Dolgorukovové
Dolgorukovové (Dolgorucí) | |
---|---|
Knížecí erb Dolgorukovů z roku 1798 | |
Země | Ruské impérium |
Mateřská dynastie | Rurikovci (Obolenští) |
Tituly | bojaři, knížata |
Zakladatel | Ivan Andrejevič Obolenskij |
Rok založení | 15. století |
Dolgorukovové, či Dolgorucí (rusky Долгоруковы) je knížecí ruský šlechtický rod z rozrodu Rurikovců. Jsou vedlejší větví rodu Obolenských (do roku 1494 vládli Obolensku, jednomu z knížectví na horní Oce) a z tohoto titulu si dělali nárok na přímé patrilineární příbuzenství s Michailem Černigovským († 1246).
Historie
Zakladatelem linie Dolgorukovů z rozrodu Obolenských byl v 15. století kníže Ivan Andrejevič Obolenskij, který byl pro svou pomstychtivou povahu přezdíván "dlouhoruký" (Долгорукий Dolgorukij). Obolensk byl roku 1494 včleněn do rozpínajícího se Moskevského knížectví a Dolgorukovové se stali mocným rodem v Ruském carství a poté i v Ruském impériu.
Významní členové rodu
Mezi významné členy rodu patřili:
- Jurij Dolgorukij (1090–1157), velkokníže kyjevský
- Marie Dolgorukovová († 1573), manželka cara Ivana IV. Hrozného
- Grigorij Ivanovič Menšoj Čort ("Malý Čertík") Dolgorukov (Князь Григорий Иванович Меньшой Чёрт Долгоруков), zemřel po roce 1598, gubernátor za vlády Ivana Hrozného.
- Alexej Grigorjevič Čertjonok ("Čertík") Dolgorukov (Князь Алексей Григорьевич Чертёнок Долгоруков), † v roce 1646.
- Marie Vladimirovna Dolgorukovová († 1625), první manželka Michaila I.
- Jurij Vladimirovič Dolgorukov (1664–1707), ruský plukovník, zabit na počátku Bulavinského povstání
- Vasilij Vladimirovič Dolgorukov (1667–1746), ruský polní maršál
- Vasilij Lukič Dolgorukov (1672–1739), ruský diplomat a ministr
- Vladimir Petrovič Dolgorukov (1696–1761), ruský nejvyšší gubernátor livonska a estonska
- Jekatěrina Alexejevna Dolgorukovová (1712–1747), snoubenka cara Petra II.
- Vasilij Michajlovič Dolgorukov-Krymskij (1722–1782), ruský generál a gubernátor moskevský
- Jelizaveta Michajlovna Dolgorukovová (1769–1822), básnířka
- Michail Petrovič Dolgorukov (1780–1808), ruský plukovník
- Jelena Pavlovna Dolgoroukovová (1790–1860), babička Heleny Blavatské a Sergeje Witteho
- Dimitrij Ivanovič Dolgorukov (1797–1867), kariérní diplomat
- Vasilij Andrejevič Dolgoroukov (1804–1868), ruský ministr války
- Pjotr Vladimirovič Dolgorukov (1816–1868), ruský šlechtic a historik
- Helena Petrovna Blavatská (1831–1891), okultistka, spiritistické médium a spisovatelka, spoluzakladatelka Teosofické společnosti
- Alexandr Sergejevič Dolgorukov (1841–1912), kníže, ruský nejvyšší maršálek, člen státní rady
- Vladimir Andrejevič Dolgorukov, gubernátor-generál moskevský v letech 1865-1891
- Kateřina Dolgorukovová (1847–1922), morganatická manželka Alexandra II.
- Pavel Dolgoroukov (1866–1927), významný liberální politik před rokem 1917
- Pjotr Dmitrijevič Dolgorukov (1866–1951), ruský liberální politik
- Vasilij Alexandrovič Dolgorukov (1868–1918), maršál cara Mikuláše II.
- Olga Alexandrovna Dolgorukovová (1873–1946), dcera knížete Alexandra Sergejeviče, manželka českého šlechtice, generála Huga Alfonse Ditrichštejna z Mensdorff-Pouilly
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolgorukovové na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Coat of Arms of Dolgoruky family
Autor: Sergey Charkin (Чаркин Сергей Евгениевич), Licence: CC BY-SA 3.0
Church (1714—1722) in Podmoklovo village, Dolgorukovs' country estate (Serpukhov District, Moscow Region). South side./ Церковь Рождества Богородицы (1714—1722) в Подмоклове (Серпуховский район Московской области), усадьба Долгоруковых. Вид с юга.