Dolní Beřkovice (zámek)

Zámek Dolní Beřkovice
Jižní křídlo zámku
Základní informace
Sloh	renesance, neorenesance
Architekti	Heinrich Ferstel, Friedrich Stache
Výstavba	1606, přestavěn 1853
Stavebník	Lobkovicové
Současný majitel	soukromá společnost
Poloha
Adresa	Dolní Beřkovice, Česko Česko
Ulice	náměstí Míru
Souřadnice	50°23′35,81″ s. š., 14°27′16,88″ v. d.
Dolní Beřkovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky	36470/2-1298 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Dolní Beřkovice se nachází v okrese Mělník ve východní části obce Dolní Beřkovice (asi 9 km severovýchodně od Mělníka) na levém břehu Labe. Jednopatrový čtyřkřídlý původně renesanční a později neorenesančně přestavěný zámek je od roku 1966 kulturní památkou.^[1]

Historie

Poprvé byla lokalita zmíněna roku 1318, kdy zdejší statky vlastnil Jarosius de Byerzkowicz, z toho vznikl název Beřkovice, tedy ves lidí Beřkových. Od roku 1785 se uvádí i přívlastek Dolní (Horní Beřkovice jsou vzdáleny asi 10 km jihozápadně). Pravděpodobně na místě dnešního zámku nad zátočinou Labe stávalo v minulosti opevněné hradiště, z něhož později vznikla tvrz obklopená valem s vodním příkopem; ta byla kolem roku 1606 přestavěna na pozdně renesanční zámek.^[2] Po českém stavovském povstání bylo panství zkonfiskováno a v roce 1627 koupila Beřkovice Polyxena z Lobkovic. Panství tak přešlo do majetku roudnické větve Lobkoviců.

Josef František Karel z Lobkovic (1803–1875) se stal zakladatelem dílčí rodové větve, označované jako dolnobeřkovická. V roce 1853 nechal zámek přestavět; na plánech přestavby se pravděpodobně podílel především tehdy začínající vídeňský architekt Heinrich Ferstel (1828–1883) za podpory svého strýce Friedricha Augusta Stacheho (1814–1895), kterému je připisována zámecká kaple.^[3] Čtvercový půdorys zámku s uzavřeným nádvořím a celkový renesanční charakter stavby zůstaly zachovány, ale fasáda, římsy a rohové věže připomínající bývalou tvrz byly vytvarovány v tehdy módním historizujícím stylu.

Kolem zámeckých a hospodářských budov je park o rozloze asi 5 ha, na jehož vzniku se snad podílel i Václav Skalník.^[1] V parku si nedaleko zámku nechali Lobkovicové na počátku 20. století postavit pohodlnější dvoupatrovou vilu a zámek pak užívali jen pro reprezentační účely.

V době protektorátu a po 2. světové válce zámek sloužil až do roku 1960 jako měšťanská a pak základní škola. Poté byl renovován a jeho podoba se více vrátila k pozdně renesančnímu vzhledu z počátku 17. století. Byl využíván jako skladiště léčiv a bylo v něm i několik bytů.^[2]

Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen potomkům Leopolda Lobkowicze (1888–1933) z dolnobeřkovické větve Lobkoviců, jehož dcera Marie Julie (1919–2008) se v roce 1939 provdala za Jana Thurn-Taxise (1908–1959)^[4] a dolnobeřkovický zámek tak přešel do majetku Thurn-Taxisů.

V roce 2002 byl celý areál, zejména park a zámecká kaple, která je v přízemí, poškozen povodní (asi 100 m východně od zámku je na břehu Labe dochovaný pilíř bývalého knížecího mlýna, na němž je vodočet se záznamy labských povodní).^[5]

V roce 2023 došlo ke změně majitele, Karel Ferdinand Thurn-Taxis zámecký areál odprodal soukromé společnosti.^[6][7]

Popis

Chráněný zámecký areál tvoří čtverec hlavní budovy, na něj na severní straně navazující hospodářská budova a park včetně dochované části ohradní zdi.

Hlavní budova má čtyři jednopatrová křídla s jednoduchou fasádou, krytá valbovou střechou. V nárožích jsou šestiboké věže, z nichž jihozápadní je vyšší. Na jižní straně do parku je terasa nesená pěti hranolovými sloupy. Vnitřní nádvoří tvoří arkády, v patře zasklené. Hlavní vchod je ze severní strany klenutým průjezdem, jehož profilovaný portál zdobí erby Lobkoviců. V jihovýchodní části je kaple sv. Josefa a Zdeňka s freskou, kterou údajně malovala Berta Lobkovicová (1807–1883).^[1]

Patrová hospodářská budova ve tvaru L je připojena k severnímu křídlu krytou chodbou nesenou třemi oblouky.

Park, protáhlý na jih a západ od budovy zámku, představuje rovinnou krajinářskou kompozici, v níž se střídají travnaté plochy se skupinami dřevin převážně domácího původu (uvádí se 66 druhů dřevin).^[8]

Odkazy

Reference

Literatura

• ANDĚL, Rudolf, et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 138. 
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu mělnickém. 1. vyd. Praha: Alois Wiesner, 1899. 204 s. Dostupné online. S. 1–3. 
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 1. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 291. 
• WIRTH, Zdeněk. Umělecké památky Čech. Praha: ČSAV, 1957. 940 s. S. 130. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Dolní Beřkovice na Wikimedia Commons
• Atlas Česka: Zámek Dolní Beřkovice
• Středočeské zámky: Zámek Dolní Beřkovice Archivováno 17. 1. 2020 na Wayback Machine.
• Turistika.cz: Dolní Beřkovice