Divoké víno
Divoké víno | |
---|---|
Datum založení | září 1964 |
Datum zániku | 1971 |
Jazyk | čeština |
Země původu | Československo |
Odkazy | |
Číslo ČNB | cnb002698799 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Divoké víno byl literární a umělecký časopis, vydávaný od září 1964. Časopis založili středoškolští studenti v Praze-Libni Ludvík Hess a Emil Machálek. Časopis nebyl nikdy oficiálně povolený a jeho vydávání ukončil administrativní a policejní zásah počátkem roku 1972. V roce 2002 obnovil Ludvík Hess vydávání Divokého vína v podobě internetového periodika www.divokevino.cz.
Své první verše v Divokém víně otiskli Jiří Žáček, Karel Sýs, Petr Cincibuch, Pavel Verner, Jaroslav Holoubek a stovky dalších. Divoké víno publikovalo od roku 1965 verše Václava Hraběte a otisklo prakticky všechny jeho básně i jedinou povídku Horečka. Druhým významným básníkem Divokého vína, jehož život skončil tragicky, byl Ladislav Landa. Divoké víno mu vydalo posmrtně sbírku pod názvem Básně. Své práce zde publikovala také Jana Černá.
Národní knihovna ČR a Nakladatelství Slovart vydaly v roce 2007 rozsáhlou a výpravnou pětisetstránkovou knihu Ludvíka Hesse Antologie Divoké víno 1964–2007. V roce 2017 vydalo Nakladatelství Slovart druhý díl Antologie 2007–2017. Autorem je opět Ludvík Hess, kniha čítá příspěvky skoro stovky dalších autorů. Třetí díl Antologie Divoké víno 2017-2021 aneb Mám víc kamarádů nebožtíků než živých, vyšel v Nakladatelství Slovart v prosinci 2021.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“