Dobromilice (zámek)

Zámek Dobromilice
Pohled na zámek od západu
Pohled na zámek od západu
Základní informace
Slohbarokní, rokokový, klasicistní
Výstavba17. století
StavebníkScherfenberkové
Další majiteléPřepyští z Rychemberka, Kořenští z Terešova, Reichenauové, Bukůvkové z Bukůvky, Bedřich z Fürstenberka, Arcidiecéze olomoucká
Současný majitelMUDr. Jindřiška Burešová
Poloha
AdresaDobromilice 40, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
zámek Dobromilice
zámek Dobromilice
Další informace
Rejstříkové číslo památky29542/7-5508 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek v Dobromilicích se nachází na jihozápadním okraji stejnojmenné obce, ležící asi 5 km severozápadně od centra města Němčice nad Hanou v okrese Prostějov. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a prochází pozvolnou rekonstrukcí.[1] Spolu s přilehlou barokní sýpkou je stavba od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka.[2]

Historie

Žalkovští z Žalkovic

Předchůdcem zámku byla středověká tvrz, která je v písemných pramenech poprvé připomínána k roku 1368.[3] Když o dvě století později, v roce 1563, zakoupil Dobromilice rytíř Matyáš Žalkovský ze Žalkovic (†1590), byla již tato tvrz pustá.[4] Žalkovští proto přistoupili k výstavbě nové tvrze s pozdně renesančním jádrem, jež vyrostla na jihozápadním okraji obce.[5] Ve druhé polovině 17. století se majitelem dobromilického panství stal Jan Arnošt ze Scherfenberka (†1690), za jehož působení byla tvrz přestavěna na barokní pětikřídlý zámek se sala terrenou, obklopený parkem.[1][3] Už v roce 1699 však Scherfenberkové panství prodali Přepyšským z Rychemberka, po nichž roku 1737 přicházejí Kořenští z Terešova.[6] Václav hrabě Kořenský z Terešova, císařský rada, hejtman Olomouckého kraje a přísedící moravského zemského soudu, dal zámek upravit a rozšířit přístavbou rokokové sálové budovy. Zároveň s úpravami zámku financoval hrabě Kořenský rokokovou přestavbu místního farního kostela Všech svatých, přičemž oba stavební projekty byly patrně realizovány stejným architektem.[5]

Erb hraběcího rodu Bukůvků z Bukůvky, majitelů zámku v letech 1826–1870

V roce 1796 zakoupila zámek a panství za 90 250 zlatých Marie Anna von Reichenau, provdaná Clam-Martinic, která Dobromilice roku 1826 věnovala svému mladému příbuznému Michaelovi Zikmundovi hraběti Bukůvkovi z Bukůvky (1808–1882).[7] Při převzetí statku se však musel Michael Zikmund zavázat, že dobromilický zámek přenechá k doživotnímu užívání svému otci Karlovi Zikmundovi hraběti Bukůvkovi z Bukůvky (1761–1840), druhému bratranci Marie Anny von Reichenau.[7] Za Bukůvků byly upraveny fasády a vstupní průčelí ozdobil rodový erb. Michael Zikmund Bukůvka se panství ujal v roce 1835 a na zámku vedl pestrý společenský život. Jako mecenáš hudebního spolku Brüner Musikverein se stýkal s významnými hudebníky (Karel Vilém Haugwitz, Hynek Vojáček) a v Dobromilicích hostil také politika a opata starobrněnského augustiniánského kláštera Cyrila Františka Nappa (1792–1867).[7] Ačkoliv v roce 1870 odprodal dobromilický velkostatek olomouckému arcibiskupovi Bedřichovi z Fürstenberka (v úřadu 1853–1892), ponechal si na zámku několik místností, které rodina Bukůvků ještě několik let po prodeji obývala.[4][7]

Arcibiskup Fürstenberk zámek roku 1874 předal Katolickému podpůrnému spolku arcidiecéze olomoucké a v církevních rukách se areál nacházel až do doby po roce 1948. Za socialismu zámek sloužil potřebám MNV, v jeho prostorách byly umístěny byty či knihovna.[1] Po roce 1989 byl v části zámeckých prostor provozován Dům na půli cesty. Od roku 2002 je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti není běžně přístupný.

Architektura

Barokní sýpka v sousedství zámku

Exteriéry

Vstupní průčelí s erbem rodu Bukůvků z Bukůvky

Dobromilický zámek má podobu volně stojící patrové dvoutraktové stavby, obklopující nepravidelné vnitřní nádvoří. Z nároží vstupního východního křídla vychází nakoso postavená hranolovitá vížka s kruhovým hodinovým ciferníkem, zakončená čtyřbokou mansardovou stanovou střechou. Kořenského rokoková sálová přístavba je obrácena směrem do parku. Vstupní průčelí dekoruje jednoosý rizalit zakončený tympanonem, v němž je umístěn erb Bukůvků z Bukůvky. Z hladkých fasád vystupují obdélná okna, v patře zdobená šambránami a římsami. Východně od zámecké budovy je situována památkově chráněná barokní sýpka z první poloviny 18. století, krytá mansardovou střechou.[5]

Interiéry

V přízemí vstupního křídla jsou dochovány renesanční síťové klenby s hřebínky, patro je zcela plochostropé. Součástí přízemí je rovněž barokní sala terrena s valenou klenbou s výsečemi, kterou zdobí bohatě tvarované zrcadlové rámy. Místnost s balkonovou lodžií, umístěná v patře vstupního křídla, sloužila jako zámecká hodovní síň.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c Zámek | dobromilice.cz. www.dobromilice.cz [online]. [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  2. Zámek se sýpkou. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  3. a b c SPURNÝ, František (a kol). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Morava. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1983. 360 s. S. 56. 
  4. a b HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 511–512. 
  5. a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. A/I. 1. vyd. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 377–379. 
  6. D'ELVERT, Christian. Die Grafen Koržensky von Tereschau. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section des kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur und Landeskunde. 1868, čís. 11, s. 81–84. 
  7. a b c d BŘEZINA, Vladimír. Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku. Rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 185 s. ISBN 978-80-86829-33-3. S. 96–98. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Dobromilice zámek 01.jpg
Autor: Pavel Lasztovicza, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek v Dobromilicích (okr. Prostějov)
Žalkovský z Žalkovic - coat of arms.png
Autor: Jan Willenberg, Licence: CC BY-SA 4.0
Žalkovský z Žalkovic - coat of arms (by Jan Willenberg, B. Paprockiː Zrdcadlo Slawneho Margrabstwij Morawskeho, 1593)
Dobromilice zámek 02.jpg
Autor: Pavel Lasztovicza, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek v Dobromilicích (okr. Prostějov)
Dobromilice, sýpka.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Bukuwky Bukuwka - Tyroff AT.jpg
Wappen Bukuwky Bukuwka - Tyroff AT.jpg