Dobytí Orange
| Dobytí Orange | |
|---|---|
.jpg) Orange | |
| Původní název | Prise d'Orange |
| Země | Francie |
| Jazyk | starofrancouzština |
| Žánr | chansons de geste |
| Datum vydání | polovina 12. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dobytí Orange (Prise d'Orange) je jeden z francouzských středověkých hrdinských eposů, tzv. chansons de geste. Píseň pochází z poloviny 12. století, vysvětluje se v ní, jak Vilém z Narbonne přišel ke svému jménu Oranžský, a je proto řazena do Cyklu Viléma Oranžského.[1]
Obsah písně
Píseň začíná ve městě Nîmes, které Vilém nedávno dobyl (viz píseň Jízda na vozech do Nîmes). Objeví se zde vyčerpaný muž Gilbert, který byl tři roky vězněn Saracény v Orange, než se mu podařilo uprchnout. Vilém, který si vzpomene na princeznu Orable, které kdysi poslal vzkaz (viz píseň Vilémovo mládí), že si pro ni přijde a vezme si ji za manželku, pronikne se svým synovcem Guibelinem a s Gilebertem do Orange v přestrojení za Saracéna. Princeznu navštíví ve věži Gloriett, kde sídlí, ale zde je uprchlíkem z Nîmes jejich přestrojení odhaleno. Frankům se podaří Saracény z věže vypudit a s pomocí Orable, která jim poskytne zbraně i brnění, se ve věži zabarikádovat. Saracéni však vyžijí tajnou chodbu a Franky vezmou do zajetí. Gilbertovi se s pomocí Orable podaří uprchnout, tajnou chodbou se dostat k Rhôně a odtud do Nîmes s žádostí o pomoc. Další Vilémův synovec Bertrand shromáždí v Nîmes velkou armádu, oblehne Orange, s Gilebertem pronikne do města a otevře svému vojsku brány. Po krátkém boji křesťané zvítězí a Vilém je od této chvíle znám jako Vilém Oranžský. Píseň končí pokřtěním Orable na Guibourg a její svatbou s Vilémem.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl první, Středověk: (od IX. stol. do renesance). 1. vyd. Praha: Sfinx, Bohuml Janda, 1947. 256 s. cnb000655571. Kapitola Hrdinská epopej, s. 55.
- ↑ Medieval France: An Encyclopedia, Garland Publishing, Inc. New York & London 1995, str. 1431-1432.
Externí odkazy
Dílo Guillaume d’Orange, le marquis au court nez/La Prise d’Orange ve Wikizdrojích (francouzsky)- BRUN, Laurent. La prise d'Orange [online]. Arlima - Archives de littérature du Moyen Âge, 2017 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- La Prise d'Orange [online]. Imago Mundi [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- La Prise d'Orange [online]. La Chanson de Geste [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu. (francouzsky)
Média použitá na této stránce
Sebastian Münster (1488-1552) was a German cartographer, cosmographer, and Hebrew scholar whose Cosmographia (1544; "Cosmography") was the earliest German description of the world and a major work in the revival of geographic thought in 16th-century Europe. Altogether, about 40 editions of the Cosmographia appeared between 1544 and 1628; Münster was a major influence on his subject for over 200 years.
Münster acquired the material for his book in three ways. He used all available literary sources. He tried to obtain original manuscript material for description of the countryside and of villages and towns. Finally, he obtained further material on his travels (primarily in south-west Germany, Switzerland, and Alsace). Cosmographia not only contained the latest maps and views of many well-known cities, but also included an encyclopaedic amount of detail about the known -- and unknown -- world, and was undoubtedly one of the most widely read books of its time.
Aside from the well-known maps present in the Cosmographia, the text is thickly sprinkled with vigorous views: portraits of kings and princes, costumes and occupations, habits and customs, flora and fauna, monsters, wonders, and horrors.