Dolní Čermná

Dolní Čermná
Kostel sv. Jiří
Kostel sv. Jiří
Znak městyse Dolní ČermnáVlajka městyse Dolní Čermná
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecLanškroun
Obec s rozšířenou působnostíLanškroun
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 356 (2022)[1]
Rozloha15,00 km²[2]
Nadmořská výška394 m n. m.
PSČ561 53
Počet domů444 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseDolní Čermná 76
561 53 Dolní Čermná
obec@dolni-cermna.cz
StarostaPetr Helekal
Oficiální web: www.dolni-cermna.cz
Dolní Čermná
Další údaje
Kód obce580112
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Čermná (německy Nieder Böhmisch Rothwasser, též i Niedertscherma) je městys v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 km severně od Lanškrouna a 12 km východně od Ústí nad Orlicí. V obci je evidováno 370 adres. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304. V minulosti byla Dolní Čermná částí městyse Čermná u Kyšperka. Od 17. září 2009 je opět městysem.[4]

Exulanti

V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu. O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny: Jan Appl, Jan Bárta, Martin Bednář, Jan Coufal, Martin Dušek, Matěj Dušek, Pavel Jandera...[5] Exulanti z rodiny J. Appla zakládali obec Friedrichův Tábor; Duškovi patřili k zakladatelům Husince,[6] jejich potomek později spoluzakládal Zelov.[7]

Siročinec

V duchu Jednoty bratrské zde Wilhelm Hartwig založil v roce 1867 sirotčinec.[8]

Symboly obce

Svůj současný znak a vlajku má obec Dolní Čermná od roku 2009. Autorem návrhu je Tomáš Zdechovský. Při tvorbě nových symbolů se vycházelo z jediné dochované pečetě obce. Pečeť pochází z roku 1780 a je na ní vyobrazen sv. Jiří přemáhající draka a holubice.[9] Barevnost znaku je podle slov autora odvozena od názvu obce, kde lze najít základ slova červená. Uprostřed je bojující sv. Jiří, jemuž je v Dolní Čermné zasvěcen místní kostel. Sv. Jiří zde propichuje kopím zeleného draka, který má být metaforou ďábla. V hlavě štítu je umístěná letící holubice.[10]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Čermné.
  • Kostel svatého Jiří
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Fara
  • Kamenný most s nápisem 1308–1861 (Autentičnost letopočtu 1308 není prokázána; pokud by tomu tak bylo, jednalo by se po Kamenném mostu v Písku[p 1] o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku.[11][12])

Osobnosti

  • Jan Hejčl (1868–1935), římskokatolický teolog, kněz, starozákonní biblista, spisovatel, cestovatel, překladatel Bible a vysokoškolský pedagog
  • Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
  • Bohuslav Coufal (1895–1969), malíř, grafik a ilustrátor
  • Cyril Pecháček (1899–1949), dirigent a skladatel
  • Jindřich Štyrský (1899–1942), malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a výtvarný teoretik
  • Oldřich Marek (1911–1949), učitel, významný čekoslovenský entomolog

Partnerská města

Části obce

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. Od roku 2007 je oficiální název této písecké památky Kamenný most.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=58323
  5. JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek: krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905574-0-6, ISBN 80-905574-0-6. OCLC 862712751 
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 425, 355... 
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2002. 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 S. 313. 
  8. VANTOVÁ, Alena. Wilhelm Hartwig [online]. 2015 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. 
  9. Světili prapor a znak obce. orlicky.denik.cz. 2009-11-11. Dostupné online [cit. 2019-08-29]. 
  10. Dolní Čermná má nový znak a vlajku. www.pardubice.cz [online]. Statutární město Pardubice [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. MARTÍNEK, Jan. Staré stezky v oblasti Lanškrounska. In: Martínek Jan a kolektiv. Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II.. Praha: Centrum dopravního výzkumu, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. Svazek II.. S. 83. Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine.
  12. JANYŠKOVÁ, Radka. Staré stezky a jejich význam v oblasti Lanškrounska. Olomouc, 2013 [cit. 2017-12-04]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 51 a obr. 13. Dostupné online.

Literatura

  • PAVELKOVÁ, Šárka. Čermná v proměnách staletí: 1304–2004. 1. vyd. Horní Čermná: Obecní úřad Horní Čermná, 2004. 154 s. ISBN 80-239-2821-X. 
  • ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. ISBN 80-7017-022-0. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Dolní Čermná - socha svaté Trojice.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní Čermná - socha svaté Trojice
Dolní Čermná - náměstí.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní Čermná - náměstí
Dolní Čermná historická chalupa.jpg
Autor: Svenkaj, Licence: CC BY-SA 4.0
Czech Republic, Dolní Čermná, historical wooden house
Dolní Čermná CoA.jpg
znak, Dolní Čermná, okres Ústí nad Orlicí
Dolní Čermná flag.jpg
vlajka, Dolní Čermná, okres Ústí nad Orlicí
Dolní Čermná - škola.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní Čermná - škola
Dolní Čermná - dům čp. 224.jpg
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 4.0
Dolní Čermná - dům čp. 224