Dolní Bělá

Dolní Bělá
Střed vesnice (pohled z hradu)
Střed vesnice (pohled z hradu)
Znak obce Dolní BěláVlajka obce Dolní Bělá
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPlasy
Obec s rozšířenou působnostíKralovice
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel466 (2023)[1]
Rozloha2,15 km²[2]
Katastrální územíDolní Bělá
Nadmořská výška460 m n. m.
PSČ331 52
Počet domů189 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDolní Bělá 31
331 52 Dolní Bělá
dolni.bela@inplus.cz
StarostaMgr. Martin Karlovec
Oficiální web: www.dolnibela.cz
Dolní Bělá
Další údaje
Kód obce558796
Kód části obce28592
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bělá (dříve Český Neustadtl, německy Böhmisch-Neustadtl) je obec a vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v ní 466[1] obyvatel.

Název

Název vesnice se v historických pramenech objevuje ve tvarech: de Bela (1318), de Beyla (1358,[4] 1379), „prodali Bielau“ (1512), „postoupil Biele“ (1525), Neustädel (1654), Biela a Neustadtel či Unter-Biela (1838) a Neustadtel český (1854). Německé jméno Neustädel (Nové Městečko) se začal používat v sedmnáctém století, zatímco sousední vesnice se začala označovat jako Horní Bělá. V roce 1916 se používaly názvy Dolní Bělá, Böhmish Neustadtl a Unterběla.[5]

Historie

První písemná zmínka o Dolní Bělé (resp. Bělé) je z roku 1315, kdy se objevila v přídomku Racka z Bělé. Racek je považován za zakladatele bělského hradu, s jehož majiteli je vesnice úzce spojena.[6] Není jisté, zda ves existovala už před založením hradu, ale lze to považovat za pravděpodobné. V roce 1357 stál v Bělé farní kostel. Během čtrnáctého století se vesnice nejspíše rozrostla na městečko. Dokladem jsou velké daně, které platil Sezema z Bělé, a mlýny, krčmy a řemeslníci zmiňovaní roku 1379.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 645 obyvatel (z toho 296 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince československé národnosti. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale 58 jich bylo evangelíky, 28 patřilo k církvi československé, osmnáct k církvi izraelské a 257 lidí bylo bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 671 obyvatel: 667 Čechoslováků, dva Němce, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Stále převažovala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také 110 evangelíků, deset členů církve československé, devět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a 169 lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel675705659622700645671495544490446434451415457
Počet domů8479889091100123130130143130164175176189

Obecní správa a politika

V letech 1961–1990 k obci patřily Líté a Loza a od 1. července 1985 do 23. listopadu 1990 také Bučí.[12]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.[13]

Starostové

  • do roku 2018: Tomáš Křiklán
  • od roku 2018: Martin Karlovec

Pamětihodnosti

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dolní Bělá, s. 126. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Dolní Bělá, s. 45–46. 
  6. NOVOBILSKÝ, Milan; RICHTEROVÁ, Jana. Hrad Bělá. Historie a vývoj hradu v Dolní Bělé. Plzeň: Nadace České hrady, 1996. 41 s. S. 4. Dále jen Novobilský, Richterová (1996). 
  7. Novobilský, Richterová (1996), s. 6.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 162. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299, 305. 
  13. Udělené symboly – Dolní Bělá [online]. 2015-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Dolní Bělá, s. 291. 
  15. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  16. Kaple Zvěstování Panny Marie [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 
  17. Husova kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-11-11]. Dostupné online. 

Literatura

  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Bělá, fara, s. 3–7. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Dolnibela kostel.JPG
Kostel Povýšení Svatého Kříže (1820-22) v Dolní Bělé, okres Plzeň-sever
Coat of arms of Dolní Bělá.svg
Znak obce Dolní Bělá, okres Plzeň-sever, Česko.
Zlato-černě dělený štít černo-zlatě vlnitě děleným vlnitým břevnem. Nahoře dvě a dole jedno jelení paroží opačných barev.
Dolnibela obu.JPG
Autor: Ondřej Koníček, Licence: CC BY-SA 3.0
Municipality office in Dolní Bělá (Plzeň-North District, CZ)
Dolní Bělá - střed obce z hradu.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Dolní Bělá - střed obce z hradu
Dolnibela zricenina.JPG
Ruin of Bělá Castle above Dolní Bělá.
Flag of Dolní Bělá.svg
Vlajka obce Dolní Bělá, okres Plzeň-sever, Česko.
List tvoří čtyři vodorovné pruhy, střídavě žluté a černé, v poměru 7 : 1 : 1 : 7, druhý a třetí vlnité se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi. V horním pruhu nad prohlubněmi dvě černá jelení paroží, v dolním žluté jelení paroží. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Dolnibela fara.JPG
Autor: Ondrej.konicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Rectory (built in 1769), Dolní Bělá, Plzeň-North District, Czech Republic.