Dobrovodský potok
Dobrovodský potok | |
---|---|
Dobrovodský potok nad Dobrou Vodou | |
Základní informace | |
Délka toku | 13,5[1] km |
Plocha povodí | 29,5[1] km² |
Průměrný průtok | 0,11[1] m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
u Třebotovic 48°57′1,62″ s. š., 14°34′13,87″ v. d. 536 m n. m. | |
Ústí | |
do Vltavy u Českého Vrbného 49°0′59,97″ s. š., 14°27′8,81″ v. d. 376 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj – Dobrá Voda u Českých Budějovic, Suché Vrbné, Pražské předměstí) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobrovodský potok (v části úseku nazývaný Dobrovodská stoka) je pravostranným přítokem Vltavy v okrese České Budějovice.
Popis toku
Potok pramení na jihozápadním svahu kopce Na Pazderně v Lišovském prahu 1 km jihovýchodně od Třebotovic v nadmořské výšce 536 m. Teče na severozápad po hranici katastrálních území Třebotovice a Srubec a postupně se v migmatitovém podloží zahlubuje do sevřeného údolí zvaného České Švýcarsko (České Švýcary) s občasnými skalními výchozy na svazích. Protéká zde Dolejším rybníkem pod Třebotovicemi a retenční přehradní nádrží České Švýcarsko z roku 1898. Na okraji Dobré Vody, podle které je pojmenovaný, potok přijímá zprava odtok Lusného rybníka. Na západním okraji Dobré Vody potok opouští Lišovský práh, vtéká do Českobudějovické pánve a protéká Suchým Vrbným. Na území města České Budějovice potok často zaplavuje své okolí, což je způsobeno hustou zástavbou a betonem či asfaltem zpevňovanými břehy. V Suchém Vrbném ve Vodní ulici potok ostře mění směr k severu a teče umělým korytem vytvořeným na konci 19. století. V úseku od Plynárenské až k Nádražní ulici bylo toto koryto v letech 2009 až 2015 postupně upravováno a částečně i posunuto kvůli stavbě přeložky silnic II/156 a II/157 (tzv. zanádražní komunikace). V tomto úseku přijímá Dobrovodský potok také svůj největší přítok, Vrátecký potok.
Z vodohospodářského hlediska je kritickým místem na potoce most pod Pražskou třídou, neboť propustek má kapacitu jen na pětiletou povodeň, voda pak přitéká příliš rychle a při větších průtocích zaplavuje patnáct set garáží v Nádražní ulici na levém břehu potoka.[2] V následujícím přes kilometr dlouhém úseku za mostem směrem k soutoku s Vltavou byly v polovině 90. let 20. století postaveny hypermarkety OBI, Terno, Interspar a obchodní domy s nábytkem, ačkoliv se jedná o záplavové pásmo. Na tomto úseku byla v letech 2014 až 2015 provedena rekultivace toku financovaná z operačního programu pro životní prostředí a provedená firmou Šindlar.[3]
Potok se vlévá do Vltavy z pravého břehu pod Českým Vrbným naproti místu, kde se do Vltavy vrací voda z vodáckého areálu Lídy Polesné.[4]
Vodohospodářské úpravy
Dobrovodský potok, stejně jako Vrátecký potok, původně ústil do přirozeného bočního ramene Malše, které bylo v roce 1265 při založení královského města upraveno na Mlýnskou stoku.[5] Oba potoky tak tekly až k centru Českých Budějovic a vždy bývaly příčinou náhlých záplav na východním okraji města. Na konci 19. století městská správa provedla z tohoto důvodu rozsáhlé vodohospodářské úpravy těchto potoků, při nichž došlo k odklonění obou potoků z centra města a k výstavbě dvou retenčních nádrží. Systém je dosud funkční technickou památkou. Postupovalo se podle projektu pražského inženýra Rudolfa von Brechlera z roku 1892. Samotné regulační práce prováděly firmy Bohdana Francka a Josefa Pillmanna v letech 1897–1898. Dobrovodský potok byl v Suchém Vrbném ze západního směru odkloněn na sever do uměle vyhloubeného koryta v dnešní Vodní ulici, tento úsek je označovaný jako Dobrovodská stoka a vede až k Českému Vrbnému, kde ústí do Vltavy. Vrátecký potok byl do této stoky napojen a stal se z něj přítok Dobrovodského potoka. Na horním toku Dobrovodského potoka mezi Dobrou Vodou a Třebotovicemi v údolí zvaném České Švýcarsko byla zároveň postavena retenční přehradní nádrž.[6]
Galerie
Silně regulovaná část potoka u Husovy kolonie
Soutok s Vráteckým potokem
Lávka přes Dobrovodský potok u Vodní ulice v Č. Budějovicích
Ústí do Vltavy pod Českým Vrbným
Odkazy
Reference
- ↑ a b c HEŘMAN, Jiří. Dobrovodský potok [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz. Dostupné online.
- ↑ Garáže mají vytopené každý rok. magazin.e15.cz [online]. 2010-06-09. Dostupné online.
- ↑ PELÍŠEK, Antonín. Úpravy Dobrovodského potoka ochrání nákupní zónu, garáže ne. idnes.cz [online]. 2014-07-14. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online.
- ↑ SCHINKO, Jan. Valouny z Vltavy posloužily při dláždění ulic. denik.cz [online]. 2015-05-16. Dostupné online.
- ↑ Dobrovodská stoka s retenčními nádržemi. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2014-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrovodský potok na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Vrátecký potok na soutoku s Dobrovodským podél Vodní ulice ve městě České Budějovice.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Bridge over the Dobrovodský potok, a sream in České Budějovice.
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Dobrovodský potok mezi silnicí II/157 a Nádražní ulicí v městě České Budějovice
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 4.0
Ústí Dobrovodského potoka, pravobřehý přítok Vltavy v okresu České Budějovice
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Dobrovodský potok u vsi Dobrá Voda u Českých Budějovic