Dobříčany

Dobříčany
Kostel v Dobříčanech
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Liběšice
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°18′18″ s. š., 13°36′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	114 (2021)[1]
Katastrální území	Dobříčany (3,06 km²)
PSČ	438 01
Počet domů	58 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dobříčany
Další údaje
Kód části obce	27782
Kód k. ú.	627780
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříčany (německy Dobritschan) jsou vesnice, část obce Liběšice v okrese Louny. Nachází se asi dva kilometry severozápadně od Liběšic. Prochází tudy železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov. Dobříčany jsou také název katastrálního území o rozloze 3,06 km².^[3]

Využití okolní krajiny v pravěku dokládá nález několika set kusů štípané industrie, který v místech těžby jílu poblíž soutoku Ohře a Blšanky učinil roku 1937 amatérský archeolog Anton Garstenhöfer. Slavomil Vencl později zjistil, že malá část pazourkových nástrojů pochází z neolitu, ale 530 kusů přiřadil kultuře magdalénienu. Nalezené nástroje pravděpodobně byly pozůstatkem dílny, ve které se vyráběly.^[4]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318,^[5] kdy byla sídlem rytíře Hogera. Počátkem 16. století byly Dobříčany za Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic připojeny k líčkovskému panství. Krátce po bitvě na Bílé hoře Dobříčany přepadli Valdštejnovi vojáci a zapálili zámek. Za účast na stavovském povstání byla ves Kryštofu Hrobčickému zkonfiskována a v roce 1623 prodána Františkovi Clary de Riva, jehož potomkům ves zůstala až do roku 1804.^[6] Od roku 1823 byl statek a zámek Dobříčany ve vlastnictví baronské rodiny Zessnerů, jež jej po roce 1945 musel opustit a zámek sloužil jako kasárna.

Jihozápadně od vesnice bývaly u břehu Blšanky lázně využívané od osmnáctého století k léčebným koupelím. Na počátku dvacátého století je provozovali Zessnerové a po roce 1945 je převzal místní národní výbor. Ještě v roce 1971 bylo v lázních poskytnuto šest tisíc koupelí. Při ceně 6 Kčs za koupel byl provoz lázní ziskový. Přestože byly koupele označeny jako očistné, předepisovali je obvodní lékaři z okolí Žatce při revmatických a kožních nemocích.^[7]

Mezi Blšankou a bývalým náhonem jihozápadně od vesnice se v několik studních jímala z hloubky 1,5–1,8 metru hydrogenuhličitano-síranová vápenato-hořečnatá voda s mineralizací 0,83 g·l⁻¹. V podloží kvartérních sedimentů úzké údolní nivy se zde nachází jíly a písky žatecké bezslojové facie souvrství hnědouhelných slojí.^[7]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 456 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo devatenáct Čechoslováků, 435 Němců a dva cizinci. Převažovali lidé s římskokatolickým vyznáním, ale žili zde také tři evangelíci a osm lidí bez vyznání.^[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 482 obyvatel: 25 Čechoslováků a 457 Němců. Kromě římských katolíků ve vsi žil jeden evangelík a tři lidé bez vyznání.^[9]

• Podoba původně gotického kostela Narození Panny Marie pochází z přestavby z roku 1878. Uvnitř se nachází stropní malby Madony a Adorace Nejsvětější svátosti a oltář s obrazem od A. Zessnera.^[11]
• Barokní dobříčanský zámek ve středu vesnice vznikl v roce 1620 renesanční přestavbou starší tvrze. DOchovanou podobu získal díky barokní přestavbě ve druhé polovině 17. století.^[12]
• Venkovská usedlost čp. 6

• ŠTĚPÁNEK, Karel. 700 let města Žatce. Žatec: Městský národní výbor Žatec, 1965. 72 s. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobříčany na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Dobříčany na webu ČÚZK