Dobřenec

Dobřenec
Domy na návsi
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Mašťov
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′44″ s. š., 13°15′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	11 (2021)[1]
Katastrální území	Dobřenec (4,91 km²)
Nadmořská výška	435 m n. m.
PSČ	431 55
Počet domů	18 (2021)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dobřenec
Další údaje
Kód části obce	92258
Kód k. ú.	692255
Zaniklé obce.cz	4547
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobřenec (německy Dobrenz) je malá vesnice, část města Mašťov v okrese Chomutov. Nachází se asi 3 km na jihozápad od Mašťova. Dobřenec je také název katastrálního území o rozloze 4,91 km².^[3] V jižní části katastrálního území stávala malá vesnice Emanuelův Dvůr, která zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století vysídlením.^[4]

Název

Název vesnice je zdrobněním odvozen z osobního jména Dobřeň, což také pravděpodobně byla původní varianta názvu osady. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Dobrsenz (1281), in Dobrzienczi (1401), in Dobrzinczi (1455), ve vsi Dobrzeny (1542), w Dobrženczy (1545), Doberencz (1593), Dobrzenicz (1615), Dobrentz (1654) nebo Dobrenz (1787).^[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1281 a zmiňuje ji jako sídlo Předoty z Dobřence (Pyrsedote de Dobrsenz).^[5] Do šestnáctého století vesnice patřila k mašťovskému panství, poté do sedmnáctého století k Doupovu a Neprobylicím.^[6] Podle berní ruly z roku 1654 žili ve vesnici po třicetileté válce jen čtyři sedláci a devět chalupníků, kteří obdělávali padesát strychů půdy a dalších osmdesát zůstávalo ladem. Měli celkem dvacet potahů a chovali jedenáct krav, 24 jalovic, třináct ovcí, 24 prasat a jedenáct koz. O sto let později zde kromě zemědělců pracovali také kovář, hrnčíř a mlynář v pronajatém panském mlýně. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století měla vesnice 139 obyvatel, byla v ní hospoda a kaple Nejsvětější Trojice na návsi. Patřila také k významným producentům medu.^[7] Od roku 1732 Dobřenec tvořil součást krásnodvorského panství, u kterého zůstal až do zrušení patrimoniální správy.^[6]

Po skončení druhé světové války byla většina obyvatel vystěhována a vesnici se nepovedlo dosídlit ani na polovinu předválečného stavu. Pokles počtu obyvatel pokračoval po zřízení vojenského újezdu Hradiště. Přestože byla ve vesnici postavena nová drůbežárna, kravín a mechanizační stanice zemědělské techniky, nedařilo se přilákat obyvatele ani výstavbou čtyř nových obytných domů. Život ve vesnici totiž znepříjemňovaly časté průjezdy zemědělských strojů a vojenské techniky, ale také nedostatek služeb. V roce 1969 zde fungoval jen kiosek s občerstvením a jídelna státního statku. Prodej běžného zboží zajišťovala pojízdná prodejna, která přijížděla jen dvakrát týdně.^[7]

Jalový Dvůr

K Dobřenci patřil také Jalový Dvůr (Galdenhof) zmiňovaný již v roce 1455, jehož zříceniny se nachází necelý jeden kilometr na severovýchod od vesnice (již v katastrálním území Sedlec u Radonic^[8]). Kromě vlastního hospodářského dvora zde stál další obytný dům a v roce 1930 v nich žilo celkem deset lidí.^[7]

Přírodní poměry

Jižně od vesnice protéká potok Leska, jehož voda částečně napájí Dobřenecký rybník. Rybník poskytuje útočiště bohaté populaci obojživelníků (kuňka obecná, skokan ostronosý) a řadě ptačích druhů. Z nich se vyskytují hýl rudý, moták pochop, rákosník velký, orlovec říční, potápka černokrká a bukač velký.^[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 147 obyvatel (z toho 69 mužů), kteří byli kromě dvou cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.^[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 146 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.^[11]

Obecní správa

Od roku 1850 patřil Dobřenec jako samostatná obec do doupovského okresu, ale o osmnáct let později byl převeden do okresu Kadaň. Jako místní část k němu patřil Emanuelův Dvůr a od roku 1869 také Konice. V padesátých letech dvacátého století obec ztratila samosprávu a stala se místní částí Kadaňského Rohozce a od roku 1961 patří k Mašťovu.^[15]

Pamětihodnosti

Dobřenec patří k malému počtu vesnic v oblasti Doupovských hor, které se dochovaly, i přes demolici zástavby na jižní straně návsi, v relativně nenarušené podobě. Jádrem vsi je protáhlá trojúhelníková náves, jejíž západní stranu uzavíral druhotně rozparcelovaný hospodářský dvůr (čp. 1, 19 a 24). Rozděleny byly také některé usedlosti na severní straně návsi. Drobnější chalupnická zástavba zaujala parcely podél cest na východním i západním konci vesnice.^[6]

Nejstaršími domy se zděným přízemím a hrázděným patrem jsou usedlosti čp. 11 a 23. Mladší zděná zástavba pochází ze druhé poloviny devatenáctého století a první třetiny dvacátého století. Z ní vyniká dům čp. 6 s eklektickou výzdobou štítového průčelí. Hmotový rozsah a částečně i střídmé fasády se dochovaly na domech čp. 4, 5, 17, 25, 26 a 27. U některých usedlostí se zachovaly hospodářské stavby postavené z místního čediče a výjimečně i pilířové stodoly.^[6]

Na návsi stojí kaple Nejsvětější Trojice^[7] s obdélníkovým půdorysem, barokním portálem a věžičkou vybíhající z hřebenu střechy.^[6]

Odkazy

Reference

Literatura

• Obce okresu Chomutov. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dobřenec, s. 155. 

Související články

• Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřenec na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Dobřenec na webu ČÚZK