Dobromilice (zámek)

Zámek Dobromilice
Pohled na zámek od západu
Základní informace
Sloh	barokní, rokokový, klasicistní
Výstavba	17. století
Stavebník	Scherfenberkové
Další majitelé	Přepyští z Rychemberka, Kořenští z Terešova, Reichenauové, Bukůvkové z Bukůvky, Bedřich z Fürstenberka, Arcidiecéze olomoucká
Současný majitel	MUDr. Jindřiška Burešová
Poloha
Adresa	Dobromilice 40, Česko Česko
Souřadnice	49°21′30,67″ s. š., 17°8′7,86″ v. d.
zámek Dobromilice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	29542/7-5508 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Dobromilicích se nachází na jihozápadním okraji stejnojmenné obce, ležící asi 5 km severozápadně od centra města Němčice nad Hanou v okrese Prostějov. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a prochází pozvolnou rekonstrukcí.^[1] Spolu s přilehlou barokní sýpkou je stavba od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka.^[2]

Historie

Předchůdcem zámku byla středověká tvrz, která je v písemných pramenech poprvé připomínána k roku 1368.^[3] Když o dvě století později, v roce 1563, zakoupil Dobromilice rytíř Matyáš Žalkovský ze Žalkovic (†1590), byla již tato tvrz pustá.^[4] Žalkovští proto přistoupili k výstavbě nové tvrze s pozdně renesančním jádrem, jež vyrostla na jihozápadním okraji obce.^[5] Ve druhé polovině 17. století se majitelem dobromilického panství stal Jan Arnošt ze Scherfenberka (†1690), za jehož působení byla tvrz přestavěna na barokní pětikřídlý zámek se sala terrenou, obklopený parkem.^[1][3] Už v roce 1699 však Scherfenberkové panství prodali Přepyšským z Rychemberka, po nichž roku 1737 přicházejí Kořenští z Terešova.^[6] Václav hrabě Kořenský z Terešova, císařský rada, hejtman Olomouckého kraje a přísedící moravského zemského soudu, dal zámek upravit a rozšířit přístavbou rokokové sálové budovy. Zároveň s úpravami zámku financoval hrabě Kořenský rokokovou přestavbu místního farního kostela Všech svatých, přičemž oba stavební projekty byly patrně realizovány stejným architektem.^[5]

V roce 1796 zakoupila zámek a panství za 90 250 zlatých Marie Anna von Reichenau, provdaná Clam-Martinic, která Dobromilice roku 1826 věnovala svému mladému příbuznému Michaelovi Zikmundovi hraběti Bukůvkovi z Bukůvky (1808–1882).^[7] Při převzetí statku se však musel Michael Zikmund zavázat, že dobromilický zámek přenechá k doživotnímu užívání svému otci Karlovi Zikmundovi hraběti Bukůvkovi z Bukůvky (1761–1840), druhému bratranci Marie Anny von Reichenau.^[7] Za Bukůvků byly upraveny fasády a vstupní průčelí ozdobil rodový erb. Michael Zikmund Bukůvka se panství ujal v roce 1835 a na zámku vedl pestrý společenský život. Jako mecenáš hudebního spolku Brüner Musikverein se stýkal s významnými hudebníky (Karel Vilém Haugwitz, Hynek Vojáček) a v Dobromilicích hostil také politika a opata starobrněnského augustiniánského kláštera Cyrila Františka Nappa (1792–1867).^[7] Ačkoliv v roce 1870 odprodal dobromilický velkostatek olomouckému arcibiskupovi Bedřichovi z Fürstenberka (v úřadu 1853–1892), ponechal si na zámku několik místností, které rodina Bukůvků ještě několik let po prodeji obývala.^[4][7]

Arcibiskup Fürstenberk zámek roku 1874 předal Katolickému podpůrnému spolku arcidiecéze olomoucké a v církevních rukách se areál nacházel až do doby po roce 1948. Za socialismu zámek sloužil potřebám MNV, v jeho prostorách byly umístěny byty či knihovna.^[1] Po roce 1989 byl v části zámeckých prostor provozován Dům na půli cesty. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti není běžně přístupný.

Architektura

Exteriéry

Dobromilický zámek má podobu volně stojící patrové dvoutraktové stavby, obklopující nepravidelné vnitřní nádvoří. Z nároží vstupního východního křídla vychází nakoso postavená hranolovitá vížka s kruhovým hodinovým ciferníkem, zakončená čtyřbokou mansardovou stanovou střechou. Kořenského rokoková sálová přístavba je obrácena směrem do parku. Vstupní průčelí dekoruje jednoosý rizalit zakončený tympanonem, v němž je umístěn erb Bukůvků z Bukůvky. Z hladkých fasád vystupují obdélná okna, v patře zdobená šambránami a římsami. Východně od zámecké budovy je situována památkově chráněná barokní sýpka z první poloviny 18. století, krytá mansardovou střechou.^[5]

Interiéry

V přízemí vstupního křídla jsou dochovány renesanční síťové klenby s hřebínky, patro je zcela plochostropé. Součástí přízemí je rovněž barokní sala terrena s valenou klenbou s výsečemi, kterou zdobí bohatě tvarované zrcadlové rámy. Místnost s balkonovou lodžií, umístěná v patře vstupního křídla, sloužila jako zámecká hodovní síň.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Dobromilice na Wikimedia Commons