Divij Šaran

Divij Šaran
Divij Šaran (2022)
StátIndieIndie Indie
Datum narození2. března 1986 (36 let)[1]
Místo narozeníDillí, Indie[1]
BydlištěNové Dillí, Indie[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2002
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek924 614 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění438. místo (30. července 2007)
Čtyřhra
Poměr zápasů97–83
Tituly5 ATP, 16 challengerů, 19 Futures
Nejvyšší umístění36. místo (16. července 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2018)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open3. kolo (2013)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2019)
Wimbledon2. kolo (2019, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230116a16. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divij Šaran (* 2. března 1986 Dillí) je indický profesionální tenista hrající levou rukou a deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal třicet pět titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2007 na 438. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2018 na 36. místě. Na juniorském deblovém žebříčku ITF mu nejvýše patřila 5. příčka v roce 2003. V juniorské kategorii si zahrál semifinále čtyřhry na French Open 2004.[1]

V indickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 baráží 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Novému Zélandu, v němž vyhrál s Višnou Vardhanem čtyřhru po pětisetovém průběhu. Indové zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře.[3]

V červenci 2019 se v Manchesteru oženil s britskou tenistkou Samanthou Murrayovou. Druhý obřad následoval v listopadu téhož roku v Novém Dillí.[4][5]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2002, když na turnaji v Dillí postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehl krajanu Mustafovi Ghousemu.[2] Premiérový deblový titul na challengerech si odvezl z čínského Ning-pa během září 2011. V páru s Indem Karanem Rastogim ve finále přehráli Čecha Jana Hernycha s Estoncem Jürgenem Zoppem.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval čtyřhrou Aircel Chennai Open 2011 v Čennaí, do níž obdrželi s Višnou Vardhanem divokou kartou. V úvodním kole vypadli s italsko-srbskou dvojicí Simone Bolelli a Janko Tipsarević. Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl v deblu Hall of Fame Tennis Championships 2013, turnaji konaném v rhodeislandském Newportu. Po boku Chorvata Iva Karloviće postoupili do semifinále, v němž podlehli Američanům Timu Smyczkovi s Rhynem Williamsem.[2][1]

Premiérový titul na túře ATP vybojoval ve čtyřhře Claro Open Colombia 2013 v Bogotě. Se stabilním spoluhráčem Puravem Radžou ve finále zdolali francouzsko-nizozemský pár Édouard Roger-Vasselin a Igor Sijsling. Druhou trofej získal na mexickém Los Cabos Open 2016, kde opět s Radžou zvládli finálový duel proti izraelsko-britské formaci Jonatan Erlich a Ken Skupski. Třetí triumf přidal na antverpském European Open 2017, do něhož nastoupil po boku Američana Scotta Lipského. V závěrečném utkání soutěže porazili mexicko-chilskou dvojici Santiago González a Julio Peralta až v rozhodujícím supertiebreaku.[6][1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2013, když s Radžou prošli do hlavní soutěže z kvalifikace. V úvodním kole však ztratili vedení 2–0 na sety a odešli poraženi od americko-německé dvojice Nicholas Monroe a Simon Stadler.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (5–2 Č)

Čtyřhra 7 (5–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.21. července 2013Bogotá, KolumbietvrdýIndie Purav RadžaFrancie Édouard Roger-Vasselin
Nizozemsko Igor Sijsling
7–6(7–4), 7–6(7–3)
Vítěz2.14. srpna 2016Los Cabos, MexikotvrdýIndie Purav RadžaIzrael Jonatan Erlich
Spojené království Ken Skupski
7–6(7–4), 7–6(7–3)
Finalista1.8. ledna 2017Čennaí, IndietvrdýIndie Purav RadžaIndie Rohan Bopanna
Indie Džívan Nedunčežijan
3–6, 4–6
Vítěz3.22. října 2017Antverpy, Belgietvrdý (h)USA Scott LipskyMexiko Santiago González
Chile Julio Peralta
6–4, 2–6, [10–5]
Vítěz4.leden 2019Puné, IndietvrdýIndie Rohan BopannaSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
6–3, 6–4
Finalista2.květen 2019Mnichov, NěmeckoantukaBrazílie Marcelo DemolinerDánsko Frederik Nielsen
Německo Tim Pütz
4–6, 2–6
Vítěz5.září 2019Petrohrad, Ruskotvrdý (h)Slovensko Igor ZelenayItálie Matteo Berrettini
Itálie Simone Bolelli
6–3, 3–6, [10–8]

Tituly na challengerech ATP

Legenda
Challengery (16 Č)

Čtyřhra (16 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
1.září 2011Ning-po, ČínatvrdýIndie Karan RastogiČesko Jan Hernych
Estonsko Jürgen Zopp
3–6, 7–6(7–3), [13–11]
2.květen 2012Pusan, Jižní KoreatvrdýIndie Juki BhambriČínská Tchaj-pej Hsieh Cheng-peng
Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
1–6, 6–1, [10–5]
3.září 2012Bangkok, ThajskotvrdýIndie Višnu VardhanČínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
6–3, 6–4
4.březen 2013Kjóto, JaponskokoberecIndie Purav RadžaAustrálie Chris Guccione
Austrálie Matt Reid
6–4, 7–5
5.březen 2014Kjóto, JaponskokoberecIndie Purav RadžaThajsko Sančai Ratiwatana
Nový Zéland Michael Venus
5–7, 7–6(7–3), [10–4]
6.září 2014Šanghaj, ČínatvrdýIndie Juki BhambriIndie Somdev Devvarman
Indie Sanam Singh
7–6(7–2), 6–7(4–7), [10–8]
7.červenec 2015Recanati, ItálietvrdýSpojené království Ken SkupskiSrbsko Ilija Bozoljac
Itálie Flavio Cipolla
4–6, 7–6(7–3), [10–6]
8.září 2015Izmir, TureckotvrdýIndie Saketh MyneniTunisko Malek Džazírí
Ukrajina Denys Molčanov
7–6(7–5), 4–6, [0–1]skreč
9.červen 2016Manchester, Spojené královstvítrávaIndie Purav RadžaSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–3, 3–6, [11–9]
10.červen 2016Surbiton, Spojené královstvítrávaIndie Purav RadžaSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
6–4, 7–6(7–3)
11.červenec 2016Segovia, ŠpanělskotvrdýIndie Purav RadžaŠpanělsko Quino Muñoz
Japonsko Akira Santillan
6–3, 4–6, [10–8]
12.říjen 2016Puné, IndietvrdýIndie Purav RadžaŠvýcarsko Luca Margaroli
Francie Hugo Nys
3–6, 6–3, [11–9]
13.květen 2017Bordeaux, FrancieantukaIndie Purav RadžaMexiko Santiago González
Nový Zéland Artem Sitak
6–4, 6–4
14.listopad 2017Bengalúrú, IndietvrdýRusko Michail JelginChorvatsko Ivan Sabanov
Chorvatsko Matej Sabanov
6–3, 6–0
15.leden 2018Canberra, AustrálietvrdýIzrael Jonatan ErlichChile Hans Podlipnik Castillo
Bělorusko Andrej Vasilevskij
7–6(7–1), 6–2
16.září 2019Ťi-nan, ČínatvrdýAustrálie Matthew EbdenJižní Korea Nam Ji-sung
Jižní Korea Song Min-kyu
7–6(7–4), 5–7, [10–3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divij Sharan na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Divij Šaran na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220804a4. srpna 2022
  2. a b c d e f Divij Šaran na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220804a4. srpna 2022
  3. Divij Šaran na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220804a4. srpna 2022
  4. Divij Sharan & Samantha Murray Hold Second Wedding Ceremony In New Delhi | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2019-11-29 [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-16. (anglicky) 
  5. CHRONICLE, Deccan. Divij Sharan ties the knot with Samantha Murray. Deccan Chronicle [online]. 2019-07-21 [cit. 2022-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-28. (anglicky) 
  6. Lipsky en Sharan schrijven dubbeltitel van European Open op hun palmares [online]. www.nieuwsblad.be, 2017-10-22 [cit. 2017-10-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.