Dolní Červená Voda
Dolní Červená Voda | |
---|---|
plynová stanice na okraji obce | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Stará Červená Voda |
Okres | Jeseník |
Kraj | Olomoucký kraj |
Historická země | Slezsko |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°20′55″ s. š., 17°11′52″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 24 (2021)[1] |
Katastrální území | Dolní Červená Voda (2,76 km²) |
Nadmořská výška | 314 m n. m. |
PSČ | 790 53 |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Dolní Červená Voda | |
Další údaje | |
Kód ZSJ | 153699 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Červená Voda (něm. Nieder Rothwasser, Nieder-Rothwasser, Niederrothwasser, pol. Dolna Czerwona Woda) je malá vesnice (osada), která je místní částí (základní sídelní jednotkou) obce Stará Červená Voda s vlastním katastrem. Na Starou Červenou Vodu navazuje na jejím severním konci a vede jí silnice přes Stachlovice na Vidnavu.
Historie
Dolní Červená Voda se samostatně uvádí poprvé roku 1722. Předtím tvořila část vsi Červená Voda, resp. Stará Červená Voda, a její název je odvozen od tzv. Dolního dvora. Zatímco většina Staré Červené Vody náležela k panství Jánský Vrch patřícímu vratislavskému biskupství, Dolní dvůr a okolní pozemky - nynější Dolní Červená Voda - tvořily samostatný statek patřící staročervenovodskému fojtovi.
Zřejmě právě fojtský statek tvořil červenovodské léno Kryštofa von Maltitz, připomínané roku 1527. V polovině 17. století jej držel Johann Mikusch (též Mükusch) von Buchberg (†1662), jehož rod pak statek držel po další století. V polovině 18. století zde Mikuschové postavili v areálu Dolního dvora drobný zámek. Poslední fojt z rodiny Mikuschů, niský krajský hejtman Ernst Urban Mikusch von Buchberg, prodal své statky v Černé Vodě a Dolní Červené Vodě roku 1797 hraběti Konradovi von Stenberg-Rudelsdorf. Od Sternbergů koupil statek roku 1867 Anton Cajetan Latzel, v jehož rodině zůstal ro roku 1945.[2]
V Dolní Červené Vodě se již počátkem 19. století těžila keramická hlína. Zdejší kaolín byl používán v keramické továrně (šamotce) ve Vidnavě. O rozvoj těžby a zpracování kaolínu se zasloužil právě Anton Latzel. Pozůstatkem těžby je dnes zatopený lom "Kaolinka".
Dolní Červená Voda již od zavedení obecního zřízení roku 1850 spojena se Starou Červenou Vodou, nejprve jako osada, od 50. let 20. století jen jako místní část.[3] Se Starou Červenou Vodou sdílela i další osudy.
Kolem roku 1750 byla na východ od Dolní Červené Vody, přímo u hranice s Pruskem, založena osada Johanka (něm. Johannaburg), pojmenovaná podle manželky tehdejšího majitele panství Franze Urbana Mikusche, Marie Johanny rozené Falkenhaynové z Glošku. Roku 1836 zde bylo 9 domů, roku 1930 jich bylo 10, po roce 1945 osada zanikla.[4]
Ke statku a též katastru Dolní Červená Voda dříve patřily i osady Stachlovice a Nová Malá Kraš, které byly teprve roku 1924 připojeny k městu Vidnavě.[5]
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel Dolní Červené Vody a Johanky podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[6]:
Dolní Červená Voda
Rok | 1836 | 1900 | 1930 | 2001 |
---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 185 | 116 | 101[p 1] | 22 |
- ↑ z toho: 27 Čechoslováků, 73 Němců; všichni řím. kat.
Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 7 domů, z toho 5 trvale obydlených.
Johanka
Rok | 1836 | 1900 | 1930 | 2001 |
---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 66 | 42 | 52[p 1] | 0 |
- ↑ z toho: 49 Němců; všichni řím. kat.
Zajímavosti
- Dub v kaolinovém lomu - památný strom
Fotogalerie
- Autobusová zastávka
- Zámek
- Dům
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské (reprint). Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 865.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 104.
- ↑ Historický lexikon obcí ČR (II), s. 214
- ↑ Historický lexikon obcí ČR (II), s. 350, 487; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 148.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 36. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Červená Voda na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Voda v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Stránky obce Stará Červená Voda
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Dolní Červená Voda: dům; okres Jeseník, Česká republika
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Dolní Červená Voda: autobusová zastávka; okres Jeseník, Česká republika
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Dolní Červená Voda: plynová stanice na okraji osady; okres Jeseník, Česká republika
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Dolní Červená Voda: velký dům; okres Jeseník, Česká republika