Dobřany

Dobřany
Kostel sv. Víta
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Dobřany
Obec s rozšířenou působností	Stod (správní obvod)
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°39′18″ s. š., 13°17′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 435 (2024)[1]
Rozloha	35,32 km²[2]
Nadmořská výška	352 m n. m.
PSČ	334 41
Počet domů	1 214 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa městského úřadu	Nám. T. G. Masaryka 1 334 41 Dobřany dobrany@dobrany.cz
Starosta	Bc.Martin Sobotka
Oficiální web: www.dobrany.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dobřany
Další údaje
Kód obce	557676
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město okresu Plzeň-jih v Plzeňském kraji, dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde přibližně 6 400^[1] obyvatel.

Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v katastrálním území. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde také psychiatrická léčebna.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen. V roce 1799 a 1814 městem táhlo ruské vojsko vedené generálem Suvorovem (Napoleonské války). V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové, kteří byli po druhé světové válce popraveni^[zdroj?]. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů.^[4] V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Při náletu britského letectva v noci 17. dubna 1943 na plzeňskou Škodovku došlo k záměně s léčebnou, město bylo omylem bombardováno a značně poškozeno. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno.

• Dobřany
• Šlovice
• Vodní Újezd

• Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen za husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světové války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony.
• Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města.^[5] Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka.^[6] V kostele se pořádají koncerty vážné hudby.
• Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého.
• Radnice
• Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město.^[7]
• Děkanství
• Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157)
• Ústavní kostel v psychiatrické léčebně
• Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010
• Šlovický vrch, přírodní památka severovýchodně od města vyhlášená v roce 2018 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi 30 ha^[8]
• Naučná stezka Lesopark Martinská stěna
• Zaniklý dobřanský větrný mlýn v lokalitě Kamínek

• Josef Ackermann (1803–1875), děkan litoměřické kapituly
• Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742), hudební skladatel
• Vladimír Denkstein (1906–1993), historik umění
• Ota Koval (1931–1991), režisér dětských filmů
• Josef Langl (1843–1916), rakouský malíř a spisovatel
• Vladimír Maděra (1905–1997), chemik, rektor Vysoké školy chemicko-technologická v Praze
• Jaroslav Mašek (1891–1926), malíř
• Norbert Ormai (1813–1849), maďarský revolucionář
• Martin Stelzer (1815–1894), stavitel
• Joseph Maria Wolfram (1789–1839), hudební skladatel a politik

V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.

• Brežice, Slovinsko
• Dobřany, Česko
• Obertraubling, Německo

• Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. Příprava vydání František S. Frabša, Antonín Heveroch. Praha: Zemský správní výbor v Čechách, 1926. Dostupné online. - kapitola Zemský ústav pro choromyslné v Dobřanech, s. 129–152. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Dobřany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Dobřany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky