Dobroslava Menclová

Dobroslava Menclová
Narození	2. ledna 1904 Přerov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19. listopadu 1978 (ve věku 74 let) Sušice Československo Československo
Příčina úmrtí	silniční dopravní nehoda
Povolání	spisovatelka, architektka, historička umění a malířka
Manžel(ka)	Václav Mencl
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Dobroslava Menclová, rozená Vavroušková, (2. ledna 1904 Přerov^[1] – 19. listopadu 1978 Sušice^[2]) byla česká historička umění, architektka a archeoložka.

Život

Dobroslava Menclová se narodila 2. ledna 1904 v Přerově v rodině akademického malíře Františka Vavrouška a Filipíny, rozené Moučkové.^[1] Větší část školní docházky absolvovala v Bučovicích, ale z tamního gymnázia po šestém ročníku přešla na jinou školu. Po absolvování střední školy začala studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Loukoty. Po kritickém přehodnocení svého talentu nakonec vystudovala architekturu na ČVUT.^[2]

Dne 6. dubna 1930 se provdala za Václava Mencla. Spolu s ním pracovala v Bratislavě a projektovala úpravy některých kostelů (Nitra, Častá^[3]) nebo zámeckého parku v Pezinku.^[2] Od roku 1933 do roku 1939 se svým mužem spolupracovala na archeologických výzkumech slovenských klášterů a hradů. Na počátku druhé světové války se manželé Menclovi vrátili do Prahy a věnovali se výzkumu českých hradů, například provedli archeologický výzkum Dražic.^[2]

Od počátku padesátých let spolupracovala s historiky umění se specializací na nástěnné malby (J. Pešina, Milada Lejsková-Matyášová).^[zdroj?!] Sama se detailně zabývala fortifikační architekturou a vývojem stavebních typů hradů a kromě řady průvodcovských monografií hradů připravila v padesátých letech dvoudílné souborné dílo České hrady, které vyšlo až v roce 1972 a pak doplněné v roce 1976.^[2] Rozsáhlé studie o stavebním vývoji hradů Moravy, na kterých pracovala v závěru života a které měly vyústit v knihu Moravské hrady, zůstaly nedokončeny.^[2]

Dne 28. července 1978 došlo na silnici mezi Nemilkovem a Sušicí k dopravní nehodě, při které zemřel Václav Mencl. Dobroslava Menclová zemřela na následky nehody v sušické nemocnici 19. listopadu 1978.^[2]

Dílo

Na Slovensku vydala Menclová několik studií, které se zabývaly vývojem slovenské architektury od renesance do novověku. ^[4][5][6]

Od počátku své odborné činnosti se zaměřila na stavební vývoj hradů a fortifikačních systémů měst. Menclová přistupovala k výzkumu hradů jako architekt a posuzovala celkovou dispozici stavby v závislosti na modelaci terénu a z hlediska funkčního opodstatnění formy a harmonie proporcí.^[2] Sledovala podrobně vzájemný vztah obytné a obranné funkce, vývoj fortifikace v závislosti na změnách ve vojenské technice a postupnou proměnu hradu v kastel a zámek.

Podrobně se věnovala dějinám a restauraci (regotizaci) hradu Karlštejna.^[2] Popsala vznik svébytného stavebního typu hradu ve třetí čtvrtině 13. století a vysvětlila zvláštní druh vybavení obytné části hradu a středověkého domu – vloženou roubenou komoru.^[7]

Manželé Menclovi provedli podrobný výzkum hradní architektury z doby Václava IV. (hrady Jenštejn, Krakovec, Točník, Starý palác Pražského hradu, Nový hrad u Kunratic, vynechán byl Žebrák a Vlašský dvůr).^[8] Chybějící stať o Vlašském dvoře v Kutné Hoře přepsal ve své diplomové práci František Záruba.^[9] Roku 1947 Menclovi odevzdali prezidentu Benešovi rukopis knihy Praha, hrad českých knížat a králů, s dedikací prezidentu T. G. Masarykovi a úvodem oslavujícím prvorepublikovou demokracii. Kniha byla již připravena k tisku, ale po komunistickém puči 1948 byl rukopis vrácen autorům jako nežádoucí.^[10]

Na počátku padesátých let se památková péče zaměřila na obnovu třiceti historicky nejcennějších měst a Menclová přispěla studiemi O středověkém opevnění našich měst a Husitské opevnění Tábora (1953).

Bibliografie

• Mencl V, Menclová D., Bratislava. Stavební obraz města a hradu. Praha, Jan Štenc, 1936. 272 s.
• Menclová D., Hrad Karlštejn, Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1946
• Menclová D., Hrad Zvolen, Tvar, Bratislava, 1954
• Menclová D., Krásna Hôrka, SVKL, Bratislava, 1955
• Menclová D., Hrad Trenčín, SVKL, Bratislava, 1956
• Hodál F., Menclová D., Hrad Bojnice, SVKL, Bratislava, 1956
• Menclová D., Spišský hrad, SVKL, Bratislava, 1957
• Menclová D., Gardavský Z, Panoš V, Helfštejn, státní hrad a památky v okolí, STN, Praha, 1961
• Kavuljaková J, Menclová D., Oravský zámok, SVKL, Bratislava, 1963
• Menclová D., Toman O, Hrad Špilberk. Národní kulturní památka, Brno 1967
• Menclová D., České hrady, 1. a 2. díl, Odeon, Praha 1972 (1. vydání), 1976 (2. doplněné vydání)
• Dvořáková V., Menclová D., Karlštejn, SNKLU Praha, 1965
• Menclová D., Švihov, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni, Plzeň, 1962

Odkazy

Reference

Literatura

• Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Příprava vydání Lubomír Slavíček. Svazek 1. Praha: Academia, 2016. 1806 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 909–910. 
• Kapitoly z českého dějepisu umění II.. Svazek II. Praha: Odeon, 1987. 560 s. S. 310–316. 
• DVOŘÁKOVÁ, V. Dobroslava Menclová. Umění. 1985, roč. XXXIII, s. 20. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dobroslava Menclová
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Matriční záznam o narození a křtu