Disturbance

(c) Tilo, CC-BY-SA-3.0

Disturbance krajiny 1

Disturbance krajiny 2

Disturbance (narušení) je z biologického hlediska dočasná změna obvyklých podmínek způsobující podstatnou změnu v ekosystému. Může se jednat o změnu náhlou nebo postupnou, vždy však vede ke stejnému výsledku, k odstranění velkého množství biomasy i živočichů. Narušuje ekosystém, jeho složení, strukturu a funkci.

Je to událost, která jedny organismy potlačuje a současně vytváří prostor pro opětovnou kolonizaci jedinci stejných nebo jiných druhů. Toto narušení prostředí přináší jak nepříznivé, tak i příznivé vlivy, které se mohou projevovat i evolučně.

Vznik

Příčiny vedoucí ke vzniku disturbancí lze rozdělit na:

• abiotické – oheň (po zásahu blesku), záplavy a vodní eroze (povodně, tsunami), vítr (polomy, hurikány), tektonická aktivita (zemětřesení, sopka)

• biotické – člověk (vykácení lesa, vypalování porostů), býložravci (odtrávnění dlouhodobou pastvou), hmyz a patogenní organismy (kůrovec, sarančata, parazitické houby)

Důsledek

Obvykle se uvádějí tři varianty, které mohou, pokud nedošlo k totální devastaci krajiny, po odeznění příčin samovolně nastat:

• Spontánně se obnoví původní biologické a zoologické společenství, které bylo v prostoru před pohromou, toto se stává v případech pravidelných disturbancí, např. v prostředí tajgy nebo křovinatých stepí a savan, kde periodicky dochází k požárům a tudíž tam rostou rostliny na oheň přizpůsobené (hluboké kořeny, tlustá kůra) a žijí živočichové schopní rychlého přesunu (dobří běžci, létající hmyz) nebo kladoucí vajíčka hluboko v zemi (termiti). Některé druhy dokonce na tyto události, pro jiné organismy katastrofální, přímo čekají, aby po ohni mohla vyklíčit jejích semena nebo aby velká voda roznesla jejích oddenky a semena do okolí.

• Vznikne společenství druhově chudší než bylo původní, uvolněné místo zaujmou byliny neb stromy, které jsou mnohdy invazní (křídlatka, akát) a vytvářejí rostlinné monokultury vhodné k životu jen pro málo druhů živočichů.

• Nastane dynamický vývoj, kdy po disturbanci vznikne za nových startovacích podmínek nový ekosystém i s náznakem evoluce a může vedle sebe existovat větší počet forem organismů. Po vykácení starého lesa vznikne osluněný prostor pro klíčení semen nových stromů a dalších bylin a může se tak i rozšířit druhová variabilita původní monokultury. Na půdě požárem nebo vodou zbavené starých rostlin mohou dobře klíčit málo konkurenceschopné rostliny, které předtím v zastínění byly o tuto šanci připraveny nebo se v daném prostoru vůbec nevyskytovaly.

Možnost omezení

Rozsah a závažnost disturbance záleží i na mozaikovitosti prostředí. Skládá-li se krajina z menších nestejnorodých ploch, je pravděpodobnější, že disturbance v daném případě zasáhne jen některou a tudíž nenabude katastrofálních rozměrů.

Literatura

• Akademický slovník cizích slov. Praha: ACADEMIA, Čs. Akademie věd České republiky, 1998. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. 
• Narušení (disturbance) [online]. Přírodovědecká fakulta, Jihočeská universita v Českých Budějovicích [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
• Krajinná ekologie – Krajina a člověk [online]. Ústav aplikované a krajinné ekologie, Mendelova univerzita v Brně [cit. 2014-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-27. 
• Disturbance neboli narušení [online]. Přírodě blízké lesnictví, Milan Košulič, Město Albrechtice, rev. 04.01.2009 [cit. 2014-03-21]. Dostupné online. 
• STORCH, David. O katastrofách malých a velkých - Disturbance. S. 558. Vesmír [online]. Přírodovědecký časopis Vesmír, Vesmír, s. r. o., Praha 1, 1998 [cit. 21.03.2014]. Roč. 77, čís. 10, s. 558. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-03. ISSN 1214-4029.