Dlouhá cesta (Praha)
| |||
|---|---|---|---|
 Zbytky Dlouhé cesty | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 4 | ||
| Čtvrť | Krč | ||
| Poloha | 50°2′31,92″ s. š., 14°26′11,04″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Pojmenováno po | délka | ||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Dlouhá cesta nebo také Velká cesta je historický název někdejší místní komunikace na Praze 4, spojující oblast Pankráce a Braníka nejúspornější trasou cestou mimo Dvoreckou brázdu a lokalitu Skalky. V její historické trase nyní leží (od severu k jihu) ulice Na Pankráci, Na Strži, Zelený Pruh a Mezivrší. V současné době je pomístní název zachován pouze v lokalitě parku Sídliště Pankrác III mezi ulicemi Na Strži, Antala Staška, Hudečkova, Perlitová a Jeremenkova, ale také u křižovatky Jeremenkovy a Olbrachtovy ulice, neboť stejný název nesla i pracovní kolonie v této lokalitě, která v osmdesátých letech zanikla v souvislosti se stavbou sportovního areálu Oáza.
Historie
Lokalita pankrácké pláně a obou Kavčích hor (dnešní Kavčí hora a jižně ležící hora Psár) byla z důvodu vysoké hustoty usedlostí protkána cestami a pěšinkami již od 17. století. Dlouhá cesta byla jednou z nich. Jednalo se o nejefektivnější spojnici Nuslí s Ryšánkou, Zemankou (Vinicí) a Dobeškou, kde buď klesala v údolí mezi Branickými skalami k Dominikánskému dvoru anebo se v severní části spojovala se Starou cestou a sestupovala kolem vápenných dolů do oblasti dnešní branické Jezerky. V době zvýšeného stavu vody se jednalo o jediný přístup do oblasti z centra města.
Regulační plán z roku 1938 uvažoval vybudovat v ose Dlouhé cesty městský bulvár, který by zajistil tramvajové spojení Pankráce a nové obytné lokality na Dobešce (ve stejném roce byla prodloužena tramvajová trať z Budějovického náměstí na Ryšánku). Na prvorepublikový záměr navázala i Plánovací komise pro hlavní město Prahu a okolí v podobě uvažované vysokokapacitní komunikace Langenweg či Langenweg Straße, která by v oblasti Kavčích hor navazovala na takzvaný Vysoký most městského dálničního okruhu a odváděla dopravu do jižních poříčních částí města. [1]
Naposledy se záměr využití hlavní komunikace vedené v ose Dlouhé cesty objevuje v regulačním plánu z roku 1967. [2]
Zánik a pozůstatky Dlouhé cesty
Význam Dlouhé cesty zanikal postupně. Nejzásadnější ztrátu způsobilo proražení Vyšehradského tunelu, který nahradil přívoz obeplouvající skálu do oblasti Podolí a Dvorců. Následné vybudování vilové čtvrti na Dobešce spolu se vznikem Zeleného pruhu (původně pásu zeleně, vedeného středem čtvrti) jako komunikace a pozdější vybudování Sídliště Pankrác II a Sídliště Pankrác III původní trasu Dlouhé cesty až na několik krátkých výjimek zcela zakrylo.
Dělnická kolonie Na Dlouhé cestě (či také Na Velké cestě) byla vyklizena koncem padesátých let a zlikvidována v průběhu sedmdesátých let stavbou severní části Perlitové ulice a sportovního areálu Oáza.
V současné době z Dlouhé cesty zbyl jen pomalu se vytrácející místní název. Jediný dochovaný pozůstatek dlouhé cesty je v okolí domu 518 v ulici Zelený pruh (který je orientován právě směrem k původní komunikaci, zatímco novější Zelený Pruh vede výrazně jižněji) a v severní části sadu U Dubu v lokalitě nazývané "Křoví". V parku Dlouhá cesta je pak možné najít patky původního elektrického vedení, které v rámci městského plánování díky ochranné zóně zajistilo volný koridor, využitelný pro stavbu uvažované nové komunikace.
O oficiální uznání nyní bojují některé místní spolky.
Urbanistický vývoj lokality
Faksimile mapy druhého vojenského mapování, zobrazující komunikace spojující Pankráckou pláň a Braník - takzvanou cestu Přes Skalku, klesající přes dvoreckou brázdu a Dlouhou cestu, vedoucí kolem dvorecké brázdy z východu.
Faksimile městského regulačního plánu z roku 1938, které v detailu zobrazuje vedení nového městského bulváru s tramvajovým provozem v oblasti dnešního parku Dlouhá cesta a ulice Zelený Pruh.
Navrhované vedení hlavního městského tahu, spojujícího křižovatku u Vysokého mostu na Pankrácké pláni a jižní čtvrti Prahy.
Faksimile regulačního plánu Prahy z roku 1964, který naposledy uvažuje kapacitní spojení centra města s Braníkem v trase Dlouhé cesty.
Odkazy
Reference
- ↑ HOŘEJŠ, Miloš. Protektorátní Praha jako německé město. 1. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2013. 320 s. ISBN 978-80-7037-230-2.
- ↑ Historické regulační plány. www.iprpraha.cz [online]. [cit. 2018-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-04.
Související články
- Dlouhá cesta, jiné lokality téhož názvu
Média použitá na této stránce
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý horní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Levý dolní roh uliční tabule.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0Pravý dolní roh uliční tabule.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ferri Brodge, Licence: CC BY 2.5
Dlouhá cesta - a part of ancient path leading from Pankrác to Dobeška
Autor: Ferri Brodge, Licence: CC BY-SA 4.0
Faksimile městského regulačního plánu z roku 1938, které v detailu zobrazuje vedení nového městského bulváru s tramvajovým provozem v oblasti dnešního parku Dlouhá cesta a ulice Zelený Pruh.
Autor: Ferri Brodge, Licence: CC BY-SA 4.0
Faksimile mapy druhého vojenského mapování, zobrazující komunikace spojující Pankráckou pláň a Braník - takzvanou cestu Přes Skalku, klesající přes dvoreckou brázdu a Dlouhou cestu, vedoucí kolem dvorecké brázdy z východu.
Autor: Ferri Brodge, Licence: CC BY-SA 4.0
Faksimile regulačního plánu Prahy z roku 1964, který naposledy uvažuje kapacitní spojení centra města s Braníkem v trase Dlouhé cesty.
Autor: Ferri Brodge, Licence: CC BY-SA 4.0
Navrhované vedení hlavního městského tahu, spojujícího křižovatku u Vysokého mostu na Pankrácké pláni a jižní čtvrti Prahy.