Dobětice

Dobětice
Sídliště Dobětice ze Střekovské vyhlídky
Sídliště Dobětice ze Střekovské vyhlídky
Lokalita
Charakterčást města
ObecÚstí nad Labem
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Dobětice
Další údaje
Kód k. ú.757772
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobětice jsou čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem. Patří do obvodu Ústí nad Labem-Severní terasa a sousedí se Stříbrníky a Krásným Březnem. Nedaleko se také nachází osada Mlýniště a obec Žežice. V osmdesátých a na začátku devadesátých let se jižně od původní vesnice postavilo velké sídliště navazující na již existující sídliště Stříbrníky. Na tomto sídlišti se nachází supermarket, školky, základní škola, střední průmyslová škola, domov důchodců, zdravotnické středisko a další.

Historie

(c) fan_tomas, CC BY 3.0
Část původní obce Dobětice

První písemná zmínka o Doběticích pochází z roku 1375, kdy vesnice patřila bratrům Vigantovi, Hildanovi, Děpoltovi a Rypoltovi z Lungvic, jejichž zdejší panství tvořily také vsi Mlýniště, Žežice a dvůr v Sovoluskách. Panským sídlem ve vsi byla tvrz, jejíž majitelkou byla v roce 1473 Markéta z Útěchovic, manželka Rynolta z Lungvic. Lungvicově Dobětice vlastnili do roku 1568, kdy je od nich koupil Jindřich z Bynova, který vesnici připojil k panství hradu Blansko. Dobětická tvrz tak ztratila svou funkci, a časem zanikla.[1]

Sídliště Dobětice

Výstavba v oblasti Dobětic byla plánována původně až po roce 1990, avšak kvůli rychlému tempu výstavby v Krásném Březně se přistoupilo k zpracování plánů již v 70. letech. Ten počítal s bydlením pro 7 600 obyvatel a byl hotov v roce 1976. Autorem je ústecký architekt Mojmír Böhm. Výstavba byla zahájena roku 1985 a pokračovala i po Sametové revoluci. Stavěno bylo s pomocí soustav T 06 B a později OP 1.21 zde typickou hnědě zbarvenými panely s kamínkovým povrchem.[2] Panelové domy byly stavěny převážně ve výškách osmi a dvanácti pater, dále pak šestipatrové. Zároveň byly postaveny objekty občanské vybavenosti, například objekt základní devítileté školy, domova důchodců a dnešní střední průmyslové školy. [3]

Přírodní poměry

Původní obec stojí pod vrchem s Erbenovou vyhlídkou a vrchem přímo nazvaným Dobětická výšina. Vesnicí protéká Dobětický potok pokračující do údolí pojmenovaného též podle obce. Sídliště se pak nachází mezi vrchem s Erbenovou vyhlídkou a kopcem Hůrka. Jižně jsou louky Mariánského vrchu.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 206 obyvatel (z toho 103 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 204 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 218 obyvatel: devět Čechoslováků, 206 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také čtrnáct evangelíků, jeden člen církve československé a sedm lidí bez vyznání.[5]

Doprava

Středem celé čtvrti prochází ulice Šrámkova. Na tu navazují na konci sídliště ulice Na Návsi a Výstupní, které vedou dále do dalších čtvrtí a centra. Sídliště je obsluhováno trolejbusovými (53,54) a autobusovými (5, 23) linkami. Také se zde nachází konečná zastávka Dobětice točna.[6]

Poznámky


Reference

  1. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobětice – tvrz, s. 96. 
  2. PŘIBYL, Pavel; PLICHTA, Petr. Paneláky mohou sloužit ještě sto let, říká jejich někdejší vývojář. iDnes.cz [online]. Mafra, 2019-01-19 [cit. 2019-12-05]. Dostupné online. 
  3. KREJČÍ, Václav. Ústí nad Labem. Rozvoj města: 1950–2010. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2013. 341 s. S. 103–104. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388. 
  6. schéma DPMÚL. www.dpmul.cz [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Erbenka - panoramio.jpg
(c) fan_tomas, CC BY 3.0
Erbenka
Dobětice4.jpg
Autor: Zaerikk, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na Dobětice ze Střekovské vyhlídky