Disperze (látka)

Disperzant (slangově disperze, odborně změkčovadlo anebo plastifikátor, superplastifikátor) je polymer většinou povrchově aktivní tenzid/surfaktant přidaný do suspenze, obvykle koloidní, pro zrychlení separace částic a k inhibici usazování či shlukování. Disperzanty se skládají obvykle z jednoho nebo více povrchově aktivních látek.[1]

Použití

Automobilový průmysl

Automobilové motorové oleje obsahují disperzanty nejen ve formě detergentů. Detergenty na bázi kovů slouží primárně k čištění usazenin ve válcích a sekundárně k neutralizaci kyselin. Uvolněné usazeniny jsou následně „drženy“ rozptýlené disperzantem v oleji, aby nevytvářely velké shluky poškozující motor.

Disperzanty jsou také přidávány do benzinu, aby se zabránilo nahromadění lepkavých zbytků podobných černé naleptané gumě.

Biodisperze

Disperzanty jsou používány k inhibici tvorby živočišných nánosů nebo biofilmů v průmyslových procesech (např. nánosy řas na průhledových sklech bioreaktorů). Další použití nacházejí v rozpouštění bakteriálního slizu a zvyšování účinnosti biocidů.

Beton

Disperzní polymery jsou používány v betonových směsích (písek, kámen, cement a voda). Při nižším podílu vody betonová směs s disperzí dosahuje stejné viskozity při odlévání anebo dopravování betonu, což šetří náklady. Voda se totiž z betonové směsi z větší části odpaří, zatímco disperzant ne. Díky obsahu disperzantu v betonu je po vytuhnutí dosaženo lepších mechanických vlastností a odolnosti proti vodnímu průsaku.[2]

Detergenty

Hlavním účelem detergentů, při jejich užití jako čisticích prostředků, je rozptyl v suspenzi na vodní bázi. Kupříkladu prací prostředky uzavírají nečistoty a špínu v micelách, které se přirozeně rozptylují.

Detergenty se také používají jako emulgátory v některých aplikacích. K přípravě směsí slinutých karbidů před spékáním atp.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dispersant na anglické Wikipedii.

  1. Pirrung, Frank O.H.; Quednau, Peter H.; Auschra, Clemens. Wetting and Dispersing Agents. CHIMIA International Journal for Chemistry. 2002, s. 170-176. DOI 10.2533/000942902777680496. (anglicky) 
  2. Superplasticizers Archivováno 12. 6. 2010 na Wayback Machine.. Fhwa.dot.gov. Retrieved on 2010-10-27.

Související články