Dobříčany (zámek)
Dobříčany | |
---|---|
Východní část hlavní budovy | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Přestavba | 1620, 2. polovina 17. století |
Další majitelé | Lobkovicové Hrobčičtí z Hrobčic Clary-Aldringenové Schönburg-Hartensteinové Zessnerové ze Spitzenberga aj. |
Současný majitel | Martin Rippl |
Poloha | |
Adresa | Dobříčany, Liběšice, Česko |
Souřadnice | 50°18′15,95″ s. š., 13°36′16,09″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 42868/5-1118 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobříčany jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Žatce v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy je zmiňován vladyka Hogerus z Dobříčan. Po něm se v držení vesnice vystřídal pražský měšťan Oldřich Slaner a několik drobných šlechticů z okolí: Jaroslav z Opočna (1396) a vladykové z Lipna, za nichž je v roce 1437 poprvé zmíněna tvrz. Později patřila k líčkovskému panství, ale po odsouzení Jiřího Popela z Lobkovic byl jeho majetek zkonfiskován a Dobříčany koupil v roce 1594 Diviš Hrobčický z Hrobčic. Jeho syn Kryštof nechal tvrz v roce 1620 přestavět na renesanční zámek. Zúčastnil se však stavovského povstání a Dobříčany mu byly zkonfiskovány. Zámek navíc vyrabovalo a zapálilo císařské vojsko. Poničený zámek v roce 1623 koupil František Clary de Riva a buď on, nebo jeho syn ho nechali barokně upravit. Jejich potomci zámek vlastnili do roku 1746, kdy dědictvím přešel na hraběte Leopolda Kašpara Clary-Aldringena z vedlejší rodové větve. V 19. století se v Dobříčanech po Clary-Aldringenech vystřídali od roku 1804 Jan Antonín Chládek, Eduard ze Schönburka (1809) a Vincenc Zesner ze Spitzenberga, který nechal upravit zámecký park. V zámku také shromáždil velkou sbírku zbraní a uměleckých předmětů. Jeho rodina na zámku žila do roku 1945, kdy jej převzal stát.[2] Ve druhé polovině století zámek využívala armáda jako skladiště, ale v roce 1992 jej koupila společnost Benitrans, která zanedbávala údržbu, až se část zámku zřítila.[3]
Zchátralý zámek chtěl v roce 2015 koupit Petr Bajer, který plánoval rozsáhlou opravu.[4] Neuhradil však kupní cenu, a z rekonstrukce sešlo.[5] Dalším majitelem se roku 2018 stal Martin Rippl, který za zámek zaplatil 900 tisíc korun s cílem vybudovat v něm domov pro seniory.[6]
Stavební podoba
Jednopatrový zámek stojí na půdorysu písmene L, před jehož průčelí ze strany ulice i zahrady předstupují ploché rizality.[2]
Galerie
Portál se štítem
Okno v západní části průčelí
Arkýř ve východní části průčelí
Zřícená část západního křídla
Portál
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-24]. Identifikátor záznamu 155090 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobříčany – zámek, s. 93.
- ↑ KINŠT, Petr. Část zámku v Dobříčanech se zřítila, zbytek může padnout kdykoliv [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2011-11-07 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online.
- ↑ STRNADOVÁ, Miroslava. Opraví nejzchátralejší zámek, aby ukázal, že podnikat lze i eticky [online]. MAFRA, 2015-09-28 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online.
- ↑ STRNADOVÁ, miroslava. Z plánů na opravu zámku v Dobříčanech sešlo. Sídlo je opět na prodej. iDnes.cz [online]. 2016-05-05 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
- ↑ Ruina zámku Dobříčany má nového majitele, má velké plány, ale ne peníze. iDnes.cz [online]. 2018-09-04 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online.
Literatura
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dobříčany, s. 128–130.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 407.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Dobříčany na Wikimedia Commons
- Dobříčany na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: