Dlouhá Lhota (zámek)

Dlouhá Lhota
Zámek
Základní informace
Sloh	klasicistní
Architekt	František Heger
Stavebník	Bechyňové z Lažan
Další majitelé	Bechyňové z Lažan
Poloha
Adresa	Dlouhá Lhota, Česko Česko
Souřadnice	49°43′10,48″ s. š., 14°7′1,4″ v. d.
Dlouhá Lhota
Další informace
Rejstříkové číslo památky	41584/2-2405 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Lhota je zámek ve stejnojmenné vesnici v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Založen byl v šestnáctém století některým z příslušníků rodu Bechyňů z Lažan. Později byl upraven v barokním slohu, ale dochovaná podoba je výsledkem klasicistních úprav. Zámecký areál slouží jako hotel a je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Dlouhá Lhota bývala až do začátku šestnáctého století součástí pičínského panství. Po smrti Oldřicha Bechyněho z Lažan bylo panství v roce 1515 rozděleno, a Dlouhá Lhota s Drásovem^[2] připadla Mikulášovi Bechyněmu z Lažan. Buď přímo on nebo některý z nástupců ve vsi založil panské sídlo, kterým byla renesanční^[3] tvrz.^[4] Statek po Mikulášovi převzal Václav mladší Bechyně z Lažan. Ještě před svou smrtí jej přenechal roku 1599 synům Janovi a Davidovi, kteří měli vyplatit podíl třetího bratra Abrahama ve výši pěti tisíc kop míšeňských grošů.^[2]

David s Janem se rozdělili, takže Jan získal Pnětluky a David dostal Dlouhou Lhotu, kterou opět připojil k Pičínu. Davidův syn Mikuláš starší Bechyně z Lažan v roce 1630 prodal Dlouhou Lhotu s tvrzí, dvorem a vsí Drásov Juditě Bechyňové z Lažan na Bohosticích.^[2] V prodejní smlouvě se nachází první písemná zmínka o tvrzi.^[4] Judita zemřela nejspíše v roce 1656 a svůj majetek předtím odkázala dcerám Anežce (provdané Vratislavové), Mandaléně Markétě a Evě Kateřině.^[2] Ty ještě téhož roku panství prodaly Saloméně Veronice Bechyňové z Račína a na Týništi,^[2] manželce jejich bratra Kašpara Maxmiliána († 1673).^[4] Statek byl v té době poničen vojenskými událostmi, a tvrz byla dokonce vypálená.^[2]

Potomci Kašpara Maxmiliána a Salomény Veroniky statek vlastnili přibližně do poloviny osmnáctého století. Patřili k nim syn Ludvík Ignác († 1719), vnuk Ignác Humprecht († 1742) a jeho synové Jan Václav a Ignác Ludvík Bechyňové z Račína. Poslední dva se zadlužili natolik, že museli statek prodat benediktýnům od kostela svatého Mikuláše na Starém Městě. Ještě předtím, nejspíše už v sedmnáctém století, Bechyňové z Račína přestavěli starou tvrz na barokní zámek.^[4] Naproti tomu některé stavební znaky (dispozice, valené klenby v některých přízemních místnostech a přízemní prostory správcovského domu) naznačují, že přestavba proběhla v pokročilé fázi osmnáctého století.^[3]

Řádu zámek patřil do roku 1773, kdy jej koupila Růžena Stenzová, rozená Pecheová. Dalšími majiteli byli roku 1828 Jindřich August Leibniz, hrabě Jan Antonín Harbuval-Chamaré a od roku 1838 kníže Rudolf Colloredo-Mannsfeld, který Dlouhou Lhotu připojil k Dobříši. Koncem osmnáctého století proběhly stavební úpravy, při kterých zámecká budova získala klasicistní charakter.^[4] Na projektu této přestavby se určitou měrou podílel pražský architekt František Heger. Další pozdně klasicistní přestavby (vestibul, schodišťová hala v patře) proběhly během první poloviny devatenáctého století a po nich následovaly různé neslohové úpravy.^[3]

Ve druhé polovině dvacátého století zámek využívalo jednotné zemědělské družstvo k ubytování zaměstnanců a jako kancelářské prostory. V budově sídlil také místní národní výbor a oddělení veřejné bezpečnosti. Ve velkém sále se konaly společenské události.^[4] Ve 21. století byl zámek včetně přilehlého parku a bývalého hospodářského areálu zrekonstruován a slouží jako hotel.

Stavební podoba

Zámecký areál leží na mírném svahu na jižním okraji vesnice.^[3] Hlavní zámecké budova je jednopatrová, má přibližně obdélný půdorys a průčelí zdůrazněné středovým jednoosovým rizalitem, který je zakončen trojúhelníkovým štítem, z něhož vybíhá okrouhlá věž. V rizalitu se nachází vstup, ke kterému vede oboustranné schodiště zdobené dvojicí vojenských emblémů a klasicistní mříží mezi nimi. Fasádu budovy zdobí vysoký pilastrový řád. U boční strany budovy stojí přístavek s arkádami s pilastry, trojúhelníkovým štítem nad střední arkádou a s nízkou atikou.^[5]

V suterénu se dochovaly klenuté sklepy, které mohou být pozůstatkem renesanční tvrze.^[4] Přízemní prostory jsou zaklenuté valenými klenbami s lunetami a pilastry (Emanuel Poche zde uvádí plackové klenby oddělené dvojicemi pásů, které sbíhají na římsové pilastry.^[5]). Klenutá je i chodba v prvním patře, ale ostatní prostory v něm mají ploché stropy.^[4]

Zámek je součástí areálu, ke kterému patří bývalý hospodářský dvůr a park, jejichž podoba vychází z přestaveb v polovině osmnáctého století, ale hospodářské budovy jsou o století mladší. Do dvora se vjíždělo dvojicí už zaniklých bran na severní straně. Hlavní zámecká budova s přístavkem pro služebnictvo stojí na jižním okraji dvora. Navazuje na ni brána do parku a dále směrem k západu správcovský dům. Na něj se napojují další provozní budovy, které sloužily jako chlévy, koňské stáje, kočárovna, vozovna a sýpka. Původně k zámku patřily i hospodářské budovy západně od nádvoří a na část z nich se vztahuje památková ochrana. Prostranství mezi nimi se využívá jako odstavná plocha zemědělské techniky. Průmyslové novostavby, které přiléhají k budově bývalých stájí, byly postaveny v devadesátých letech dvacátého století.^[3]

Jižně od zámku se rozkládá zámecký park obehnaný zdí, v jejímž jihozápadním nároží stojí malý altán.^[3] V parku roste 27 metrů vysoký dub letní s obvodem kmene 512 centimetrů, který je pod názvem Dub vladyky Bavora chráněn jako památný strom.^[6]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam zámků ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhá Lhota na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky