Doksy

Doksy
Náměstí v Doksech
Náměstí v Doksech
Znak města DoksyVlajka města Doksy
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecDoksy
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
(správní obvod)
OkresČeská Lípa
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 119 (2024)[1]
Rozloha74,96 km²[2]
Nadmořská výška266 m n. m.
PSČ472 01
Počet domů1 434 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.6
Počet ZSJ24
Kontakt
Adresa městského úřaduNám. Republiky 193
472 01 Doksy
urad@doksy.com
StarostaBc. Roman Fajbík, DiS
Oficiální web: www.doksy.com
Doksy na mapě
Další údaje
Kód obce561495
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doksy (německy Hirschberg nebo Bad Hirschberg) jsou město v jižní části okresu Česká Lípa, v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 5 100[1] obyvatel.

Poloha

Město leží na břehu Máchova jezera, díky jemuž jde o jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v Česku, zejména v letních měsících.

Město se rozkládá při silničním tahu I/38 mezi Mladou Boleslaví a Českou Lípou a prochází jím železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová.

Sousedními obcemi sídla jsou Okna, Ralsko, Bělá pod Bezdězem, Provodín, Jestřebí, Chlum, Bezděz, Blatce, Dubá, Skalka u Doks, Luka, Březovice, Nosálov a Tachov.

Historie

Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie

Založení města

Město vzniklo po příchodu německých kolonistů se záměrem českého krále Přemysla Otakara II. chránit obchodní stezky (Mělnická i Žitavská) a čelit vzestupu moci rodu Markvarticů.[4][5] První písemná zmínka o obci je z královy listiny psané v Písku roku 1264, kdy německým lokátorům Hartvíkovi a Konrádovi z Kravař věnoval sto lánů půdy u potoka nazývaného Doksi. Tato listina byla dlouho pokládána za zakládající listinu budoucího města Doksy. Podle dalších zdrojů se věnovaná půda netýkala Doks, ale Starého Bezdězu, protože mezi již existujícími vesnicemi byla jmenována existující ves Hirschberg. To byl původní německý název vsi, jemuž noví, čeští osadníci dali později jméno Doksy. Český i německý název se s malými dobovými změnami používal do roku 1945.

Další listiny o Hirsperchu pochází jak ze stejného roku 1264, tak v listině jeho syna krále Václava II. z roku 1293.[6] Listina od Václava II., který zde příliš nepobýval, je považována pro historii města za první jistý psaný dokument.[7]

Další vývoj

Nejvíce rozvoji města napomohl císař Karel IV., od něhož dostaly Doksy významná městská privilegia (soudní pravomoc, týdenní trhy, práva várečné a mílové) a který v roce 1366[8] či 1367[7] nechal založit Velký rybník s rozlohou 350 ha, který je dnes nazýván Máchovo jezero.

Zámek Doksy

Jeho syn Zikmund Lucemburský panství zastavil Janu z Michalovic, který je s pomocí mj. Berků z Dubé začlenil do protihusitské enklávy. Husité pak roku 1426 bezdězské panství včetně Doks vyplenili. V roce 1445 zadlužené panství koupil Jan Smiřický ze Smiřic, ale po jeho popravě roku 1453 se panství vrátilo Michalovicům. V tomto období zde české obyvatelstvo převládalo.

V 15. a 16. století došlo k rozvoji oblasti díky zintenzivnění rybníkářství, bylo vybudováno dalších pět rybníků. V roce 1531 jejich hráze protrhla velká povodeň. V období třicetileté války byl kraj popleněn vojsky a později dosídlen Němci.

Radnice na nám. Republiky

Po roce 1553 dokeské panství získal Jan z Vartenberka a v Doksech si nechal postavit panský dvůr, zámek a pivovar.[7] V roce 1620, týden po bitvě na Bílé hoře bylo městečko vypleněno vojskem bavorského vévody Maxmiliána. Pak zde panoval rod Butlerů.[9] V roce 1680 městečko i přilehlé panství Butlerové prodali hraběti Arnoštu Josefovi z Valdštejna. Rod Valdštejnů pak zámek vlastnil až do roku 1945.[10]

Na konci 18. století město vyhořelo a status města ztratilo. Po roce 1800 nastala v českých zemích konjunktura textilního průmyslu. Také v Doksech si syn břehyňského mlynáře a majitel prosperující pily František Wünsche nechal postavit na Továrním vrchu kartounku a pro dělníky v jejím sousedství řadu domků, tzv. Malou stranu. Díky této továrně vzrostl počet stálých obyvatel na dva tisíce. Wünsch se často s hrabětem Valdštejnem[který?] dostával do ostrých sporů, protože své dělníky platil lépe. Valdštejn pak vyvinul nemalé úsilí, aby se kartounka dostala do potíží. V roce 1839 byla definitivně uzavřena, Valdštejn pozemky skoupil a z Doks se odstěhovalo najednou pět set lidí.[11]

Koncem 19. století se městečko orientovalo na turistický ruch.[12] Roku 1867 spojila s okolím město železniční trať. V období tzv. první republiky se Doksům říkalo Severočeské vodní lázně, či Severočeská riviéra. Roku 1928 byla na břehu Máchova jezera vytvořena pláž.[10] Mezi roky 1938 a 1945 patřily německy mluvící Doksy do Třetí říše v rámci Sudetské župy. Po druhé světové válce zde došlo k takřka kompletní výměně obyvatelstva a místních názvů (např. osada Heuthor – Brána[13]).

Přírodní poměry

Ve správním území města existuje několik chráněných lokalit:

Vývoj státní správy

Doksy byly v roce 1848 panstvím, jehož majitelem byl hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Doksy náleželo do Boleslavského kraje a patřilo k němu 27 vesnic.

Po zrušení poddanství a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Po reformě byl utvořen Českolipský kraj s deseti politickými okresy. Doksy i se Starými Splavy byly zařazeny do politického okresu Dubá. V Dubé byl vytvořen i soudní okres, který podléhal krajskému soudu v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Politický okres Dubá, kam Doksy i nadále patřily, se staly součástí Kraje Mladá Boleslav.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Doksy v okrese řízeném okresním hejtmanstvím v Dubé zůstaly. V Dubé zůstal i soudní okres. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1948. V období protektorátu byly kraje obnoveny. Na území Sudet vznikly tři kraje, okres Dubá i s Doksy byly zařazeny pod kraj Ústí nad Labem.

Při reformě provedené k 1. lednu 1949 byl vytvořen politický okres Doksy, který patřil pod Liberecký kraj. V roce 1960 byl okres Doksy zrušen, většina jeho území byla vřazena do okresu Česká Lípa, kde je dodnes.[14][15]

Části města

Město se skládá z osmi částí, které leží na dvou nesousedících územích:

Od 1. května 1976 do 30. června 1990 k městu patřila i Skalka u Doks.[16]

Doprava

Železniční stanice Doksy u Máchova jezera, vítěz soutěže o nejkrásnější nádraží v roce 2017

Roku 1867 byl zahájen provoz na železniční trati z Bakova nad Jizerou přes Doksy do České Lípy. Trať 080, jak je značena v jízdním řádu, je dnes v provozu v trase Jedlová – Česká Lípa – Bakov nad Jizerou. Na nádraží Doksy staví osobní vlaky z Bakova nad Jizerou do České Lípy, začínají tu i osobní vlaky jedoucí přes Českou Lípu na Jedlovou. Doksy se nacházejí rovněž na trase rychlíků linky D23, jezdící z Kolína přes Mladou Boleslav a Českou Lípu až do Rumburka.

Městem vede silnice I/38 a silnice II/270. Nachází se v něm autobusové nádraží, ze kterého odjíždějí autobusy do celé přilehlé oblasti i do vzdálenějších destinací. Doksy jsou součástí integrovaného dopravního systému Libereckého kraje.

Po Máchově jezeře je provozována pravidelná i výletní lodní doprava.[17] V letním období je mezi Doksy a Starými Splavy v provozu výletní vláček.[18]

Společnost

Kino v Doksech

Ve městě existovalo malé městské muzeum, kompletně zničené v roce 1945. V archivu města jsou uchovány muzejní dokumenty z let 1932 až 1944. V muzeu byly také uchovány rukopisy místních vlastivědných spisovatelů.[19] Od roku 1960 je muzeem Památník Karla Hynka Máchy, které organizuje i některé akce pro veřejnost.

V roce 2021 byly Doksy centrem Mistrovství světa v orientačním běhu. Přímo v Doksech se běžely sprintové štafety.[20]

Od roku 2002 se poblíž Doksů koná největší LARP bitva v ČR – Bitva Pěti Armád.

Fotbal

V roce 1923 byl založen fotbalový klub SK Doksy. Začátkem druhé světové války (v roce 1939) byl zrušen, po jejím skončení v roce 1945 se klub podařilo založit znovu. V letech 1951 až 1955 změnil několikrát název, roku 1951 na Sokol Doksy, roku 1952 na Sokol SKP Doksy, roku 1952 na Sokol STS Doksy a roku 1953 na Dynamo Doksy. V těchto letech hrál krajskou a oblastní pravidelnou soutěž.[21]

V současnosti patří místní klub k nejlepším ve své kategorii. Dokský A tým zakončil sezonu 2010/2011 v I. A třídě Libereckého kraje na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky.[22] V krajském přeboru se v červnu 2012 umístil na 3. místě.

Fotbalový B tým zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky.[23] O rok později tým z Jestřebí, hrající jako B tým Doks, zvítězil ve II. třídě okresu a v sezóně 2012/2013 hrál v I. B třídě.[24]

Pamětihodnosti

Památník Karla Hynka Máchy
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Doksech.

Centrem města je náměstí s kostelem, mariánským sloupem, radnicí a měšťanskými domy.

Partnerská města

  • Polsko Bolków, Polsko – od roku 2006
  • Německo Oybin, Německo – od roku 2006

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 35. 
  5. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Máchův kraj, s. 24. 
  6. MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Dějiny – Založení města, s. 12. Dále jen Mauserová, Richtermoc (2003). 
  7. a b c DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice: Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Doksy, s. 19. Dále jen Dulík (2009). 
  8. Mauserová, Richtermoc (2003), s. 16.
  9. ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. S. 82. 
  10. a b Liberecký kraj – Českolipsko, s. 35
  11. FIŠAROVÁ, Gabriela. Sborník učitelských prací. Praha: Univerzita Karlova, 2004. ISBN 80-7308-074-5. Kapitola Doksy a Máchovo jezero, s. 19. 
  12. Českolipsko, str. 26
  13. Výnos ministra vnitra č. 1522/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  14. Dulík (2009), s. 4.
  15. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa: Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 510. 
  17. http://www.regatamachovojezero.cz/lodni-doprava
  18. Archivovaná kopie. www.doksy.com [online]. [cit. 2012-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10. 
  19. SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 42. ISSN 80-7065-071-20. 
  20. MS 2021: Základní informace [online]. [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. 
  21. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945–1992, s. 465. 
  22. Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. 20. červen 2011, roč. 18, s. 21. ISSN 1214-8462. 
  23. Radek Valenta. Konečná tabulka III.třídy 2010/2011. Českolipský deník. 22. červen 2011, roč. 18, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  24. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  25. Hana Fabingerová: Krajem Karla Hynka Máchy
  26. Dulík (2009), s. 36.
  27. Michael Polák. Učil Suka a oblíbil si Doksy. Před 180 lety se narodil Antonín Bennewitz. Českolipský deník [online]. 2013-03-26 [cit. 2013-03-26]. Dostupné online. 

Literatura

  • Lázně, místa léčební a sídla letní, Praha 1904
  • F. Hantschel: Führer durch die Sommerfrische Hirschberg und deren Umgebung, B. Leipa
  • B. Kinský: Bezděz – Doksy a Máchovo jezero s okolím, Česká Lípa 1931
  • R. Mauserová, V. Richtrmoc: Doksy a Máchův kraj, Dobřichovice 2003

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kino Doksy.jpg
Kino "Máj" v Doksech. Nachází se u silnice mezi nádražím a hlavním náměstím
Doksy CL CZ flag.png
Vlajka města Doksy, okres Česká Lípa. List tvoří pět svislých pruhů, zelený, červený, bílý, červený a zelený, v poměru 1:1:4:1:1. V bílém pruhu červené čtvercové pole široké polovinu šířky listu. V něm na zeleném trávníku dvě zelená, na vnitřní straně hnědá skalnatá návrší, na každém bílá čtyřhranná, hranou čelně otočená a v dolní polovině kvádrovaná věž s cimbuřím se třemi zuby a se dvěma černými obdélníkovými okny vedle sebe. Z věže u vlajícího okraje pole vyskakuje k žerdi bílý jelen.
Doksy radnice 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Doksy, náměstí Republiky
Doksy CL CZ.png
Poloha města Doksy v rámci okresu Česká Lípa a správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Lípa. Katastrální území Žďár v Podbezdězí a Kruh v Podbezdězí na jihu souvisejí s ostatkem města jen úzkým koridorem. Katastrální území Vojetín dokonce nesouvisí vůbec, neboť je odděleno výběžkem katastrálního území Houska, spadajícího pod obec Blatce.
Doksy CL CZ CoA.jpg
Znak města Doksy, okres Česká Lípa. V červeném štítě na zeleném trávníku dvě zelená, z vnitřní strany skalnatá návrší přirozené barvy, na každém stojí stříbrná čtyřhranná, hranou čelně otočená a v dolní polovině kvádrovaná věž s cimbuřím o třech stínkách a se dvěma černými obdélníkovými okny vedle sebe. Z pravého okna levé věže vyskakuje stříbrný jelen.
Doksy náměstí 5.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Doksy, náměstí Republiky
Doksy nádraží 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží v Doksech