Dobratice
| Dobratice | |
|---|---|
 Kostel sv. Filipa a Jakuba v Dobraticích | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Frýdek-Místek |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°39′37″ s. š., 18°29′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 355 (2023)[1] |
| Rozloha | 7,04 km²[2] |
| Nadmořská výška | 345 m n. m. |
| PSČ | 739 51 |
| Počet domů | 425 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dobratice 49 739 51 Dobratice obec-dobratice@iol.cz |
| Starosta | Radovan Otipka |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Dobratice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552542 |
| Kód části obce | 27146 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dobratice (německy Dobratitz, polsky Dobracice) se nachází v Českém Slezsku, v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Významné stavby a místa
Mezi nejvýznamnější stavby v Dobraticích patří hasičská zbrojnice, v níž sídlí i obecní úřad. Kostel sv. Filipa a Jakuba patří k dominantám obce.
Na místním fotbalovém hřišti se konají důležité společenské akce a místní fotbalové družstvo dosahuje výborných výsledků.
Geografie
Dobratice leží na okraji Moravskoslezských Beskyd. Jižně od Dobratic se nacházejí kopce Malá Prašivá, Prašivá, Čupel a Kyčera. Sousedí s obcemi Vyšní Lhoty, Komorní Lhotka, Vojkovice, Horní Tošanovice, Dolní Tošanovice, Nošovice a Nižní Lhoty. Obcí vede železnice (Frýdek-Místek - Český Těšín), rychlostní komunikace R 48, z které není napojení přímo na Dobratice. Nejvýznamnějším tokem Dobratic pramenícím na Prašivé je zřejmě Lučina (dříve Lucina), která se v Ostravě vlévá do Ostravice.
Historie
Dobratice zřejmě vznikly za vlády krále Jiříka z Poděbrad. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1580, náležela do domaslavského panství. Dnešní obec vznikla sloučením obcí Dobratice a Bukovice v roce 1850. Dne 8. října 1865 byl vysvěcen kostel sv. Jakuba a Filipa a byla založena farnost Dobratice.
Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 spadaly Dobratice na základě prozatímní dohody o rozdělení Těšínska pod Polsko, v polském držení ale zůstaly pouze necelé 3 měsíce. Poté, co proběhl česko-polský pohraniční konflikt (lépe známý jako Sedmidenní válka), byly Dobratice připojeny k Československé republice.
Od roku 1920 patřily Dobratice do okresu Český Těšín. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Dobratice nedobrovolně připojeny k Polsku (občané Dobratic se aktivně zapojovali do demonstrací v přilehlých obcích a odesílali petice za opětovné spojení s Československou republikou). Za německé okupace byly součástí Německé říše. Po válce náležely do okresu Místek, v šedesátých letech do nově vzniklého okresu Frýdek-Místek. V roce 1980 Dobratice byly připojeny pod střediskovou obec Dobrá a označovaly se také Dobrá 2 – Dobratice. Od roku 1990 jsou Dobratice opět samostatné. V roce 2004 Dobratice obdržely znak, který vyjadřuje spojení Dobratic a Bukovic.
Obyvatelstvo
Věková struktura obyvatel obce Dobratice roku 2011
Kultura
Dobratice jsou zmíněny v básni Ligotka Kameralna ve sbírce Slezských písní básníka Petra Bezruče.
Rozhlížím se, tam na západ,
tam na západ v Dobraticích
blýskají se dlouhou nocí
jak bludičky po bařinách,
jak horníků světla v dolech,jako ruce fosforové
nesmělé a teskné ohně.
Ještě žijem v Dobraticích?
Sdružení a spolky
V obci Dobratice jsou aktivní spolek včelařů, Klub českých turistů, zahrádkáři a sbor dobrovolných hasičů.
Dosažitelnost
Železniční doprava: do Frýdku-Místku, trať č. 322 Frýdek-Místek - Český Těšín, zastávka Dobratice-Vojkovice.
Autobusová a silniční doprava: 1. Frýdek-Místek - Dobrá - Český Těšín E462, odbočka ve Vojkovicích na silnici III. třídy č. 04821 směr Dobratice. Autobusové zastávky: U podjezdu, Na Šenku, obchod Lisníková, rozcestí ke Komorní Lhotce, U pily. 2. Frýdek-Místek - Dobrá - Morávka, odbočka ve Vyšních Lhotách na Dobratice. 3. Vyšní Lhoty - Dobratice - Komorní Lhotka (spojnice - Hnojník - Morávka). Autobusová zastávka Vyšní Lhoty U kříže, Vyšní Lhoty - Přivaděč, Vyšní Lhoty - Vodárna, Vyšní Lhoty - Višňovka, Vyšní Lhoty - Rest. Harenda.
Pamětihodnosti
- Hospoda Harenda
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobratice na Wikimedia Commons - Dobratice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Věková struktura obyvatel obce Dobratice podle údajů získaných při sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zdroj dat: Český statistický úřad
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 3.0
Dobratice. Okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj