Divizna velkokvětá

Divizna velkokvětá
Divizna velkokvětá
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	krtičníkovité (Scrophulariaceae)
Rod	divizna (Verbascum)
Binomické jméno
Verbascum densiflorum Bertol., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) je léčivá rostlina z čeledi krtičníkovitých.

• Verbascum thapsiforme Bertol. (r. 1810)

• svíce královská, děvizna, Petrova hůl, pochodňová květina, kruželice, psí ocas, svícen, louč, oranka.

Jde o dvouletou, na celém povrchu plstnatě ochlupenou bylinu dorůstající výšky 2 metrů. V prvním roce vegetace vytváří růžici přízemních, lehce plstnatých listů. V roce druhém z této růžice vyrůstá ochlupená lodyha opatřená střídavými, taktéž ochlupenými listy vejčitého tvaru a hroznovitě uspořádanými květy, které mají pětidílný, zvonkovitý a plstnatý kalich a jasně žlutou, srostlou pěticípou korunu. Kvete od května do září. Plody jsou tobolky. Po vysemenění rostlina hyne.

Divizna roste v celé Evropě, zejména v její střední a jižní části. V Česku se vyskytuje běžně, a to především díky své celkové nenáročnosti. Daří se jí na půdách chudých na živiny a vláhu, dále na půdách kamenitých, štěrkovitých nebo hlinitých, přičemž pH půdy jí vyhovuje zásadité až neutrální. Díky svému vzrůstu je pro ni snadné fotosyntetizovat i na místech, kde by vzrůstem nižší rostliny byly zastíněny. Nejčastěji ji můžeme spatřit na ruderálních místech, jakými jsou rumiště, příkopy, skládky a svahy podél komunikací. Běžně se však vyskytuje i na zahradách a kompostech, na kamenitých stráních a loukách či v prosluněných částech lesa a na jeho okrajích.

Jedná se o teplomilnou rostlinu, která snáší dobře vyšší teploty a sucho. Vysévání osiva divizny je nejvhodnější v průběhu května a jenom na povrch půdy, protože ke klíčení potřebuje dostatek světla. Vzešlé rostliny přesadíme zvlášť jakmile mají nejméně 4 pravé lístky. Sklizeň divizny probíhá ve druhém roce pěstování v období června až září. Sklízí se žluté lístky bez kalicha. Nasbírané květy je vhodné usušit do teploty 60°C. Správně usušený květ divizny si musí zachovat původní zlatožlutou barvu, nesmí být zašedlý nebo dokonce hnědý.^[1]

Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně. Čaj se musí pečlivě cedit, protože květy jsou pokryty jemnými chloupky, které nepříjemně dráždí sliznici. Díky již zmíněným protizánětlivým účinkům se divizna využívá i zevně, a to jako obklad na případné oděrky, při revmatických bolestech, bércových vředech či hemoroidech. Pro plánovaný sběr se tato statná rostlina pěstuje. Květy (sbírá se pouze žlutá koruna květů, snadno oddělitelná od kalichu) se musí dobře usušit a pečlivě uchovávat, protože jsou velmi náchylné k hnědnutí a plesnivění. Divizna obsahuje zejména saponiny a sliz, malé množství silice, cukry, třísloviny a flavonoidy.

• Květy divizny se používají k aromatizaci likérů a ke zlepšení vzhledu čajových směsí.
• Jedovatá semena divizny se dříve používala k omamování ryb. Obsahují v poměrně vysoké koncentraci rotenon.
• Květy divizny bývaly používány k barvení látek a vlasů.
• Již od antiky si ženy potíraly tváře listy divizny, čímž vznikl „přirozený ruměnec“.

Vnější použití divizny velkokvěté: Zevní použití divizny není tak časté. Lze použít kašovité obklady z květů na hojení bércových vředů a ran. K vnějšímu použití je možné také použít i sušené listy, ze kterých se připraví odvar a ve formě obkladů se přikládá na otoky. Také čerstvé listy našly své uplatnění. Potřené teplým olejem se dají použít k léčbě ran a otoků.

Divizna je významná pylodárná rostlina, její pyl je bílkovinným zdrojem pro včelstva v letním období. Podporuje také dlouhověkost zimních včel. Včely pyl divizny sbírají především ráno a rouskují jej do oranžových rousek.^[2]

• Divizna je jednou z květin, jejichž apostrofa se nalézá v knize Jakuba Demla Moji přátelé; básník ji oslovuje jako „kněžnu“.
• Křemílkovi a Vochomůrkovi, postavičkám z Večerníčku, vyroste navzdory písničce „Vstávej semínko holala, bude z tebe fiala“ právě divizna.
• Dílo Ze říší přírody od Alfonse Bohumila Šťastného osvětluje prostřednictvím pohádky původ jména této rostliny. Divizna uzdraví chorého krále a on jí řka: "Věru, tato květina divy zná činiti!" přisoudí právě jméno divizna.

• KUBÁT a kolektiv: Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha 2002
• SLAVÍK, B., CHRTEK, J. jun., ŠTĚPÁNKOVÁ, J.: Květena České republiky Sv.6, Academia, Praha 2000
• ŠŤASTNÝ, A. B.: Ze říší přírody, Praha 1891, str. 38–41

• Obrázky, zvuky či videa k tématu divizna velkokvětá na Wikimedia Commons
• Taxon Verbascum densiflorum ve Wikidruzích
• Galerie divizna velkokvětá na Wikimedia Commons
• Divizna velkokvětá na botanika.wendys
• Divizna velkokvětá na stránce Léčivé rostliny Standy Korbela
• Divizna velkokvětá na ordinace.cz
• Divizna velkokvětá na kvetenacr.cz
• Divizna velkokvětá na lecive-bylinky
• Divizna velkokvětá na Biolibu
• Pěstování a sušení divizny
• kniha Ze říší přírody - o původu jména divizna