Dlouhoňovice

Dlouhoňovice
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Žamberk
Obec s rozšířenou působností	Žamberk (správní obvod)
Okres	Ústí nad Orlicí
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′13″ s. š., 16°26′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	819 (2023)[1]
Rozloha	3,90 km²[2]
Katastrální území	Dlouhoňovice
Nadmořská výška	416 m n. m.
PSČ	564 01
Počet domů	189 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hlavní 29 urad@dlouhonovice.cz
Starosta	Petr Nun
Oficiální web: www.dlouhonovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dlouhoňovice
Další údaje
Kód obce	548031
Kód části obce	194395
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhoňovice (2. pád do Dlouhoňovic, 6. pád v Dlouhoňovicích, německy Dlouhonowitz) jsou obec v okrese Ústí nad Orlicí. Obec se rozkládá v širokém úvalu pod zalesněnými kopci Žamberské pahorkatiny podél Lukavického potoka a žel. stanice Žamberk. Žije zde 819^[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543.

Zástavba obce má předměstský charakter, navazuje na jižní – průmyslovou část města Žamberk a vytváří s ním aglomeraci (Žamberk - Dlouhoňovice - Helvíkovice). V těsné blízkosti obce se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). V zimním období zde funguje menší sjezdovka s lyžařským vlekem a umělým zasněžováním (lyžařský areál Na Dlouhých Honech). Dlouhoňovice se nacházejí v rozsáhlém, na sever otevřeném úvalu křídového útvaru pod strmými lesnatými stěnami pásma Litických vrchů. K jihozápadu se nad obcí zvedá lesnatý útvar "Perdějov" s kopcem Kalvárií a řadou pěkných vyhlídek na Orlické hory a Králický Sněžník. Obcí protéká od západu k východu potůček, kdysi bohatý na raky, který odvádí vody z vlhkých lesů přes Lukavici do Tiché Orlice. Severním okrajem obce prochází od roku 1874 železniční trať Týniště nad Orlicí - Letohrad, na jejímž katastru je železniční stanice Žamberk. Z památných staveb se v obci zachovala dřevěná zvonice z roku 1797 a tři lípy u pomníku sv. Salvatora, které byly zasazené r. 1833 na paměť obnovy bývalé školy. Nová škola byla postavena r. 1887. Dnes je zde mateřská škola, veřejná knihovna a obecní úřad. Obcí vede žlutě značená turistická cesta do Písečné a na zříceninu hradu Žampach. Opačným směrem lze dojít údolím zvaným Kriegwaldy na hrad Litice a dále na hrad Potštejn.

Historie

Obec vznikla patrně ve 14. století a patřila v minulosti k žampašskému panství. Podle jedné pověsti má jméno po svém zakladateli Dluhoňovi. Ten je však historicky nedoloženou postavou a název obce je nejpravděpodobněji odvozen od tzv. honů – dlouhých a úzkých polí. Obec byla po dlouhá staletí nevelkou osadou, její obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a drobným domáckým řemeslem. Proto zde jezuité, vlastnící od 17. století žampašské panství, zřídili roku 1648 panský dvůr, který také sloužil jako výměnek baronky Bukovské. Po zrušení řádu v roce 1773 byl dvůr rozparcelován poddaným.

Pamětihodnosti

• Dřevěná zvonice z roku 1797

Osobnosti

• Rudolf Zeman (1887–1969) – učitel na Textilní škole v Ústí nad Orlicí
• Jiří Kalousek^[zdroj?] (1925–1986) – malíř, kreslíř, karikaturista a ilustrátor.

Kulturní a sportovní akce

Sportovní ples pořádaný SK Dlouhoňovice

Reference

Literatura

• ŘEHÁK, S., POHOŘÍ A PODHOŘÍ ORLICKÉ, sešit V. a VI. Nové Město nad Metují: 1883
• ORTH J., SLÁDEK F., Topograficko-statistický slovník Čech čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad Království českého, Praha: 1870, 2. vydání. [1]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dlouhoňovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dlouhoňovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dlouhoňovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce