Dlhé Klčovo
| Dlhé Klčovo | |
|---|---|
 kostel Nejsvětější Trojice | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°48′40″ s. š., 21°44′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 114 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Vranov nad Topľou |
  Dlhé Klčovo | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 10,3 km² |
| Počet obyvatel | 1 372 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 132,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Ľubica Zubková |
| Vznik | 1296 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 094 13 (pošta Sačurov) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
| NUTS | 544175 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dlhé Klčovo je obec na Slovensku, v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji. Obec leží v severovýchodní části Východoslovenské nížiny, rozloha katastru obce je 1021 ha. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
Území obce je trvale obýváno od 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270, kde je uváděna jako Hussceumezeu nebo Huzeumezew, později jako Longuscampus v roce 1331, Kolcsowszky, Dluhy v roce 1773, Kolčowo Dluhé v roce 1808, Kolčové Dlhé v roce 1920, Kolčovské Dlhé v roce 1927 a od roku 1948 jako Dlhé Klčovo; maďarsky Kolcshossúmező nebo Kolosmező.[2] Do roku 1948 se obec nazývala Kolčovské Dlhé,[3] případně Dlhé Kolčovské.[4] V roce 1831 postihla obec cholera, na kterou zemřelo 129 obyvatel.
V roce 1715 měla obec 13 opuštěných a 13 obývaných domácností. V roce 1787 žilo v 95 domech 743 obyvatel a v roce 1828 žilo 1053 obyvatel v 142 domech.[5] Hlavní obživou bylo zemědělství.[2] Mezi havní plodiny patřily brambory, zelí a fazole dále kukuřice a cukrová řepa. Do padesátých let 20. století se pěstovalo konopí.[6]
Geografie
Obec leží v severním výběžku Východoslovenské nížiny mezi řekou Topľou na západě a Ondavou na východě. Území je převážně rovinaté s lužní nivou s nadmořskou výškou 106 až 120 m. Střed obce je ve výšce 114 m n. m.[7] Povrch obce je odlesněný. Sporadický se nacházejí zbytky lužních lesů na březích Ondavy s olší lepkavou, vrbou bílou a vrbou křehkou, vzácně s dubem letním.[8]
Sousedními obcemi jsou Hencovce na severu, Nižný Hrabovvec, Poša a Nižný Hrušov na východě, Sečovská Polianka na jihu a západu, Sačurov a Vranov nad Topľou na západě.[9]
Znak
Blason: zlatý klíč v modrém štítu.
Znak vychází z historického otisku z let 1865–1867, ke je ve středu oválného otisku symbol renesančního klíče. Znak je používán od roku 1994.[10]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
- ↑ a b Dlhé Klčovo - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Přehled obcí a části v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době od 5.V.1945 – 1.VII.1964. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1964. Str.14.
- ↑ Kizling, Ján: Nižný Hrabovec 1357-1997. Hencovce : obecné zastupiteľstvo obce Nižný Hrabovec, 1997. 80 s.
- ↑ Ľudová kultúra. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dlhé Klčovo - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Prírodné pomery. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dlhé Klčovo, okres Vranov nad Topľou. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Obecné symboly. www.dlheklcovo.sk [online]. [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (slovensky)
Literatura
- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlhé Klčovo na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Tizo1, Licence: CC BY 3.0
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 611-1190/0 (other) Slovenské republiky.