Dluhonická spojka
Dluhonická spojka | |
---|---|
Stát | Česko |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Technické informace | |
Délka | 7 km |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dluhonická spojka je označení pro úsek železniční tratě mezi Dluhonicemi a Prosenicemi, který spojuje stanice v těchto obcích samostatně vedenou dvojicí kolejí bez nutnosti zajíždět úvratí přes železniční stanici v Přerově. Původní jednokolejná trať byla postavena v roce 1924 především pro nákladní dopravu. V zastávce Roketnice byla postavena výhybna Dluhonice-Roketnice, od roku 1946 Dluhonice. V letech 1970–1975 byly postaveny a uvedeny do provozu dvě koleje.[1]
Jedna kolej je vedena ze stanice Prosenice napravo podél trati z Bohumína do Přerova a před stanicí v Přerově se odklání severozápadně k městu Olomouc. Druhá kolej je ve směru od Prosenic vyvedena od přerovského zhlaví vlevo mírným stoupáním na nadjezd, kterým překonává další tři koleje a mimoúrovňovým křížením tak přechází na opačnou stranu kolejiště před stanicí Dluhonice.[2]
Dluhonická spojka byla uvedena do provozu v listopadu 1924 a byla využívána především nákladními vlaky, v 50. letech 20. století byla elektrifikována a v roce 1971 byla zdvoukolejněna.[3] V roce 2016 bylo Dluhonickou spojkou přepraveno 15 000 osob denně a 16 miliónů hrubých tun nákladu ročně.[4]
Přesmyk u Prosenic umožňoval před zrušením levostranného provozu na trati z Bohumína do Břeclavi plynulý přechod na pravostranný provoz ve zbývající dvoukolejné železniční síti. Po změně na pravostranný provoz i na trati Bohumín – Břeclav (od 9. prosince 2012, v souvislosti se začátkem platnosti nového grafikonu vlakové dopravy) ztratil přesmyk smysl, a naopak způsobuje komplikaci na tomto dopravně velmi vytíženém úseku železniční sítě.[5]
V rámci modernizace Dluhonické spojky byl v roce 2020 vyměněn most z roku 1973 o hmotnosti 268 t za nový o hmotnosti 264 t, po kterém budou moci jet vlaky rychlostí až 130 km/h.[6][7]
Reference
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží : (architektura a stavební vývoj). 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. 164 s. Dostupné online. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 978-80-902706-7-1. OCLC 53860685 S. 113.
- ↑ Rekonstrukce žst. Přerov, 3. stavba. S. 24. www.obecrokytnice.cz [online]. Listopad 2016 [cit. 2021-01-13]. S. 24. Dostupné online.
- ↑ GEOCACHING. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VÁVRA, Stanislav. Projektová příprava komplexu staveb Přerov, 2.stavba, Přerov, 3.stavba a zvýšení rychlosti v žst.Prosenice. www.spravazeleznic.cz [online]. 2016 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Velká modernizace křižovatky koridorů u Přerova pokračuje, cestující čekají velké výluky. zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2020-02-03 [cit. 2020-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Stavbaři odstranili mohutný železniční most na koridoru u Prosenic [online]. 2020-09-26 [cit. 2022-04-29]. Dostupné online.
- ↑ POLÁKOVÁ-UVÍROVÁ, Petra. Takto se mění trať u Přerova: nový nadjezd i náhrada za "rámusák". Olomoucký deník. 2020-09-25. Dostupné online [cit. 2022-04-29].
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“