Dobročkov
Dobročkov | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | osada |
Obec | Ktiš |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 48°55′ s. š., 14°9′19″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 (2021)[1] |
Katastrální území | Dobročkov (9,73 km²) |
Nadmořská výška | 655 m n. m. |
PSČ | 384 03 |
Počet domů | 4 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dobročkov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 76775 |
Zaniklé obce.cz | 544 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobročkov (německy Dobrusch[3]) je osada, část obce Ktiš v okrese Prachatice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Ktiše. Jsou zde evidovány čtyři adresy.[4] V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.[5]
Dobročkov je také název katastrálního území o rozloze 9,73 km².[6] V katastrálním území Dobročkov leží i Březovík.
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[7] Dobročkov vznikl na linecké stezce. Byl majetkem zlatokorunského kláštera. Jako většina klášterních vesnic, patřících tomuto klášteru, se Dobročkov v době husitských válek stal součástí rožmberského panství. Oldřich II. z Rožmberka dostal klášterní majetky nejprve v roce 1420 do zástavy od krále Zikmunda a později si je přivlastnil na základě padělané listiny. V 1450 byl Dobročkov již zapsán jako majetek Rožmberků. Petr Vok z Rožmberka prodal v roce 1602 českokrumlovské panství králi Rudolfu II., který jej po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 daroval Janu Oldřichovi z Eggenbergu. Za třicetileté války byl Dobročkov zpustošen a zničen. Po skončení války byl Dobročkov a okolí několikrát zasažen morem. Po vymření Eggenberků v roce 1719 připadl Dobročkov Schwarzenbergům.
V roce 1930 zde žilo 549 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byl Dobročkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[8] Po 2. světové válce byli původní obyvatelé vysídleni. Původní domy byly, kromě jednoho, zbourány.[zdroj?]
Přírodní poměry
Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Dobročkovské hadce se svahovými loukami na hadcovém podkladu s částečně teplomilnou a suchomilnou květenou. Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Hadce u Dobročkova.[9]
Pamětihodnosti
- Uprostřed návsi je křížek s datací 1880
Galerie
- Stavení čp. 17
- Kaplička
- Dům čp. 9
- Dobročkovské lípy
Odkazy
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobročkov na německé Wikipedii.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Dobročkov podle Chytilova adresáře z roku 1915 - na webu ktišského Spolku Bartoloměj. spolekbartolomej.ktis.cz [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-11.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 11.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.
Literatura
- Ktišsko včera a dnes: proměny času ve fotografiích : Březovík, Dobročkov, Ktiš, Mackova Lhota, Miletínky, Smědeč, Smědeček, Tisovka. Historický spolek Bartoloměj, [2010]. 165 s.
- PAVLÍČKO, Alois. Ktišsko a jeho příroda. In: Zlatá stezka. 2009, 16, s. 367-378.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobročkov na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Dobročkov na webu ČÚZK
- Dobročkov na webu zanikleobce.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům čp. 17 ve vsi Dobročkov v okrese Prachatice, Jihočeský kraj.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Dobročkovské lípy, památné stromy ev. č. 102738 ve vsi Dobročkov v okrese Prachatice, Jihočeský kraj.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Kaplička ve vsi Dobročkov v okrese Prachatice, Jihočeský kraj.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům čp. 10 ve vsi Dobročkov v okrese Prachatice, Jihočeský kraj.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Dům čp. 9 ve vsi Dobročkov v okrese Prachatice, Jihočeský kraj.