům prozradili místo nálezu.[2][3][4]

Německé soudy v roce 2003 potrestaly překupníky pokutou 5000 Euro respektive 150 hodinami veřejně prospěšných prací. Detektoráři byli odsouzeni k trestu vězení v trvání 4 a 10 měsíců. Proti rozsudku se odvolali a dokonce zpochybnili pravost nálezu, aby se vyhnuli trestu za krádež archeologické památky. Po důkladném zkoumání, na němž se podíleli archeologové, chemici i kriminalisté několika zemí, se podařilo doložit, že jednotlivé předměty pokladu pocházejí z téhož místa (vrch Mittelberg v pohoří Ziegelrodský les, odkud pochází mnoho archeologických nálezů) a byly uloženy ve stejnou dobu. Bronz všech předmětů vykazuje podobné složení. Odvolací soud proto následně v roce 2005 délku trestu oběma pachatelům navýšil.[3][5]

Poprvé byl nález publikován roku 2002.

Historie disku

Podrobné zkoumání ukázalo, že před uložením prošel disk několika proměnami. Vzhledem k tomu někteří vědci předpokládají, že byl původně vyroben někdy mezi roky 2100 př. n. l. a 1700 př. n. l..

  • V prvé fázi nesl jen inkrustované Slunce (nebo úplněk?), Měsíc a hvězdy a nebyl na okraji perforován.
  • Ve druhé fázi přibyly oba segmenty na okraji desky, o nichž se soudí, že sloužily k určování roční doby, slunovratů a rovnodenností. Když se deska správně orientovala na blízký vrcholek Brocken, určoval segment rozptyl možné polohy východu a západu Slunce (82 stupňů) a dalo se tedy podle něho zjistit, jak se blíží slunovrat nebo rovnodennost. Pokud tato domněnka platí, plnila by deska podobnou úlohu jako patrně některé kamenné stavby ze starších dob.
  • Ve třetí fázi přibyl dolní oblouk, jehož smysl není patrný. Někteří soudí, že by mohl znázorňovat „sluneční bárku“, jak je známa z jiných oblastí. Pravděpodobnější ovšem je, že se jedná o Mléčnou dráhu.
  • Konečně dostala deska perforace na okraji, které snad sloužily k upevnění nebo přišití.

Materiál (zlato) jednotlivých fází vykazuje rozdílné složení.

Účel a význam disku

Na rozdíl od dalších předmětů, mečů a seker, které odpovídají jiným nálezům z této doby a prostředí (tzv. Únětické kultury), astronomický disk z Nebry je zcela jedinečný a není tedy snadné zjistit, k čemu sloužil. Britský archeolog Harrison zpočátku dokonce pochyboval o jeho pravosti. Překvapivá je jak technická dokonalost provedení, tak i prostota tvarů. Je-li výklad druhé fáze správný, svědčí o nečekané vyspělosti astronomických znalostí, jaké se v této době dají doložit snad jen ve starověkém Egyptě a Babylonii. Na druhé straně původní podoba tomuto účelu nesloužila a o určení lze jen spekulovat. Toho se ihned ujali různí lovci záhad a senzací. Vědci se shodují jen v tom, že disk není import, nýbrž že byl vyroben někde ve Střední Evropě a že patrně sloužil rituálním a reprezentačním účelům.

Reference

  1. https://www.dguf.de/fileadmin/AI/ArchInf-EV_Gebhard_Krause_e.pdf Archivováno 5. 9. 2020 na Wayback Machine. - Critical comments on the find complex of the so-called Nebra Sky Disk
  2. Himmelsscheibe von Nebra: Als die Polizei vor 15 Jahren den Fund in der Schweiz rettete. Mitteldeutsche Zeitung [online]. 22.02.2017 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b Bewährungsstrafen wegen Hehlerei mit Himmelsscheibe von Nebra. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 19.09.2003 [cit. 2023-02-18]. (německy) 
  4. Neue irdische Erkenntnisse – dank dieser Himmelsscheibe. SRF [online]. Schweizer Radio und Fernsehen, 5.6.2021 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  5. Urteil gegen die Hehler der Himmelsscheibe bestätigt. Archaeologie online [online]. Brunn, Jordan & Steinacker GbR, 6.10.2005 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • (německy) Ute Kaufholz: Sonne, Mond und Sterne – Das Geheimnis der Himmelsscheibe, Anderbeck, Anderbeck 2004, ISBN 3-937751-05-X
  • (německy) Harald Meller: Die Himmelsscheibe von Nebra – ein frühbronzezeitlicher Fund von außergewöhnlicher Bedeutung, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 7-20
  • (německy) Wolfhard Schlosser: Zur astronomischen Deutung der Himmelsscheibe vom Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 20-23
  • (německy) Frank Hagen von Liegnitz: Die Sonnenfrau, WeserStrom Genossenschaft, Brémy 2002
  • (německy) Harald Meller a kolektiv: Der geschmiedete Himmel – Die weite Welt im Herzen Europas vor 3600 Jahren, Theiss-Verlag, Stuttgart 2004, ISBN 3-8062-1907-9
  • (německy) National Geographic Deutschland 1/2004, str. 38-61
  • (německy) Uwe Reichert: Der geschmiedete Himmel, Spektrum der Wissenschaft 11/2004, str. 52-59
  • (německy) Der Sternenkult der Ur-Germanen, Der Spiegel 48/2002
  • (německy) Ernst Pernicka, Christian-Heinrich Wunderlich: Naturwissenschaftliche Untersuchungen an den Funden von Nebra, Archäologie in Sachsen-Anhalt 1/2002, str. 24-29

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Nebra-1.jpg
Nebra skydisc, earliest state (simplified depiction).
1600 Himmelsscheibe von Nebra sky disk anagoria.jpg
Autor: Anagoria, Licence: CC BY 3.0
The Nebra Sky disk; Mittelberg near Nebra (Germany), ca. 1600 BC.; Special exhibition "Beyond the Horizon - Space and Knowledge in the Old World cultures" at the Pergamon Museum (22.06 -. 30.09.2012)
Nebra-4.jpg
Nebra skydisc, today's state (simplified depiction).
Nebra-2.jpg
Nebra skydisc, second state (simplified depiction).
Nebra-3.jpg
Nebra skydisc, third state (simplified depiction).