Dolní Bargjap

Dolní Bargjap Аладатәи Барӷьаԥ ქვემო ბარღები
Poloha
Souřadnice	42°33′15″ s. š., 41°37′15″ v. d.
Nadmořská výška	6 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3
Stát	Abcházie Abcházie (de facto) Gruzie Gruzie (de jure)
Okres	Gali
Dolní Bargjap
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 677 (2011[1])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolní Bargjap nebo Dolní Bargebi (abchazsky Аладатәи Барӷьаԥ, gruzínsky ქვემო ბარღები – Kvemo Bargebi) je vesnice v Abcházii v okrese Gali, jejíž neosídlenou část omývá ze západní strany Černé moře. Leží přibližně 14 km jihozápadně od okresního města Gali. Na severu sousedí s Primorskem, s Riapem a s Horním Bargjapem, na východě se Sidou, na jihovýchodě s Ganachlebem a na jihu s Gagidou.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Dolní Bargjap (rusky Нижне-Баргяпская сельская администрация, abchazsky Аладатәи Барҕьаҧ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Kvemo-Bargebský selsovět (Квемо-Баргебский сельсовет).

Součástí Dolní Bargjapu jsou následující části:^[2]

• Dolní Bargjap (Аладатәи Барӷьаԥ)
• Bokveti (Боквеҭи) – gruz. ბოგვეთი
• Picargali / Abycarakvara (Ԥицарӷали / Абыцаракәара) – gruz. Picardali (ფიცარდალი)
• Sovětský Čaj / Sabčota Čai / Atoura (Сабҷота чаи / Атоура) – gruz. Sabčota Čai (საბჭოთა ჩაი)

Dolní Bargjap byl v minulosti součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Na mapě, kterou v 17. století sestavil italský misionář Arcangelo Lamberti, je obec pojmenovaná jako Bargebi.^[3] Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.

Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami. Na konci této války zdejší obyvatelé uprchli z Abcházie. Tři čtvrtiny se po skončení bojů vrátily a ocitly se pod vládou separatistické Abcházie. Došlo k přejmenování obce z gruzínského Kvemo Bargebi na Bargjap, později na Dolní Bargjap.

Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byl Dolní Bargjap začleněn do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. V průběhu tohoto období se v obci vyskytly problémy s únosy a s tím spojeným vymáháním výkupného, a také s útoky gruzínských geril v období šestidenní války.^[4]

Ode dne 5. prosince 2006 obcí hýbala kauza zdejšího starosty Fridona Čakaberiji, etnického Gruzínce. Během své návštěvy města Zugdidi a okolí, aby zde nakoupil vybavení a zásoby pro bargjapské zdravotní středisko, byl na území obce Ganmuchuri zatčen gruzínským útvarem rychlého nasazení ministerstva vnitra.^[5] Tato událost rozhněvala obyvatelstvo obce, které uspořádalo na mostu přes řeku Inguri, tvořící hranici s Gruzií, protest na podporu starosty, jenž byl mezi místními oblíbený pro ochotu pomoci a pro jeho snahy o poválečnou obnovu obce, kdy se zasloužil například o rekonstrukci zničené gruzínské školy, a podalo žalobu na některá gruzínská média. Čakaberija byl obviněn z pašování a prodeje 1 kilogramu heroinu a z krádeže náhrobních kamenů na místním hřbitově, za což byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody.^[6]

Abchazská vláda se za Čakaberiju postavila, odmítala tato obvinění a považovala jeho zatčení a odsouzení v předvečer parlamentních a komunálních voleb za zastrašování gruzínského obyvatelstva žijícího v Abcházii, a hrozila zastavením mírového dialogu s Gruzií v Ženevě, pokud nebude propuštěn spolu s úředníkem Galské okresní správy Davidem Siguou, který byl dokonce do Gruzie 3. února 2007 unesen.^[6][7][8] V reportáži gruzínské opoziční televize Imedi se objevily informace, že celý případ byl zinscenován za účelem Čakaberijova potrestání za jeho práci v administrativní struktuře separatistické Abcházie.^[9] Sám Čakaberija trval na své obhajobě, že mu drogy podstrčili gruzínští policisté.^[10] Odvolací soud v Kutaisi v dubnu 2007 rozsudek změnil na podmíněný pětiletý trest a propustil starostu na svobodu.^[11]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 1677 a jejich složení následovné:^[1]

• 1669 Gruzínů (99,5 %)
• 5 Abchazů (0,3 %)
• 2 Rusové (0,1 %)
• 1 příslušník ostatních národností (0,1 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci 972 obyvatel, v celém Kvemo-Bargebském selsovětu 2144 obyvatel.^[12]

• Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
• Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)