Dny zrady

Dny zrady
Země původu	Československo Československo
Jazyk	čeština
Délka	227 min
Žánr	drama
Námět a scénář	Miloslav Fábera Otakar Vávra
Režie	Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Jiří Pleskot Bohumil Pastorek Gunnar Möller Jaroslav Radimecký Martin Gregor Bořivoj Navrátil
Hudba	Zdeněk Liška
Kamera	Jaromír Šofr
Střih	Antonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra	1. dubna 1973
Distribuce	Ústřední půjčovna filmů
Předchozí a následující díl
Dny zrady Sokolovo
Dny zrady na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.

Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).

Film si zakládá na autenticitě, nicméně místy zkresluje dobové události (např. vyzdvihování role KSČ jako jediné skutečné obránkyně vlasti před Němci) a nelze jej brát jako hraný dokument událostí z roku 1938, vedoucích k podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Vystupování klíčových osob a jejich dialogy jsou přes jejich tendenční ztvárnění autentické a souhlasící se skutečností.

Je třeba brát v úvahu rok natočení filmu a černobílé podání úlohy KSČ a SSSR na jedné straně a československé buržoazie, která je zde označena za jednoho z viníků mnichovského diktátu. Také nasazení obrněných transportérů OT-810 není reálné.

Na druhé straně je třeba ocenit velkolepou výpravu filmu spočívající ve velmi věrných a nákladných exteriérech a interiérech a herecké ztvárnění jednotlivých rolí. Také masové scény jsou jedním z poznávacích znamení filmů režiséra O. Vávry.

Expresivně jsou ztvárněny scény z pohraničí, včetně reálné události v Habartově, které líčí boj četnictva a vojáků s německými ordnery.

Zvláštnosti filmu

Překvapující je použití pravdivých, ač málo známých skutečností:

• podezření padající na část československé vlády, která si měla vyžádat tzv. půlnoční demarši u velmocí, aby učinila prezidenta Beneše a veřejnost povolnější k ústupkům vůči Hitlerovi
• všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“^[zdroj?] a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády.

Filmová místa

• Praha
• Cheb
• Liberec
• Karlovy Vary
• Abertamy
• Rokytnice v Orlických horách
• Pevnost Dobrošov
• Tvrz Hanička
• Pernink
• Červený Hrádek

Obsazení

Externí odkazy

• Dny zrady ve Filmovém přehledu
• Dny zrady na Kinoboxu
• Dny zrady II. v Česko-Slovenské filmové databázi