Dobroněha Ludgarda Polská

Dobroněha Ludgarda Polská
Narozenípřed 1136
Úmrtíkolem 1160
Vyznánířímskokatolické
RodPiastovci
Manžel/kaDětřich II. Lužický
DětiKonrád a Gertruda
OtecBoleslav III. Křivoústý
MatkaSalomena z Bergu
PříbuzníAnežka Polská, Judita Polská, Richenza Polská, Boleslav IV. Kadeřavý, Kazimír II. Spravedlivý, Měšek III. Starý, Vladislav II. Vyhnanec, Jindřich Sandoměřský a Lešek Polský (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobroněha Ludgarda (před 1136 – kolem 1160) byla polská princezna a provdaná lužická markraběnka. Pocházela z rodu Piastovců, byla dcerou polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho manželky Salomeny z Bergu a manželkou lužického markraběte Dětřicha II.

Život

Dobroněha Ludgarda je v Chronicon Montis Sereni a Genealogia Wettinensis zmíněna jako sestra Měška III. Starého.[1] Jelikož Měšek byl synem knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho druhé manželky Salomeny z Bergu,[2] historici je považují také za rodiče Dobroněhy.[1][3] Díky chronologii je nemožné, aby byla Dobroněha dcera z Boleslavova prvního manželství se Zbyslavou Kyjevskou.[1] Byla pojmenována po své prababičce z otcovy strany Dobroněze Kyjevské.[1][3] Podle hypotézy Karola Maleczyńského pravděpodobně získala své druhé jméno Ludgarda po sňatku s Dětřichem, jehož matkou byla Luitgarda z Elchingenu-Ravensteinu.[1][3] Žádný z pramenůnezmiňuje rok jejího narození, byla však jedním z mladších dětí Boleslava a Salomeny.[1] Podle Maleczyńského se narodila před rokem 1129 jako jejich desáté dítě.[3] Kazimierz Jasiński kladl datum jejího narození mezi léta 1128 až 1135, jelikož dle jeho hypotézy byla pravděpodobně mladší než její manžel, narozený nejpozději roku 1130.[4] Dobroněha také mohla být Boleslavovou dcerou, zasnoubenou s markrabětem Severní marky Konrádem z Plötzkau. Pokud by tomu tak bylo, musela by se narodit před rokem 1127. Tuto teorii odmítl historik Oswald Balzer a Jasiński ji nebral vážně, jelikož by vedla k mnoha neověřitelným odhadům.[5]

Několik let po Boleslavově smrti v roce 1138 začali jeho synové mezi sebou soupeřit o moc. Na jedné straně stál Vladislav II. Vyhnanec, syn z prvního manželství, na druhé pak Boleslav IV. Kadeřavý, syn z druhého manželství. Jelikož byl Vladislav zetěm římsko-německého krále Konráda III. Štaufského, jeho mladší bratři hledali spojence ve Svaté říši římské. Jedním z nich byl míšeňský a lužický markrabě Konrád. Spojenectví s ním bylo zformalizováno Dobroněžiným sňatkem s jeho synem Dětřichem.[3] Datum jejich svatby není známo. Dle staršího historického bádání, sňatek proběhl kolem roku 1142.[3] Kazimierz Jasiński uvažoval, že Boleslav IV. a Měšek III. hledali spojence v říši proti Konrádovi až od roku 1146.[Pozn. 1] Konrád se jako spojenec objevuje v pramenech poprvé až v létě 1146, kdy spolu se saským vévodou Albrechtem Medvědem vyjednávali s polskými knížaty. Dle Jasińského ke svatbě tedy došlo pravděpodobně někdy mezi roky 1146 až 1148.[6] Tuto hypotézu přijal i Andrzej Marzec.[7] Dne 6. ledna 1148 se Dobroněžina sestra Judita provdala za Otu, syna Albrechta Medvěda.[8] Roku 1156 se její muž stal lužickým markrabětem.[9] Ze svazku se narodily dvě děti. Dětřich nakonec Dobroněhu zapudil, není ale jasné, kdy se tak stalo. Dle Chronicon Montis Sereni zakrátko na to vstoupil Dětřich do vztahu s Kunigundou, vdovou po hraběti z Plötzkau. Podle Balzera Dětřich Dobroněhu zapudil po roce 1144, podle Jasińského se stak stalo v 50. letech. Datum Dobroněžiny smrti není známo. Pravděpodobně nezemřela dříve než kolem roku 1160, jinak by se Dětřich oženil s Kunigundou.[10]

Manželství a potomci

Kolem roku 1142 nebo 1147 se provdala za Dětřicha, syna míšeňského a lužického markraběte Konráda. Z manželství vzešly dvě děti:[11]

  • Konrád († 17. únor 1175)
  • Gertruda, jeptiška v saském Gerbstedtu

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V tomto roce byl sesazen Vladislav II. a následně se uchýlil ke Konrádovu dvoru.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dobroniega Ludgarda of Poland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód pierwszych Piastów. Warszawa-Wrocław: Uniwesytet Wrocławski - Oficyna Wydawnicza VOLUMEN, 1992. 298 s. ISBN 83-85218-32-7. S. 251. (polsky) 
  2. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 233.
  3. ↑ a b c d e f MALECZYŃSKI, Karol. Polski Słownik Biograficzny. Tom V. [s.l.]: Polska Akademia Nauk & Polska Akademia Umiejętności, 1939-1946. Kapitola Dobronega Ludgarda, s. 248. (polsky) 
  4. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 251–253.
  5. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 253–254.
  6. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 252.
  7. ↑ MARZEC, Andrzej. Piastowie. Leksykon biograficzny. Krakow: Wydawnictwo Literackie, 1999. ISBN 83-08-02829-2. Kapitola Dobroniega Ludgarda, s. 95. (polsky) 
  8. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 257.
  9. ↑ LINDNER, Michael. Biografie von Dietrich (II.) von Landsberg (1142-1185) [online]. Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 253.
  11. ↑ Rodowód pierwszych Piastów, s. 254.