Divadlo Reduta

Divadlo Reduta
Divadlo Reduta
Základní informace
Stát	Česko Česko
Místo	Brno
Scény	Národní divadlo Brno
Budova
Otevření	před rokem 1608
Přestavby	1731–1732
Kód památky	31841/7-146 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Další informace
Divadlo Reduta Divadlo Reduta, Brno-střed
Souřadnice	49°11′31,7″ s. š., 16°36′34,6″ v. d.
Adresa	Zelný trh 313/4 60200 Brno-město
Ulice	Zelný trh
Oficiální web	Divadlo Reduta na stránkách ND
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divadlo Reduta je součástí Národního divadla v Brně, sídlí na Zelném trhu.

Historie divadla

Brněnská Reduta je zmiňována již roku 1608^[1] a je tak nejstarší divadelní budovou ve střední Evropě.

Město Brno koupilo okolo r. 1600 zchátralý Lichtenštejnský palác na nároží Zelného trhu v Brně a zřídilo zde tzv. "Novou tavernu", později zvanou "Velkou"^[2]. Sloužila významným hostům, kteří do města přijížděli.

Fungovala zde krčma a ubytovávaly se zde nejvýznamnější návštěvy. Patřil mezi ně např. v roce 1608 arcivévoda Matyáš, v roce 1683 polský král Jan III. Sobieský nebo v roce 1675 hrabě Thurn, doprovázející polskou královnu Eleonoru Marii Josefu při cestě do Vídně^[3].

Sousední, později přikoupený dům byl nazýván "Malou Tavernou". Občasné divadelní produkce se konaly v těchto budovách pravděpodobně již od 60. let 17. století, teprve v r. 1733 však bylo ve východním křídle vystavěno vlastní divadlo lóžového typu s hlubokým perspektivním jevištěm. Sál obsahoval dvojí parter, galerii a dvě řady lóží.

Po požárech v letech 1785 a 1786 byly zřízeny taneční sály a kromě divadelních představení se zde konaly také honosné bály a oslavné akce u příležitosti pobytu císaře Leopolda II. v roce 1791 či císaře Františka I. v letech 1804 a 1808. V té době se divadlo jmenovalo "Královské městské národní divadlo", německy "Königlichstädtisches National Theater".

Po dalším požáru na začátku 19. století byl nejprve opraven divadelní sál, taneční sál v roce 1814. Na konci 19. století byl taneční sál používán jako městská tržnice. Zásadní přestavbu prodělala Reduta po roce 1918, kdy se z německého divadla stala scéna, v níž se hrálo střídavě česky a německy. V té době se používal jako divadelní sál původně taneční sál ve východním křídle. Přestavěno a zmodernizováno bylo i zázemí divadla.

Současná podoba divadla

Budova byla v roce 1993 pro havarijní stav uzavřena. Po rekonstrukci, jejímž cílem bylo skloubení historických prvků s moderním provozem divadla, byla Reduta v roce 2005 znovu otevřena. Jako jediná budova z komplexu Národního divadla v Brně nenese jméno po známé osobnosti. Pod vedením Petra Štědroně, Dory Viceníkové a Jana Mikuláška se Reduta stala jednou z nejprogresivnějších a nejoceňovanějších scén v Česku.

Divadlo má dva sály – Divadelní sál a Mozartův salonek. V budově se nachází také kavárna.

Divadelní sál je komorní prostor s kapacitou pro 325 diváků. Hlediště je vystavěno na eliptickém půdoryse, v celé šíři místnosti probíhá v prvním pořadí balkón s výrazným vnitřním obloukovitým prohnutím. Identicky je řešen také druhý balkón využívaný jako technické zázemí. Do prostoru proscenia zasahují krátké, konkávně projmuté balkóny^[4].

Divadelní představení

Po předchozím obdobím, kdy probíhala občasná vystoupení, bylo divadlo oficiálně otevřeno 28. 11. 1733.

V roce 1767 byla na této scéně předvedena i první opera v českém jazyce,^[zdroj?] a to Zamilovaný ponocný. Byla nastudována bádenskou divadelní společností německých herců řízenou Matyášem Meningrem.

Téhož roku v prosinci zde se svojí sestrou Nanerl koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Reduta na Wikimedia Commons
• Historie budovy divadla Reduta Archivováno 26. 11. 2018 na Wayback Machine. na webu Národního divadla Brno
• Divadlo Reduta v Encyklopedii dějin města Brna
• Divadlo Reduta v databázi divadel TACE