Dobytí Brielle

Dobytí Brielle
konflikt: Osmdesátiletá válka
Dobytí Brielle (Jana Luyken)
Dobytí Brielle (Jana Luyken)

Trvání1. dubna 1572
Souřadnice
Strany
vodní gézové, Sedmnáct provinciíŠpanělsko - armáda Flander
Velitelé
Lenaert Jansz de Graeff
Vilém Bloys van Treslong
Lenaert Jansz de Graeff
bez velení (městská rada)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dobytí Brielle vodními gézy dne 1. dubna 1572 znamenalo obrat v povstání Sedmnácti nizozemských provincií proti Španělsku v osmdesátileté válce. Nešlo o složitou vojenskou akci, protože přístav Brielle nikdo výrazně nebránil, ale městečko poskytlo rebelům první oporu na souši v době, kdy povstání bylo téměř poraženo, a poskytlo tak zázemí pro novou vzpouru v celém Nizozemsku, která vedla ke vzniku Nizozemské republiky.

Průběh

Vodní gézy vedl Vilém van der Marck, hrabě z Lumey a dva jeho kapitáni, Vilém Bloys van Treslong a Lenaert Jansz de Graeff. Poté, co je Alžběta I. vyhnala z Anglie, opustili Dover a hledali místo, kde by ukryli svých 25 lodí. Původní plán byl zaútočit na Enkhuizen, nicméně kvůli bouři skončila flotila gézů jižněji u holandského pobřeží, poblíž města Brielle. Gézové byli překvapeni, když od místního převozníka zjistili, že španělská posádka přístav opustila, aby se vypořádala s problémy v Utrechtu. Večer 1. dubna se 600 mužů vydalo do nechráněného přístavu. Jejich vůdci se rozhodli nárokovat město pro Viléma Oranžského, který byl do roku 1559 místodržitelem nizozemských provincií, od roku 1567 v exilu. Starosta a městská rada to odmítli, protože gézové byli pověstní svým rabováním. Gézové pak zaútočili na severní bránu a prolomili ji. Rychle se vypořádali se Španěly a ovládli město. Tímto způsobem se Brielle stalo prvním městem, které ovládli povstalci.[1]

Tradice

Dobytí Brielle (Frans Hogenberg)

Nizozemští studenti se učí krátkou říkanku, aby si tuto událost zapamatovali:

Op 1 april verloor Alva zijn bril,

což znamená „1. dubna ztratil Alva brýle“, což je slovní hříčka s podobností názvu města Brielle nebo Den Briel s brýlemi.[2]

Dobytí Brielle dodnes jeho obyvatelé slaví každý rok 1. dubna, na apríla. Slavnosti zahrnují rekonstrukci bitvy a tradicí zvanou kalknacht (křídová noc), kdy během noci před slavností píše většinou dospívající mládež vápennou křídou hesla a kreslí obrázky na okna. Tradice kalknachtu je mnohými odsuzována, a poté, co byla některými účastníky použita latexová barva, která v roce 2002 způsobila škody na autech, ulicích a domech, policie často pokutuje každého, kdo je přistižen s křídou. Původ křídové noci leží v údajné aktivitě místních obyvatel během dobývání, kdy měli pro gézy malovat křídou znamení na dveře občanů a úředníků, kteří byli loajální ke španělské vládě.

Zajímavost

Nejstarší zmínka o předchůdci současné nizozemské vlajky (tzv, prinsenvlag), pochází ze zprávy o dobytí Brielle (vendelen orangien, wit en blaauw). Později se oranžovo-bílo-modrá vlajka stále více stávala symbolem povstání.[3]

V literatuře

Dobytí Brielle a jeho následky tvoří hlavní část zápletky v románu Cecelie Hollandové Mořští žebráci – i když vyobrazení v knize se v mnoha ohledech odchyluje od historických faktů.[4]

Odkazy

Reference

  1. ELLIOTT, John Huxtable. Europe Divided, 1559-1598. 2. vyd. Oxford: Blackwell Publishing, 2000. Dostupné online. ISBN 0631217800. S. 139–141. 
  2. The Origin of April Fool’s Day. Museum of Hoaxes [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Homepage. Bos Vlaggen [online]. [cit. 2022-04-01]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. NOVELS, CLAIRE HARRISON; CLAIRE HARRISON is the author of six romance; IDENTITY, including Mistaken; MAGIC, the forthcoming Summer. THE SEA BEGGARS. By Cecelia Holland. Knopf. 305 pp. $13.95. Washington Post. 1982-06-06. Dostupné online [cit. 2022-04-01]. ISSN 0190-8286. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Prinsenvlag.svg
Prince's flag, orange, white, blue
Flag of Cross of Burgundy.svg
Autor: Ningyou., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king's prosonal flag. Used by the Carlist movement.