Dobříčany (zámek)

Dobříčany
Východní část hlavní budovy
Východní část hlavní budovy
Základní informace
Slohbarokní
Přestavba1620, 2. polovina 17. století
Další majiteléLobkovicové
Hrobčičtí z Hrobčic
Clary-Aldringenové
Schönburg-Hartensteinové
Zessnerové ze Spitzenberga aj.
Současný majitelMartin Rippl
Poloha
AdresaDobříčany, Liběšice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Dobříčany
Dobříčany
Další informace
Rejstříkové číslo památky42868/5-1118 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobříčany jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Žatceokrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy je zmiňován vladyka Hogerus z Dobříčan. Po něm se v držení vesnice vystřídal pražský měšťan Oldřich Slaner a několik drobných šlechticů z okolí: Jaroslav z Opočna (1396) a vladykové z Lipna, za nichž je v roce 1437 poprvé zmíněna tvrz. Později patřila k líčkovskému panství, ale po odsouzení Jiřího Popela z Lobkovic byl jeho majetek zkonfiskován a Dobříčany koupil v roce 1594 Diviš Hrobčický z Hrobčic. Jeho syn Kryštof nechal tvrz v roce 1620 přestavět na renesanční zámek. Zúčastnil se však stavovského povstání a Dobříčany mu byly zkonfiskovány. Zámek navíc vyrabovalo a zapálilo císařské vojsko. Poničený zámek v roce 1623 koupil František Clary de Riva a buď on, nebo jeho syn ho nechali barokně upravit. Jejich potomci zámek vlastnili do roku 1746, kdy dědictvím přešel na hraběte Leopolda Kašpara Clary-Aldringena z vedlejší rodové větve. V 19. století se v Dobříčanech po Clary-Aldringenech vystřídali od roku 1804 Jan Antonín Chládek, Eduard ze Schönburka (1809) a Vincenc Zesner ze Spitzenberga, který nechal upravit zámecký park. V zámku také shromáždil velkou sbírku zbraní a uměleckých předmětů. Jeho rodina na zámku žila do roku 1945, kdy jej převzal stát.[2] Ve druhé polovině století zámek využívala armáda jako skladiště, ale v roce 1992 jej koupila společnost Benitrans, která zanedbávala údržbu, až se část zámku zřítila.[3]

Zchátralý zámek chtěl v roce 2015 koupit Petr Bajer, který plánoval rozsáhlou opravu.[4] Neuhradil však kupní cenu, a z rekonstrukce sešlo.[5] Dalším majitelem se roku 2018 stal Martin Rippl, který za zámek zaplatil 900 tisíc korun s cílem vybudovat v něm domov pro seniory.[6]

Stavební podoba

Jednopatrový zámek stojí na půdorysu písmene L, před jehož průčelí ze strany ulice i zahrady předstupují ploché rizality.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-10-24]. Identifikátor záznamu 155090 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Dobříčany – zámek, s. 93. 
  3. KINŠT, Petr. Část zámku v Dobříčanech se zřítila, zbytek může padnout kdykoliv [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2011-11-07 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  4. STRNADOVÁ, Miroslava. Opraví nejzchátralejší zámek, aby ukázal, že podnikat lze i eticky [online]. MAFRA, 2015-09-28 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online. 
  5. STRNADOVÁ, miroslava. Z plánů na opravu zámku v Dobříčanech sešlo. Sídlo je opět na prodej. iDnes.cz [online]. 2016-05-05 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  6. Ruina zámku Dobříčany má nového majitele, má velké plány, ale ne peníze. iDnes.cz [online]. 2018-09-04 [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 

Literatura

  • ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech: 1. díl A–M. Svazek 1. Praha: Libri, 2003. 504 s. ISBN 80-7277-099-3. Kapitola Dobříčany, s. 128–130. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 407. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Dobříčany 2020-05-16 Arkýř.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Dobříčany 2020-05-16 Portál.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Dobříčany 2020-05-16 Okno.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Dobříčany 2020-05-16 Štít.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: