První písemná zmínka pochází z roku 1356, kdy se uvádí Pysko z Dobříkova. Další majitel Jan Těchlovec (1415–1440) pak Dobříkov prodal známému husitskému hejtmanovi Janu Talafúsovi z Ostrova, když se oženil pravděpodobně s jeho dcerou Dorotou. V letech 1463–1493 je zde zmiňován Hynek z Malejova, prapředek rodu Dobříkovských z Malejova.
Rozsáhlá dobříkovská tvrz, ležící ve vsi mezi rybníčkem a kostelíkem jižně od silnice, bývá zmiňována až roku 1496 a spojována se jménem Hynkova syna Jana Dobříkovského z Malejova. Pravděpodobně však byla postavena již dříve ve 14. století. Za Viléma Dobříkovského, chrudimského hejtmana, byla na přelomu 16. a 17. století původní věžovitá tvrz přestavěna v pohodlnější renesanční sídlo. V některých dobových listinách pak dokonce označována jako zámek. Přesnou podobu nového sídla však bohužel neznáme.
Koncem 17. století se majitelé Dobříkova rychle střídali a po roce 1772 zkáza sídla vyvrcholila. Opuštěná budova již neměla střechu a stropy se propadly. Počátkem 19. století dal nový majitel Diviš Jan Jeník Zásadský z Gamsendorfu za použití části zřícenin někdejší tvrze postavit přízemní myslivnu s mansardovou střechou (nyní čp. 68).
Roku 1925 získal tvrziště i s pozemkem národně sociální politik první republiky Václav Klofáč. Naproti myslivně si postavil soukromé letní sídlo (čp. 93.) s altánem, nad jehož vchodem jsou zazděny renesanční kachle z původního zámku. Okrouhlé tvrziště je obehnáno dobře znatelným příkopem, místy až 10 metrů širokým, s třímetrovým valem. Příkopy se kdysi plnily vodou z nedalekého rybníka, nyní je suché. Z tvrze se dále zachovala část sklepů a šnekovité schodiště pod altánem.
Pamětihodnosti
dřevěný kostelík Všech svatých dovezený dobříkovským obyvatelem V. Klofáčem z Podkarpatské Rusi, kde původně stával od druhé poloviny 17. století v obci Velká Kopaň u Sevljuše, odkud byl v 19. století přestěhován do Cholmovce, kde sloužil do počátku dvacátých let 20. století, v roce 1927 ho navštívil Václav Klofáč, jehož zásluhou byl zakoupen za 137 tisíc československých korun, v roce 1930 rozložen a včetně vnitřního vybavení po železnici dopraven do Dobříkova, kde byl 6. července předán veřejnosti při oslavách památky Jana Husa, využíván je Církví československou husitskou[4]
Socha Mistra Jana Husa v DobříkověSocha Mistra Jana Husa
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Česko
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobříkov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Dobříkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
