Divoká kachna (divadelní hra)
Divoká kachna | |
---|---|
Autor | Henrik Ibsen |
Původní název | Vildanden |
Jazyk | norština |
Datum vydání | 1884 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divoká kachna (norsky:Vildanden), je drama Henrika Ibsena, které vyšlo prvně tiskem 11. listopadu 1884 u Ibsenova dvorního nakladatele Frederika Hegela (kodaňské nakladatelství Gyldendal). Text však vznikal už za Ibsenova pobytu v Římě mezi lety 1882–1883.[1]
Na základě Ibsenova vlastního výroku se často o jeho díle říká, že nedává odpovědi, nýbrž pouze klade otázky. O dramatu Divoká kachna to platí dvojnásob.[2]
Hra samotná je proto v Ibsenově tvorbě významným mezníkem. Tematizuje životní protiklad lži a pravdy a jejich užitečnosti. Klade otázku, je-li nutné odhalit nepříjemnou pravdu i v případě, že může zničit lidské štěstí. Lze životní štěstí vybudovat na lži či (sebe)klamu nebo je třeba usilovat o život v pravdě za každou cenu?
Divoká kachna je hra realistická, ale zároveň značně symbolická. Hlavním symbolem je postřelená divoká kachna, která v rozporu se svým jménem žije zdomácněle na půdě u Ekdalových, tedy v prostředí pro ni nepřirozeném. S kachnou můžeme ztotožnit hned několik ústředních postav. Obecně pak divoký pták žijící na půdě symbolizuje svět Ekdalovy rodiny, tedy svět malých (materiálních i duchovních) poměrů, ve kterých jsou lidé spokojeni, protože mají každý svou životní iluzi.[2]
Hra má dvacet čtyři postav. Nejdůležitějšími jsou Hjalmar Ekdal; Gina, jeho manželka; Hedvika, jejich čtrnáctiletá dcera; starý Ekdal, Hjalmarův otec; továrník Werle a Gregers Werle, továrníkův syn a Hjalmarův přítel. Drama má pět dějství.
Po letech se vrací Gregers Werle do domu svého otce továrníka Werleho. Po roztržce při které syn vyčítá otci jeho nečestné jednání v minulosti, Gregers odchází k příteli z mládí Hjalmaru Ekdalovi. Seznamuje se s jeho ženou Ginou, dříve hospodyní u továrníka Werleho, dcerou Hedvikou, na otci citově závislou, a Hjalmarovým otcem, starým Ekdalem. Gregers zjišťuje, že přítelův život je zpovzdálí manipulován továrníkem a rozhodne se příteli vše vylíčit, aby se jeho život očistil od lži. Hjalmarův otec po propuštění z vězení za účetní machinace tráví volný čas na půdě, kde chová mimo jiných zvířat také divokou kachnu. Gregers odhalí příteli skutečnosti, z nichž Hjalmara nejvíce zasáhne podezření, že Hedvika není jeho dcera. Rozhodne se proto zpřetrhat všechny vztahy s minulostí a odejít z domu pouze s otcem. Zoufalá Hedvika se snaží otci zalíbit a na popud Gregerse chce obětovat otci divokou kachnu. Z půdy se ozývá výstřel a místo divoké kachny je zde nalezena mrtvá Hedvika.
Hra byla poprvé uvedena 9. ledna 1885 na Národní scéně v Bergenu (Den nationale Scene) v režii norského dramatika a režiséra Gunnara Heiberga.
České překlady
České překlady[3]
Z norského jazyka
- 1899 – Přeložil Hugo Kosterka, Vydalo nakladatelství Františka Šimáčka v Praze, 1899.
- 1903 – Přeložil Arnošt Kraus, Vydalo nakladatelství J. Otty v Praze, 1910.
- 1958 – Přeložil Břetislav Mencák. Vydala nakladatelství Dilia v Praze r. 1958 a Státní nakladatelství krásné literatury hudby a umění v Praze, 1959.
- 1992 – Přeložil František Fröhlich. Vydala nakladatelství ND Praha v r. 1993; nakladatelství pro Divadelní ústav v r. 2006 a nakladatelství Artur v Praze 2011.
- 1943 – Přeložil Karel Kraus. Vydalo nakladatelství Universum, Praha, 1943.
Česká uvedení
- Divadlo na Veveří (Národní divadlo), Brno, premiéra 13. října 1903, režie: František Zvíkovský
- Národní divadlo, Praha, premiéra: 14. ledna 1904, režie: Jaroslav Kvapil
- Divadlo na Veveří (Národní divadlo), Brno, premiéra 27. dubna 1912, režie: Jaroslav Auerswald
- Národní divadlo, Praha, premiéra 10. května 1921, režie: Karel Želenský
- Státní divadlo Ostrava, premiéra 3. února 1922, režie: Václav Jiřikovský a Antonín Rýdl
- Staré divadlo na Veveří (Národní divadlo), Brno, premiéra 13. prosince 1923, režie: Jaroslav Auerswald
- České divadlo v Olomouci, premiéra 19. října 1939, režie: O. Stibor
- Prozatímní divadlo (Národní divadlo), Praha, premiéra 22. února 1940, režie: Karel Dostal
- Městské divadlo v Pardubicích, premiéra 17. ledna 1941, režie: Benjamin Smola
- Pražské divadlo na Poříčí, Praha, premiéra 17. listopadu 1943, režie: Karel Jernek
- Horácké divadlo Jihlava, premiéra 11. ledna 1948, režie: Miloš Hynšt
- Divadlo Vítězslava Nezvala, Karlovy Vary, premiéra 6. prosince 1958, režie: Jan Bartoš
- Tylovo divadlo (Národní divadlo), Praha premiéra 26. ledna 1966, režie: Karel Jernek
- Československý rozhlas Brno, premiéra 7. října 1968, režie: Vladimír Vozák – ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ
- Horácké divadlo v Jihlavě, premiéra 9. leden 1971, režie: Ladislav Panovec
- Stavovské divadlo (Národní divadlo), Praha, premiéra 25. března 1993, režie: Ivan Rajmont
- Divadlo v Dlouhé, Praha, premiéra 13. září 2005, režie: Jan Nebeský
- Divadlo J. K. Tyla v Plzni, premiéra 17. prosince 2005, režie: Jan Burian
- Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, premiéra 9. října 2009, režie: Jan Mikulášek
- Divadlo Františka Xavera Šaldy v Liberci, premiéra 17. června 2011, režie: Vít Vencl
Reference
- ↑ IBSEN, Henrik. Divoká kachna: hra v pěti dějstvích. Praha: Artur, 2011. 1231 s. ISBN 978-80-87128-61-9. Kapitola Poznámka ke hře, s. 129.
- ↑ a b HUMPÁL, Martin. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum, 2006. 470 s. ISBN 80-246-1174-0. S. 47.
- ↑ Globální vykledávání: Divoká kachna [online]. Knihovna divadelního ústavu [cit. 2012-06-18]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ The Wild Duck [online]. ibsen.net [cit. 2012-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (anglicky)
- ↑ In: STEHLÍKOVÁ, Karolína. Ipse ipsa Ibsen: Sborník ibsenovských studií. Soběslav: Elg, 2006. ISBN 80-239-6129-2. S. 230–243.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Divoká kachna na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Photograph of Lionel Atwill (Hjalmar Ekdal), Alla Nazimova (Hedvig), Amy Veness (Gina Ekdal) and Harry Mestayer (Gregers Werle) in the original Broadway production of The Wild Duck
- Caption reads as follows:
Act II. Hedvig—"No, no, father! Don't leave me!"