Dlouhý pochod 2F

Dlouhý pochod 2F
Země původuČínaČína Čína
Rodina raketDlouhý pochod (Dlouhý pochod 2)
VýrobceCALT
ÚčelNosná raketa
Rozměry
Výška62 m
Průměr3,35 m
Hmotnost464 000 kg
Nosnost
na LEO8 400 kg
Historie startů
Statusaktivní
KosmodromŤiou-čchüan
Celkem startů23
Úspěšné starty23
První start19. listopadu 1999
Pomocné motory – 4x YF-20B
Počet4
Tah4x814 kN (3 256 kN celkem)
Specifický impuls291 s
Doba zážehu128 s
PalivoN2O4 / UDMH
První stupeň  – 4x YF-20B
Motor4 YF-20B
Tah3256 kN
Specifický impuls291 s
Doba zážehu166 s
PalivoN2O4 / UDMH
Druhý stupeň  – 1x YF-24B
Motor1 YF-24B
Tah831 kN
Specifický impuls289 s
Doba zážehu300 s
PalivoN2O4 / UDMH

Dlouhý pochod 2F (CZ-2F, LM-2F, čínsky pchin-jinem Chángzhēng èrhào F huǒ​jiàn, znaky zjednodušené 长征二号F火箭), také známý jako Šen-ťien (čínsky pchin-jinem Shénjiàn, znaky 神箭, „Božský šíp“) je čínská nosná raketa patřící do rodiny raket Dlouhý pochod primárně určená pro lety lodi Šen-čou s posádkou.

Je to raketa upravená pro větší bezpečnost letů s posádkou odvozená od Dlouhého pochodu 2E, který byl dále odvozen od Dlouhého pochodu 2C.[1] Je vypouštěna z komplexu SLS z kosmodromu Ťiou-čchüan. První let proběhl 19. listopadu 1999 s lodí Šen-čou 1. Po třetím letu s Šen-čou 3 pojmenoval tehdejší prezident Ťiang Ce-min raketu Šen-ťien, což znamená Božský šíp.[2]

Dne 15. září 2003 dopravila tato raketa na orbitu Země prvního čínského tchajkonauta v lodi Šen-čou 5. Od té doby vypustila na oběžnou dráhu ještě lodě Šen-čou 6, Šen-čou 7,[3] Šen-čou 9 a Šen-čou 10, poslední roku 2013.

Rozdíly oproti Dlouhému pochodu 2E

Zvnějšku se raketa velmi podobá Dlouhému pochodu 2E, od kterého byla odvozena. Většina změn se týká zdvojených či ztrojených systémů pro zvýšení bezpečnosti, avšak byly provedeny některé úpravy struktury umožňující raketě používat těžší kryt používaný na lodi Šen-čou. Raketa je také schopna vynést těžší náklady s pomocí pomocných motorů na prvním stupni.[4]

Raketa má také systém pokročilého monitorování chyb a diagnostiky, který umožňuje tchajkonautům uniknout v případě nebezpečí, a je první čínskou raketou, která se skládá a je dopravena na odpalovací rampu svisle.[5]

Problémy s vibracemi

Během letu Šen-čou 5 si tchajkonaut Jang Li-wej stěžoval na velké vibrace rakety. Ačkoliv byly problémy z větší části odstraněny úpravami, byly vibrace znovu zaznamenány během letu Šen-čou 6 vyžadujíce si tak další změny.[6]

Přehled letů

Let
číslo
Datum startu

UTC

Startovací
rampa
NákladPosádkaVýsledek
119. listopadu 1999
22:30
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 1Úspěch
29. ledna 2001
17:00
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 2Úspěch
325. března 2002
14:15
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 3Úspěch
429. prosince 2002
16:40
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 4Úspěch
515. října 2003
01:00
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 5Čína Jang Li-weiÚspěch
612. října 2003
01:00
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 6Čína Fej Ťün-lung
Čína Nie Chaj-šeng
Úspěch
725. září 2008
13:10
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 7Čína Čaj Č’-kang
Čína Liou Po-ming
Čína Ťing Chaj-pcheng
Úspěch
829. září 2011
13:16
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Tchien-kung 1Úspěch
931. října 2011
21:58
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 8Úspěch
1016. června 2012
10:37
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 9Čína Ťing Chaj-pcheng
Čína Liou Wang
Čína Liou Jang
Úspěch
1111. června 2013
09:38
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 10Čína Nie Chaj-šeng
Čína Čang Siao-kuang
Čína Wang Ja-pching
Úspěch
1215. září 2016
14:04
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Tchien-kung 2Úspěch
1316. října 2016
23:30
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 11Čína Ťing Chaj-pcheng
Čína Čchen Tung
Úspěch
144. září 2020
07:30
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Experimentální miniraketoplánÚspěch
1517. června 2021
01:22:31
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 12Čína Nie Chaj-šeng
Čína Liou Po-ming
Čína Tchang Chung-po
Úspěch
1615. října 2021
16:23:56
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 13Čína Čaj Č’-kang
Čína Wang Ja-pching
Čína Jie Kuang-fu
Úspěch
175. června 2022
02:44:10
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 14Čína Čchen Tung
Čína Liou Jang
Čína Cchaj Sü-če
Úspěch
184. srpna 2022
16:00
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Experimentální miniraketoplán[7]Úspěch
1929. listopadu 2022
15:08:17
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 15Čína Fej Ťün-lung
Čína Teng Čching-ming
Čína Čang Lu
Úspěch
2030. května 2023
01:31:13
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 16Čína Ťing Chaj-pcheng
Čína Ču Jang-ču
Čína Kuej Chaj-čchao
Úspěch
2126. října 2023
03:14:02
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 17Čína Tchang Chung-po
Čína Tchang Šeng-ťie
Čína Ťiang Sin-lin
Úspěch
2214. prosince 2023
14:12
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Experimentální miniraketoplán[8]Úspěch
2325. dubna 2024
12:58:57
Ťiou-čchüan,
LA-4/SLS-1
Šen-čou 18Čína Jie Kuang-fu
Čína Li Cchung
Čína Li Kuang-su
Úspěch

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Long March 2F na anglické Wikipedii.

  1. LM-2F - Launch Vehicle [online]. CGWIC [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  2. CZ [online]. Astronautix.com [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  3. China to launch Shenzhou-7 spacecraft on Thursday [online]. English Xinhua, 2008-09-24 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  4. Long March 2F - Summary [online]. Spaceandtech.com, 1999-11-20 [cit. 2010-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. 
  5. [1] Archivováno 23. 5. 2008 na Wayback Machine.
  6. CCTV International [online]. Cctv.com, 2008-09-25 [cit. 2010-12-13]. Dostupné online. 
  7. 我国成功发射可重复使用试验航天器 (Čína úspěšně vypustila znovu použitelnou testovací kosmickou loď). news.sina.com.cn [online]. 2022-08-05 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  8. JONES, Andrew. China launches mystery reusable spaceplane for third time [online]. 2023-12-14 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce