Dobrš (tvrz)

Dobrš
Areál tvrze
Základní informace
Sloh	gotický, barokní
Výstavba	2. polovina 14. století
Poloha
Adresa	Dobrš čp. 1, 47 a 50, Drážov, Česko Česko
Souřadnice	49°9′18,95″ s. š., 13°45′6,11″ v. d.
Dobrš
Další informace
Rejstříkové číslo památky	15543/3-4086 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobrš je částečně dochovaná a složitě přestavovaná tvrz ve stejnojmenné vesnici v okrese Strakonice. Nachází se na jihozápadním okraji vesnice v nadmořské výšce 705 m.^[1] Od roku 1963 je chráněna jako kulturní památka.^[2]

Historie

Za první písemnou zmínku o tvrzi je považován predikát Přibíka z Dobrše zvaného Kocík z roku 1377, jehož synové sloužili strakonickým johanitům. Během husitských válek byla tvrz těžce poškozena, ale znovu obnovena. Za Kryštofa Koce v první polovině 16. století k panství patřily hospodářský dvůr, pivovar a vesnice Dobrš, Radkovice, Němčice, Kváskovice a Zálezly. Kryštofův vnuk Václav Koc přistavil v roce 1597 ke gotické tvrzi renesanční zámek. Když v roce 1608 zemřel, rozdělili si jeho příbuzní dědictví na čtyři díly. Během dalšího století se majitelé různých dílů často střídali. V popisu tvrze z roku 1689 je uvedeno sídlo tvořené starou částí s příkopem a nový zámek krytý šindelem.^[3][4]

V roce 1692 získal sídlo od své matky Hubert Zikmund Althan, který nechal část budov strhnout a na jejich míst postavit barokní zámek, který však nedokončil. Dalším majitelem se stal Adam František ze Schwarzenbergu, který sídlo spolu s dalšími čtyřmi dvory a několika vesnicemi koupil v roce 1707. V zámku od té doby sídlili úředníci a zaměstnanci statku až do roku 1800, kdy byl zdejší hospodářský dvůr rozparcelován a v barokní části zámku otevřena škola. V roce 1845 strhla střechu věže vichřice. Ke stejné události došlo ještě v roce 1860, ale tehdy již nebyla střecha obnovena.^[4]

Stavební podoba

Původní tvrz ze 14. století tvořila pouze hranolová věž obehnaná příkopem a hradbou. Obytné prostory se nacházely až ve třetím patře. Během období pozdní gotiky byl areál rozšířen do téměř pravoúhlé podoby a nově opevněn. Východní stranu dvora zabral nový průjezdní palác s branskou věží nebo rizalitem. O něco menší palác přiložený k věži vznikl na protilehlé straně. Brzy poté byl východní palác rozšířen o dvě křídla, která vystupovala z pravoúhlého obrysu směrem k severu a jihu.^[3]

V rámci renesančních úprav získal západní palác arkády, fasády byly vyzdobeny sgrafitovými omítkami a na jižní straně vznikla další přístavba s kaplí. Barokní úpravy se projevily především ve východní části sídla. Dochovaná podoba je výsledkem mnoha dalších stavebních zásahů, které vedly poškození, nebo dokonce zničení některých historických částí.^[3]

Přístup

Do Dobrše vede žlutě značená turistická trasa z Vacova.^[1] Samotná tvrz je pro veřejnost nepřístupná.^[3]

Odkazy

Reference

Literatura

• SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Prácheňsko. Svazek XI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 283 s. Kapitola Dobrš zámek, s. 279–282. 

Související články

• Kocové z Dobrše

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrš na Wikimedia Commons
• Dobrš na webu Hrady.cz