Dobročkovské hadce

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Dobročkovské hadce
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Na louce probíhá kácení náletových dřevin
Na louce probíhá kácení náletových dřevin
Základní informace
Vyhlášení15. dubna 1992
VyhlásilOkresní úřad Prachatice
Nadm. výška620 – 670 m n. m.
Rozloha7,80 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPrachatice
UmístěníDobročkov
Souřadnice
Dobročkovské hadce
Dobročkovské hadce
Další informace
Kód1573
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Dobročkovské hadce jsou přírodní památka v okrese Prachatice. Nacházejí se podél Křemžského potoka[3] (nazývaného také jako Dobročkovský potok),[4] poblíž obce Ktiš. Památka se nachází na západním okraji chráněné krajinné oblasti Blanský les. Důvodem ochrany jsou svahové louky na hadcovém podkladu s typickou částečně suchomilnou a teplomilnou květenou, která je pravděpodobně dosti podobná té původní[5] – z ohrožených druhů to jsou hořeček mnohotvarý český, lilie zlatohlavá a vzácná kapradina vratička měsíční.[6] Podél potoka rostou pobřežní olšiny. V této oblasti roste olše lepkavá či vrba křehká, v jejichž podrostu se vyskytuje chráněný druh oměj pestrý. V levobřeží potoka jsou vlhké louky s řadou chráněných druhů rostlin, například prstnatec májový, kosatec sibiřský a hladýš pruský.[6]

Historie

Meandrující část Křemžského potoka v jižní části přírodní památky

Dříve bylo území přírodní památky zemědělsky využíváno, v rámci čehož bylo pravidelně koseno, respektive přepásáno dobytkem. Taktéž docházelo k jeho hnojení chlévskou mrvou.[4]

Přírodní památka byla vyhlášena 3. března 1992 vyhláškou Okresního úřadu Prachatice.[7] Ve vyhlašovacím dokumentu ze dne 3. března 1992 byla chybně uvedena výměra chráněného území, což bylo způsobeno nepřesným vymezením části parcel. Ve skutečnosti je tak plocha chráněného území přibližně o jeden hektar větší.[7] V posledních desetiletích nebylo území pravidelně obhospodařováno, nicméně od roku 1996 se začal na lokalitě provozovat ochranářský management například v prořezávání náletových dřevin a vyřezávání suchých svahových trávníků a kosením vysokobylinných nivních luk.[8]

Dne 2. ledna 2014 byla část území ležící jižně od Dobročkova mimo chráněnou krajinnou oblast Blanský les vyhlášena jako samostatná přírodní rezervace Hadce u Dobročkova. Původní severní část rezervace Dobročkovské hadce pak byla 1. října 2015 znovu vyhlášena a rozšířena o pozemky na pravém břehu Křemžského potoka. Při novém vyhlášení byl změněn typ chráněného území z původní přírodní rezervace na přírodní památku.[9]

Přírodní poměry

Vystupující hadce vytváří několik skalních výchozů, severní část památky

Území Dobročkovské hadce se nachází v katastrálním území vesnice Dobročkov, místní části obce Ktiš v okrese Prachatice. Území se rozkládá v nadmořské výšce 620 až 627 metrů.[10] V rámci geomorfologického členění je území součástí provincie Česká vysočina, podsoustavy Šumavská hornatina, celku Šumavské podhůří.[4]

Území tvoří různé druhy luk v nivě Křemžského potoka.[10] Toto území je na severu ohraničeno lesním porostem, na východě a jihu loukami a na západě zmiňovanou silnicí II/166.

Geologický podklad území tvoří převážně biotitický granulit Blanského lesa, případně metamorfované horniny v podobě biotitické ruly a místy i amfibolitu.[11] Na uvedeném podloží se nachází sedimentovaný materiál pleistocénního a holocénního stáří[8] tvořící potoční nivu, tedy hlinité písky, písčité hlíny a na některých místech se nachází soliflukční kamenitohlinité sedimenty.[4] Úbočí severní části chráněného území jsou extrémně suchá, což je zapříčiněno podložím v podobě serpentinitu (hadců), respektive pravděpodobněji serpentinizovaného peridotitu. Tato hornina zasahuje na některých místech až do nivy potoka.[4] Pro tuto horninu je charakteristické, že obvykle obsahuje značné zastoupení niklu, chromu a kobaltu, které působí na většinu organismů toxicky.[5] Půdní profil tvoří na serpentinitových pahorcích kambizemní hořečnaté rankery a mělká kambizem typická.[8] V případě nivy Křemžského potoka se většinou nachází typický glej a pseudoglej.[8]

Flora

Ohňovec obecný (Phellinus igniarius) rostoucí na lokalitě

Na lokalitě bylo během inventarizačního průzkumu z roku 1995 objeveno více než 300 druhů rostlin.[12] Ze vzácnějších druhů jsou to například z kriticky ohrožených (C1) hvozdík pyšný (Dianthus superbus), který zde byl pozorován v množství 3 rostlin. Mezi další kriticky ohrožené druhy rostoucí na lokalitě patří hořeček český (Gentianella bohemica), u kterého bylo v roce 1994 napočítáno 120 rostlin, o rok později pak jen okolo 60 rostlin.[13] Nicméně zpráva z roku 2002 uvádí 740 kvetoucích rostlin.[14] Z roku 1994 taktéž pochází záznam o existenci dalšího kriticky ohroženého druhu v podobě měkčilky jednolisté (Malaxis monophyllos), nicméně v roce 1995 nebyla na lokalitě nalezena a existují pochybnosti, jestli byla v roce 1994 správně určena.[13] Ze skupiny silně ohrožených (C2) se zde vyskytuje vratička měsíční (Botrichium lunaria), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), vstavač kukačka (Orchis morio)[13] ze skupiny ohrožených (C3) oměj pestrý (Aconitum variegatum),[15] kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), prha chlumní (Arnica montana), ostřice stinná (Carex umbrosa), zábělník bahenní (Comarum palustre), škarda jestřábnikovitá (Crepis succisifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kosatec sibiřský (Iris sibirica), bezosetka štětinatá (Isolepis setacea), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora) či vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia).[13]

Rákosinou zarůstající niva Křemžského potoka, severní část památky

Na území přírodní památky se nachází několik typů rostlinných společenstev. Ve společenstvu semixerotermních[p 1] trávníků svazu Bromion erecti dominuje válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), dále zde najdeme např. smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), kostřavu ovčí (Festuca ovina), silenku nadmutou (Silene vulgaris) či bedrník obecný (Pimpinella saxifraga).[8] Okolo potoka protékajícího památkou se vyskytují potoční olšiny svazu Alnion incanae s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa). V keřovém patře roste střemcha obecná (Prunus padus), kalina obecná (Viburnum opulus), bez černý (Sambucus nigra)[5] a vrba popelavá (Salix cinerea).[8]

Zarůstající olšina, severní část památky

Bylinné patro pak tvoří například chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), ptačinec hajní (Stellaria holostea), prvosenka vyšší (Primula elatior), kozlík výběžkatý (Valeriana excelsa), oměj pestrý (Aconitum variegatum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus) a další. Dále se zde vyskytují vysokobylinné vlhké louky svazu Calthion, konkrétně asociace Lysimachio vulgaris-Filipenduletum a Filipendulo-Geranietum palustris.[8][5]

Z celkové rozlohy přírodní památky 0,74 ha připadá na lesní porost, z čehož nadpoloviční většina je tvořena borovicí lesní (Pinus sylvestris) o stáří přes 40 let.[13][16] Borovice totiž jako jediná původní dřevina rostoucí v České republice je schopna odolávat toxicitě hadcového podloží.[5] Na nelesních plochách se dařilo slivoni trnce (Prunus spinosa) jakožto výsledku ruderalizace.[17] Taktéž vlivem eutrofizace a nevyužívání lokality dochází postupně k rozšiřování potoční rákosiny podél potoka.[17] Oblast nivy postupně zarůstá vyjma rákosiny i tužebník jilmový (Filipendula ulmaria).[5]

Fauna

Z bezobratlých se na lokalitě vyskytuje například perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), která obývá Křemžský potok. V potoční nivě se dále nachází mokřadní plž vrkoč útlý (Vertigo angustior) a stejnonožec Porcellium conspersum. Z teplomilných brouků se na hadcích vyskytuje například zástupce mandelinka Coptocephala rubicunda. Dále pak z motýlů například vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica) či žluťásek jižní (Colias alfacariensis).[8][5]

Ochrana

Na podzim 2011 došlo k odstranění náletových dřevin v severní části památky

Jelikož je oblast obklopena zemědělsky využívanými pozemky, je ohrožována splachy živin z těchto pozemků a následnou eutrofizací, což se projevuje i na lokalitě.[12][17] Dalším potenciálním rizikem je změna ve způsobu hospodaření, kdy již nedochází k pastvě na lokalitě. To může výhledově vést ke změně druhových společenstev.[12] Současně dlouhodobé zanedbávání lokality se projevuje na vlhkých loukách tím, že postupně degradují a zarůstají bezkolencem modrým (Molinia caerulea), tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria) a metlicí trsnatou (Deschampsia caespitosa).[8]

Dle plánu péče se doporučuje vykácení lesa, jelikož by na hadcovém podloží byla cennější společenstva na bezlesé ploše.[17] Taktéž se doporučuje soustavné kácení náletových dřevin a dlouhodobá péče o lokalitu v podobě kosení dvakrát do roka v případě kosených luk svazu MolinionArrhenatherion.[17][18] U hadcových luk se doporučuje kosit čtyřikrát za rok.[19]

Galerie

Flóra (ohrožené druhy)

Fauna

Odkazy

Poznámky

  1. Označení xerotermní označuje suchomilné a teplomilné druhy. Semixerotermní jsou pak částečně suchomilné až částečně teplomilné druhy.

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Plán péče pro Přírodní rezervaci Dobročkovské hadce na období 1.1.2005 – 31.12.2014, vypracovala společnost EKOSERVIS.
  4. a b c d e Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 4.
  5. a b c d e f g ŠMEJKALOVÁ, Zuzana. Dobročkovské hadce – přírodní rezervace [online]. Český rozhlas, 2009-07-13 [cit. 2012-02-13]. Dostupné online. 
  6. a b Dobročkovské hadce [online]. Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  7. a b Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 3.
  8. a b c d e f g h i ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 324. 
  9. Plán péče o přírodní památku Dobročkovské hadce na období 2015–2024 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-05-02 [cit. 2022-11-05]. S. 8. Dostupné online. 
  10. a b Hadce u Dobročkova [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  11. Dobročkovské hadce [online]. Česká geologická služba [cit. 2012-02-13]. Dostupné online. 
  12. a b c Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 5.
  13. a b c d e Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 11.
  14. JIŘÍ, Brabec. Lokality hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) ve vojenském újezdu Boletice – jejich význam v rámci areálu druhu a možnosti ochrany [online]. Silva Gabreta [cit. 2012-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  15. Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 10.
  16. Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 12.
  17. a b c d e Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 13.
  18. Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 14.
  19. Plán péče o Dobročkovské hadce, strana 15.

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 324. 
  • VYDROVÁ, A. Flóra a vegetace přírodní rezervace Dobročkovské hadce. In: Sbor. Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích – Přírodní Vědy. České Budějovice: [s.n.], 1996. S. 59–73.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (11).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko
Antennaria dioica.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Botrychium lunaria (Vanoise).JPG
Autor: Abalg, Licence: CC BY-SA 4.0
Botrychium lunaria on Minuartia sedoides, Mountain pass of Iseran, Vanoise montains (73), France
Crepuscular burnet (Zygaena carniolica).jpg
Autor: Charles J Sharp , Licence: CC BY-SA 4.0
Crepuscular burnet (Zygaena carniolica), Bulgaria
Arnica montana - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-015.jpg
Arnica montana, illustration without captions.
Dianthus superbus 140805a.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY-SA 2.5
Dianthus superbus, northern Baden-Württemberg, Germany
00 0589 Breitblättrige Knabenkraut (Dactylorhiza majalis).jpg
Autor: W. Bulach, Licence: CC BY-SA 4.0
Western Marsh-orchid (Dactylorhiza majalis) was the orchid of the year 2020. It can occasionally still be found growing wild in wet meadows and is considered a protected species. The growth height is up to 40 centimeters and the inflorescence has a length of 1, 5 to 3.5 centimeters. Seen in Grindelwald, Switzerland.
Fieberklee2.jpg
Autor: Fotograf/Zeichner: Martin Zahnd, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Fieberklee
Lilium martagon a.jpg
Autor: Schnobby, Licence: CC BY-SA 3.0
Turk's cap lily
Lysimachia thyrsiflora kz.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Licence: CC BY-SA 3.0
Lysimachia thyrsiflora. Rozwarowo, NW Poland
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (34).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko. Na území došlo k odstranění náletových dřevin a na podzim 2011 se zde nacházely hromady sesbíraných větví. V rámci probírky došlo i k pokácení několika vzrostlejších stromů.
.00 3385 Sibirische Schwertlilie (Iris sibirica).jpg
Autor: W. Bulach, Licence: CC BY-SA 4.0
Siberian iris (Iris sibirica), also known as German iris. The Siberian iris is widespread as a cultivated plant worldwide because of its exotic flower shape. It is used in numerous varieties as an ornamental plant.
Aconitum variegatum 110807.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Aconitum variegatum, Härtsfeld, Germany
Comaret Aubrac.jpg
Autor: Jmp48, Licence: CC BY-SA 4.0
Comaret des marais (Comarum palustre) dans les monts d'Aubrac (Massif central, France)
Carex umbrosa1.jpg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 3.0
Gentianella praecox subsp. bohemica3.JPG
Autor: Petr Filippov, Licence: CC BY 3.0
Gentianella praecox subsp. bohemica, PP U Žlíbku near Protivanov, Czech Republic
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (23).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko
Malaxis monophyllos 140706.jpg
Autor: Bernd Haynold, Licence: CC BY 2.5
Malaxis monophyllos, Berchtesgadener Alpen, Germany
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (5).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Phellinus igniarius (ohňovec obecný). Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (18).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko. Na území došlo k odstranění náletových dřevin a na podzim 2011 se zde nacházely hromady sesbíraných větví. V rámci probírky došlo i k pokácení několika vzrostlejších stromů.
Margaritifera margaritifera (10.3897-zse.90.8231) Figure 3 (cropped).jpg
Autor: Albano P, Bongiovanni B, D'Occhio P, Sabelli B (2014) Natural history museums as repositories of endangered diversity: the case of the United States Unionida in the Museo di Zoologia dell’Università di Bologna. Zoosystematics and Evolution 90(2): 105-111. https://doi.org/10.3897/zse.90.8231, Licence: CC BY 4.0
Figure 3; North-American Unionida of conservation concern in the Museo di Zoologia dell’Università di Bologna, Italy. E-F. Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758, Endangered (IUCN), small streams in Pennsylvania, length 123 mm. Scale bar 1 cm.
Laserpitium prutenicum.jpeg
Autor: Kristian Peters -- Fabelfroh 06:20, 20 August 2007 (UTC), Licence: CC BY-SA 3.0
Preußisches Laserkraut (Laserpitium prutenicum)
Nature reserve Dobrockovske hadce in autumn 2011 (38).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní rezervace Dobročkovské hadce, z části ležící na území CHKO Blanský les, poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko. Hadcová skála.
Salix rosmarinifolia01.jpg
Autor: Meneerke bloem, Licence: CC BY-SA 3.0
Salix rosmarinifolia
Kremzsky creek in nature reserve Dobrockovske hadce in 2011 (7).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Křemžský potok protékající přírodní rezervací Dobročkovské hadce poblíž obce Dobročkov, okres Prachatice, Česko