Dobrušský rajón
Dobrušský rajón Добрушскі раён | |
---|---|
Dobrušský rajón (červeně) na mapě Homelské oblasti | |
Geografie | |
Hlavní město | Dobruš |
Status | rajón |
Souřadnice | 52°25′ s. š., 31°19′ v. d. |
Rozloha | 1 452,72 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 40 632 (2009) |
Hustota zalidnění | 28 obyv./km² |
Jazyk | Běloruština — 41,89 % a ruština — 55,81 % |
Národnostní složení | Bělorusové — 90,38 %, Rusové — 7,26 %, Ukrajinci — 1,47 %, ostatní — 0,89 % |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Bělorusko |
Měna | Běloruský rubl (BYR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dobrušský rajón (bělorusky Добрушскі раён, ukrajinsky Добруський район, rusky Добрушский район) je územně-správní jednotkou na východě Homelské oblasti v Bělorusku. Administrativním centrem rajónu je město Dobruš (bělorusky Добруш, rusky Добруш).
Geografie
Území rajónu se nachází v Homelském Polesí. Reliéf je plochý, dominuje výškou 140 až 160 m. Rajón má rozlohu necelých 1 453 km². Rajón hraničí s Vetkaŭským a Homelským rajónem v Homelské oblasti, Novozybkovským, Zlynkovským a Klimovským rajónem Brjanské oblasti v Ruské federaci a Gorodňanským rajónem v Černihivské oblasti na Ukrajině.
V západní části rajónu se nachází Šabrinská biologická rezervace, která byla založena v roce 1978 na ochranu divokých léčivých rostlin a zabírala oblast o rozloze 3 300 ha. V rezervaci bylo zakázány odvodňovací práce, těžba rašeliny a spásání sena dříve, než byla dokončena regenerace semen rostlin, jakož i sběr lesních plodů pomocí mechanických zařízení.
Hlavními řekami jsou Ipuť (s přítoky Chorapuc a Něťoša) a Uť (přítok řeky Sož). Na severu rajónu se rozkládá jezero Ravučaje.
Historie
Rajón byl vytvořen 8. prosince 1926 jako součást Homelského okruhu, ale 4. srpna 1927 byl zrušen a předán Vetkaŭskému, Homelskému a Cjerachoŭskému rajónu. Obnoven byl 12. února 1935. Od 15. ledna 1938 je součástí Homelské oblasti.
Znak
První písemná zmínka o osadě Dobruš je obsažena v soupisu majetku hradu Homel z roku 1560, kdy Bělorusko bylo součástí Litevského velkoknížectví. Dobruš byl již od založení řemeslnou osadou, kde se vyráběly plachty a lana. Tato skutečnost je vyobrazena i na znaku osady Dobruš, kde jsou na zelené louce „španělského“ štítu tři smotky lana ve stříbrné barvě s černými okraji položeny trojúhelníkovými základnami nahoru.
Demografie
Populace rajónu čítá na 42 200 obyvatel, v městském prostředí žije 20 700 obyvatel. Celkem je zde 102 osad.
Doprava
Dopravní infrastruktura zahrnuje železniční trať Homel — Brjansk, Homel — Bachmač, Homel — Krugavec a silniční spojení Brjansk — Kobryn.
Památky
- Palác z 19. století generálního guvernéra Finska Nikolajeva Nikolajeviče Gerarda ve vesnici Dzemjanki
- Iaana-karmjanský ženský klášter (Іаана-Кармянскі манастыр)
Zajímavosti
Na území Dobrušského rajónu se rozkládá exkláva Medvežje-Saňkovo, která administrativně patří k Brjanské oblasti Ruské federace.
Významní rodáci
- Buchonka (Buchonkо) Pjotr Nikolajevič (1906—1944) — voják Rudé armády, Hrdina Sovětského svazu (1944), narodil se ve městě Dobruš
- Ilja Archipovič Vlasenko (1902—1963) — generálmajor, Hrdina Sovětského svazu (1943), narodil se ve městě Dobruš
- Cichan Jakaŭlevič Kisjaljoŭ — sovětský státní a stranický vůdce, první tajemník Komunistické strany Běloruska, narodil se v obci Aharodnia-Kuźminickaja (Dobrušský rajón)
- Kucharev Fjedor Jakovljevič (1924—1946) — velitel sabotážní skupiny Dobrušské partyzánské brigády Hrdina Sovětského svazu (1944), působil a zemřel ve městě Dobruš
- Nikolaj Afanasevič Lebedejev — držitel Řádu slávy, po válce pracoval jako učitel v obci Cerachoŭka (Dobrušský rajón)
- Pavel Viktorovič Možejko (1911—1987) — pilot, Hrdina Sovětského svazu (1945), žil a zemřel ve městě Dobruš
- Paŭljuk Pranuza (1918—2007) — běloruský a sovětský básník, narodil se ve vesnici Vyleva
- Uladzimir Ivanavič Prakapcoŭ (1953) — generální ředitel Národního muzea umění Běloruska
- Leon Hdalevič Rachlenka (1907—1986) — běloruský sovětský herec a režisér, lidový umělce SSSR (1966), narodil se v obci Cerachoŭka (Dobrušský rajón)
- Pavjel Minajevič Romanov (1905—1944) — žil a pracoval v Dobrušy, velitel partyzánské brigády, Hrdina Sovětského svazu (1944)
- Valerij Stepanovič Selickij — předseda Homelského oblastního sovětu sněmovny (od roku 1995)
- Aljaksej Dzmitryevič Ceraškoŭ (1893—1960) — generál, Hrdina Sovětského svazu (1945), narodil se ve vesnici Karma (Dobrušský rajón)
- Fedor Matvejevič Chludněv (1917—1944) — dělostřelec, Hrdina Sovětského svazu (1945), pohřben v Dobrušy
- Ivan Metrovič Šamjakin (1921—2004) — národní spisovatel běloruské SSR, narodil se ve vesnici Karma (Dobrušský rajón)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrušský rajón na Wikimedia Commons
- Oficiální web Dobrušského rajónu Archivováno 10. 4. 2015 na Wayback Machine.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Добрушский район na ruské Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Flag of Homyel Voblast, Belarus
Coat of arms of Gomel Region, Belarus
Карта Добрушского района Гомельской области, Беларусь.
Medal “Gold Star” of a “Hero of the Soviet Union”
Coat of Arms of Dobruš
Flag of Dobruš
Autor: Homoatrox, Licence: CC BY-SA 4.0
Location of Dobruški rajon (red) in Homieĺskaja voblasć (light red) in Belarus.