Dlouhozobka chrastavcová

Jak číst taxoboxDlouhozobka chrastavcová
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďlišajovití (Sphingidae)
Roddlouhozobka (Hemaris)
Binomické jméno
Hemaris tityus
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tityus) je noční motýl z čeledi lišajovitých, vyznačující se denní aktivitou. Svým vzezřením se maskuje za čmeláka, podobně jako další druhy dlouhozobek.[1] Vyskytuje se i na území ČR.[2]

Rozšíření

Areál rozšíření se rozkládá v mírném podnebném pásu Evropy a Asie, od Irska po Čínu,[3] zasahuje ale také na sever Afriky.[4]
V ČR se vyskytuje zejména v okolí Českého krasu. Početní stav na jižní Moravě od počátku 21. století klesá a druh je obecně ohrožen úbytkem vhodných stanovišť.[4] V Červeném seznamu bezobratlých ČR (2017) je vedena jako ohrožený druh.[5]
Vyskytuje se na květnatých loukách v nížinách i v horách, na stráních a lesních pasekách.[1][6]

Popis

Preparovaný exemplář (samice)

Patří mezi malé lišaje – rozpětí křídel se pohybuje v rozmezí 37–42 mm. Svým vzhledem napodobuje čmeláky – oba páry křídel jsou průsvitné, pouze s tenkým hnědým lemem podél okrajů a jemnou žilnatinou. Tělo je hustě ochlupené, na zadečku se střídají zelenohnědé, hnědé a pomerančově oranžové články.[1] Tykadla jsou tmavá, paličkovitá, u samců jemně hřebenitá.
V České republice se vyskytuje také příbuzný a velmi podobný druh, dlouhozobka zimolezová. Na rozdíl od ní nemá dlouhozobka chrastavcová tmavohnědé políčko v předním páru křídel, také hnědý lem křídel je užší.

Vajíčka jsou světle zelená, kulatá.[6]

Housenka je zelená se dvěma bílými páskami podél hřbetu a červenohnědým, rovným růžkem na konci těla. Stigmata jsou bílá, červeně obroubená.[1]

Kukla je černohnědá, 24–27 mm dlouhá.[3]

Bionomie

V České republice tvoří jednu až dvě generace. První generace žije od května do června, méně početná druhá generace pak od července do srpna. Motýli jsou aktivní přes den, nejvíce mezi desátou a třináctou hodinou. Nektar z květů sají v letu za rychlého víření křídel. Jsou velmi plaší, při vyrušení okamžitě odlétají.

Housenky se v přírodě vyskytují od června do srpna. Z nakladených vajíček se líhnou zhruba po 14 dnech a dále se živí listy chrastavce rolního, hlaváče fialového nebo čertkusu lučního.[4] Mladé housenky vykusují v listech dírky, starší je okusují od okraje. Přes den se ukrývají při zemi, za potravou se vydávají až večer. Při vyrušení na rostlině padá housenka do podrostu, který ji skryje.[1][6]

Dorostlé housenky se kuklí při zemi mezi zbytky vegetace, v řídkém zámotku. Kukla přezimuje.[1][3]

Galerie

  • Dlouhozobka sající v letu z květu

    Dlouhozobka sající v letu z květu

  • Páření dospělců

    Páření dospělců

  • Housenka

    Housenka

  • Ilustrace v literatuře (John Curtis, cca 1820)

    Ilustrace v literatuře (John Curtis, cca 1820)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f PONEC, Jozef. Motýle. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1982. 384 s. 
  2. ↑ BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-07-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c www.motyli.estranky.cz [online]. [cit. 2018-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c JANÁK, Radek. Hemaris tityus – AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ HEJDA, Radek; FARKAČ, Jan; CHOBOT, Karel. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí.. Praha: AOPK ČR, 2017. 612 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88076-53-7. S. 192. 
  6. ↑ a b c ZAHRADNÍK, Jiří. Naši motýli. Praha: Albatros, 1997. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Wasp of some kind.JPG
Autor: Gdil13, Licence: CC BY-SA 3.0
צרעה מסוג כלשהו שצולמה בוורמונט, ארה"ב Hemaris tityus (Linnaeus, 1758)
Hemaris tityus BMNHE274274 female up.jpg
Autor: The Trustees of the Natural History Museum, London, Licence: CC BY 3.0
Hemaris tityus, female, upperside. Switzerland, Vaud
Oruga de esfinge abejorro - HEMARIS ( mariposa picaflor ) (14570205537).jpg
Autor: jacilluch, Licence: CC BY-SA 2.0
Las larvas son cilíndricas y con verrugas o tubérculos. A menudo las verrugas tienen setas o espinas. La mayoría de las larvas son verdes o marrones, pero hay algunas variaciones de color. Todas tienen una banda longitudinal dorso lateral distintiva desde la cabeza hasta el cuerno en el extremo posterior.

De las tres especies de esfinges abejorro presentes en Europa , dos lo están en la Península Ibérica, la Hemaris fuciformis y Hemaris tityus, diferenciables entre sí por la mayor anchura de la banda marginal de las alas.


Por sus dibujos creo que es una oruga de Hemaris tityus, que está menos extendida en la Península Ibérica, difícil de encontrar, muy local, que está desapareciendo en toda Europa por falta de zonas y valles sin agricultura y con Scabiosa su principal planta nutricia Tambien , Galium , Lonicera xyloseteum, Succisa pratensis, Knautia silvatica, Knautia arvensi, Scabiosa columbaria

Fotografiada en Sierra del Courel (Lugo)
Hemaris tityus couple.jpg
Autor: 120, Licence: CC BY-SA 3.0
Hemaris tityus mating, Vaucluse, southern France
H tityus M Kutera Kielce Upland.jpg
Autor: M kutera, Licence: CC BY-SA 4.0
Narrow-bordered Bee Hawk-moth
Britishentomologyvolume1Plate40.jpg
An illustration from British Entomology by John Curtis. name Lepidoptera: Sesia bombyliformis or Hemaris tityus (~bombyliformis: Narrow-bordered Bee Hawk).The plant is Succisa pratensis (Scabiosa succisa, Devil’s-bit Scabious)